Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu

Do portfolia realitního fondu Luxent přibyl činžovní dům v pražské Sokolské ulici.
Luxent, užito se svolení
 nst
nst

Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.

Realitní fond kvalifikovaných investorů Luxent Fund SICAV získal během prvních měsíců fungování kapitál přes 100 milionů korun a začal budovat své portfolio nemovitostí. Investuje především do rezidenčních projektů v Praze i mimo hlavní město. První akvizicí se stal historický činžovní dům v pražské Sokolské ulici.

Fond vznikl na jaře roku 2025 jako součást skupiny Luxent, jejímž základem je realitní kancelář Luxent – Exclusive Properties. Správcem fondu je investiční společnost Amista.

„Za relativně krátkou dobu se nám podařilo postavit solidní základy pro plnohodnotné působení na českém i evropském realitním trhu. Vybudovali jsme tým, nastavili investiční strategii a získali důvěru investorů hned na začátku fungování fondu,“ říká spoluzakladatel fondu Emil Kasarda.

Celkem fond podle Kasardy shromáždil přibližně 140 milionů korun investičního kapitálu a podepsal smlouvy k pěti projektům.

První akvizice v Praze

První dokončenou investicí fondu je historický činžovní dům v Sokolské ulici na Praze 2. Objekt projde kompletní rekonstrukcí a do konce roku 2026 by v něm mělo vzniknout 44 obytných ateliérů.

Luxent zároveň připravuje další projekty v Praze i regionech. Jedním z nich je bytový dům v okrese Benešov, který fond kupuje včetně projektové dokumentace. Stavba by měla začít ve druhé polovině roku 2026 a prodej bytů je plánován na rok 2028.

Další investice míří opět do centra Prahy.

„Po akvizici dvou domů na Novém Městě plánujeme změnu jejich využití z kanceláří zpět na bytové jednotky. Vzniknou menší byty, o které je na trhu silná poptávka,“ říká spoluzakladatel fondu Jiří Kučera.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Přečíst článek

Podle něj fond počítá s tím, že byty budou prodávány postupně a část z nich by se mohla prodat ještě během rekonstrukce.

Sázka na menší byty

Součástí portfolia má být také luxusní byt v pražských Hodkovičkách, který fond koupí jako hotovou nemovitost bez nutnosti rekonstrukce.

Cílem je rychlá transakce – byt by měl být podle plánu prodán už v průběhu roku 2026.

„Realitní trh v Česku byl v posledních letech trhem příležitostí. Rostoucí poptávka po bydlení a omezená nabídka kvalitních projektů vytváří zajímavý prostor pro investory,“ říká další spoluzakladatel fondu Lubomír Nymburský.

Zdenka Klapalová

Klapalová: Realitní fondy rekordně sílí, investic do nemovitostí bude přibývat

České nemovitostní fondy zaznamenávají rekordní přítoky nových peněz. „Podle odhadů jde asi o sto milionů eur měsíčně a více,“ tvrdí Zdenka Klapalová, jednatelka poradenské společnosti Knight Frank a prezidentka správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Výsledkem je větší poptávka po nemovitostech.

Přečíst článek

Fond chce portfolio budovat jako kombinaci projektů s různým časovým horizontem – od krátkodobých investic na jeden až dva roky až po projekty s horizontem do pěti let.

Cílený roční výnos fondu má podle jeho zakladatelů přesáhnout 15 procent.

„Naší ambicí je růst zdravým a kontrolovaným tempem a dlouhodobě rozšiřovat portfolio o kvalitní projekty. Jen tak můžeme investorům přinášet avizovaný výnos,“ říká spoluzakladatel fondu Jiří Valenta.

Luxent Fund SICAV je určen především pro kvalifikované investory a doporučený investiční horizont činí zhruba čtyři roky.

Takto vypadá vila za 70 milionů.

Dům za 70 milionů, byt za 39: Luxus, který přepisuje ceny v Česku. Podívejte se, jak vypadá uvnitř

Nejdražší dům za 70 milionů korun a byt za téměř 40 milionů ilustrují sílu poptávky. Klíčovým trendem je ale plošný růst cen, který se stále výrazněji propisuje i mimo hlavní město.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?

Španělský premiér Pedro Sánchez je nyní Trumpovým evropským nepřítelem číslo jedna.
Profimedia
Karel Pučelík

Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.

