Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“

Rodiče se obávají, že děti na sítích přicházejí o pozornost, empatii, čas, spánek i schopnost vést normální rozhovor. Tedy přesně o ty věci, o které přišli jejich rodiče už dávno, jen tomu říkají sledování zpráv, pracovní komunikace nebo „já jen odpovídám na komentář“.

Sociální sítě jsou vlastně geniální vynález. Slibovaly spojení lidí, a výsledkem je, že sedíme vedle sebe na gauči a posíláme si reels, místo abychom se na sebe podívali. Dřív se rodina hádala u večeře. Dneska se nehádá vůbec, protože každý vede tři bitvy současně. S algoritmem, cizím člověkem v diskuzi a vlastní potřebou ještě jednou zkontrolovat, jestli někdo nelajknul fotku snídaně.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Kde je hranice?

Zákaz pro děti do 15 let tedy zní rozumně. Jen je trochu otázka, proč skončit tak nízko. Co takhle zákaz do 18 let? Do 30? Do důchodu? Případně úplně pro všechny, kromě lidí, kteří umějí položit mobil displejem dolů a skutečně ho deset minut nezvednout. Těch je málo, mohli by dostat výjimku jako chráněný druh.

Argument, že sociální sítě jsou pro mladé škodlivé, je nepochybně silný. Jenže ony už dávno nejsou sociální ani pro staré. Společenský kontakt nahradily veřejnou údržbou ega, rodinné album reklamou na vlastní život a hospodskou debatu nekonečným kolotočem lidí, kteří si navzájem vysvětlují, že ostatní jsou ovce.

Michal Nosek: Češi milují vlast, dokud po nich nechce odvahu

Názory

Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.

Michal Nosek

Přečíst článek

Bude digitální zbroják?

Možná bychom tedy místo otázky, zda zakázat sociální sítě dětem, měli položit odvážnější otázku. Proč jsme je vůbec kdy povolili dospělým? Dítě si aspoň myslí, že když dostane padesát lajků, svět je lepší místo. Dospělý si po padesáti lajcích myslí, že má mandát reformovat školství, zdravotnictví a zahraniční politiku. O sportu, umění a architektuře nemluvě.

A tak možná přijde den, kdy stát zavede digitální zbrojní průkaz. Chceš účet na sociální síti? Dolož, že poznáš ironii, zvládneš nesdílet poplašnou zprávu, víš, že caps lock není argument, a vydržíš nesouhlasit, aniž bys někoho označil za vlastizrádce, komunistu, fašistu nebo ovci.

Do té doby nezbývá než dětem zakazovat mobily, dospělým doporučovat sebereflexi a celé společnosti připomenout, že sociální síť je trochu jako cirkulárka. Užitečná věc, dokud s ní člověk nezačne krájet vlastní duševní zdraví.

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada má podle britského deníku Financial Times zájem koupit významný podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS. Nabídka přichází v době, kdy se evropský obranný průmysl snaží konsolidovat, ale zároveň naráží na silné politické zájmy Francie a