Nejeden evropský stát nemůže najít společnou řeč s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po řadě celních epizod už málokoho překvapí, že ostré spory provázejí i americké a izraelské útoky na Írán, od kterých si vlády evropských zemí většinou drží odstup, což Trump nese nelibě.

Asi málokdo se strachuje o budoucnost íránského režimu. Ani to, jak tvrdí kritici Trumpovy politiky spolu s experty na mezinárodní právo, však Spojené státy a Izrael nezprošťuje povinnosti dodržovat mezinárodní standardy. Akce nemají oporu na půdě OSN, Spojené státy svůj postup s ostatními zeměmi nekoordinovaly, ale přesto by si Trump představoval, aby mu byly plně k dispozici.

Americký prezident Donald Trump

Trump kritizuje Španělsko za „špatný přístup k Íránu“. Země přeruší obchod

Španělsko a Británie odmítají spolupracovat se Spojenými státy při úderech na Írán, jejich přístup je velmi špatný, prohlásil americký prezident Donald Trump. Před jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy proto přeruší se Španělskem veškerý obchod.

Přečíst článek

První se na paškál dostali Britové, kteří tradičně měli k USA blízko, jejich spolupráci a vojenské i politické spřízněnosti se tradičně říkalo „speciální vztah“ (v přítomném čase se zdráhám psát). Labouristický premiér Keir Starmer odmítl pro první útoky poskytnout britské základny. „Je velmi smutné vidět, že vztah už zjevně není tím, čím býval,“ reagoval Trump. K tomu ještě přidal osobní kritiku premiéra, prý není „žádný Winston Churchill“.

Přitom to byl právě Keir Starmer, který z evropských lídrů s Trumpem ještě nedávno vycházel asi nejharmoničtěji. Dokonce se mu podařilo získat celní ústupky. Je ale vidět, že stačí málo a Trump své dosavadní „přátele“ začne veřejně ponižovat. Starmer přitom oprávněně váží každý krok, protože by jistě nerad dopadl jako jeho předchůdce Tony Blair, který následoval George Bushe do Iráku.

Americký prezident Donald Trump

Trump se rozhovoru navezl do Britů. Starmer mě velmi zklamal, uvedl

Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.

Přečíst článek

„Problémové“ Španělsko

Britská vláda nakonec své základny k dispozici dala  - s tím, že po odvetě Íránu musí bránit své zájmy. Roztržka ale vlastně není ničím ve srovnání s reakcí Španělska. Vláda socialisty Pedra Sáncheze je nyní Trumpovým evropským nepřítelem číslo jedna.

Sánchez (na úvodním snímku) je jedním z nejdůslednějších oponentů Trumpovy zahraniční politiky, které se dlouhodobě nehodlá přizpůsobovat. Do konfliktu se s americkou administrativou dostal například tím, že odmítl zvyšovat výdaje na obranu na požadovaných pět procent, čemuž Sánchez nechce obětovat domácí cíle.

Nesouhlas z Madridu zní i v těchto dnech. Pedro Sánchez útok označil za „neoprávněnou, nebezpečnou vojenskou intervenci“, a rezolutně odmítl zapojení španělských základen. Trump na to odpověděl ekonomickými hrozbami. „Zítra – nebo ještě lépe dnes – bych mohl zastavit vše, co souvisí se Španělskem, všechny obchodní záležitosti související se Španělskem,“ uvedl.

Ironické na tom je, že Španělsko nepatří k zemím, které USA v Trumpově terminologii „ožebračují“, ale mají s ním pozitivní obchodní bilanci. Zastavení obchodu by vedlo ke škodám na obou stranách.

Trumpovo pojetí spojenectví je přinejmenším podivné. V jeho podání znamená spíše podřízenost než partnerství. Pokud si USA budou vynucovat poslušnost ekonomickým či jiným nátlakem, ukazuje se, že Sánchez není úplně mimo, když sebevědomě sleduje vlastní zájmy. O důvod víc, aby se Evropané zamysleli, jestli nejde zahraniční politika dělat jinak.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Přečíst článek

Související

Karel Pučelík: „Vládce temnot“ míří do Washingtonu. Je Mandelson diplomatem pro trumpovský svět?

Přečíst článek

Karel Pučelík: Britští zemědělci se bouří. Mnozí mají důvod, Jeremy Clarkson však měl zůstat doma

Přečíst článek

ETF berou byznys klasickým podílovým fondům. A banky na to reagují

ETF berou byznys klasickým podílovým fondům. A banky na to reagují
iStock
Zdeněk Pečený

Ještě před pár lety šlo o nástroj pro zkušenější investory. Dnes ETF – burzovně obchodované fondy – rychle pronikají do portfolií běžných Čechů a začínají ukusovat podíl tradičním podílovým fondům.

V absolutních číslech sice klasické fondy dál dominují, tempo růstu je ale jinde. ETF rostou výrazně rychleji. A banky i online investiční platformy na to reagují.

Globální vlna dorazila i do Česka

Ve světě dnes ETF spravují majetek kolem 20 bilionů dolarů. V poslední dekádě rostly tempem zhruba 20 procent ročně, mimo Spojené státy ještě rychleji. Z původně okrajového nástroje se stal jeden z hlavních pilířů globálního investování.

Rok 2025 byl přelomový zejména v USA, kde počet ETF poprvé překonal počet jednotlivých akcií obchodovaných na burzách. Do těchto fondů přiteklo téměř 1,5 bilionu dolarů nových peněz, což představuje více než třicetiprocentní meziroční nárůst.

A Češi kopírují stejný trend. A stejně jako investoři ve světě sázejí především na americké akcie. Podle dat investiční platformy Portu byl mezi tuzemskými investory loni nejžádanější fond kopírující americký index S&P 500. Silný zájem byl také o ETF navázané na zlato.

Petr Borkovec/Partners
video

Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec

Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talk miliardář Petr Borkovec.

Přečíst článek

Strukturální změna, ne módní vlna

„ETFka rozhodně část byznysu podílovým fondům berou. V zahraničí dokonce řada podílových fondů mění svou strukturu na ETF, aby neztratila konkurenceschopnost,“ říká Martina Luňáček, produktový ředitel Portu. Podle něj jde o strukturální změnu v investičních portfoliích retailových investorů. „Využívání podílových fondů ustoupí, ETFka převezmou jejich roli,“ říká Luňáček. 

Výhoda ETF spočívá především v nižších nákladech, vysoké transparentnosti a možnosti obchodovat je během dne stejně jako akcie. Investor tak jedním nákupem získá širokou diverzifikaci, často za zlomek poplatků oproti tradičním fondům.

Navíc už dávno neplatí, že ETF jsou pouze nástrojem pasivního investování. Přibývá i aktivně řízených ETF, která konkurují klasickým fondům i investiční strategií.

Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne

Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.

Přečíst článek

Banky drží pozice. Ale tlak roste

V tradičních bankách zatím zůstávají dominantní podílové fondy. Přesto si finanční domy nechtějí nechat ujet vlak. Například v České spořitelně investuje do ETF zhruba sedm tisíc klientů. Celkově má investiční produkty u ČS přes 680 tisíc klientů. ETF jsou ale v nabídce ČS teprve od října 2024, takže vycházejí z velmi nízké základny.

Podle mluvčího banky Filipa Hrubého roste zájem o ETF tempem zhruba pět procent měsíčně, od začátku roku dokonce kolem osmi procent. Dynamika je tak výrazně vyšší než u tradičních fondů.

Petr Pavel ve Sněmovně

Dalibor Martínek: Pavel si přišel do Sněmovny pro úšklebky a parodii potlesku

Prezident Petr Pavel přišel poprvé promluvit před novou Poslaneckou sněmovnu. Přišel se s ní prý seznámit, uváděl dopředu svou návštěvu. Samozřejmě dobře ví, s kým má tu čest. Pavel se ve svém desetiminutovém proslovu snažil působit jako pověstný svorník. Promluvil, ale všichni účastníci si dobře uvědomovali své pozice.

Přečíst článek

Generační posun

Popularita ETF zapadá do širší změny investičního chování Čechů. Investování se digitalizuje, roste význam pravidelných investic a mladší generace je citlivější na poplatky.

Z investiční alternativy se tak během několika let stal základ dlouhodobého portfolia. Pokud globální tempo růstu vydrží, může se i v Česku stát ETF investování standardem — nikoli jen doplňkem. Tichá revoluce už začala.

Až čtyři procenta bez rizika? Spořicí účty dál drží náskok před inflací

Úroky na spořicích účtech zůstávají vysoko, i když inflace klesá. Česká národní banka se změnami sazeb nespěchá, komerční banky také ne. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta stále jde. Klienti ale musí splnit různé, někdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání únorových spořicích účtů.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Rok silných výnosů, ale opatrných investorů. Češi dál volí jistotu

Přečíst článek
Doporučujeme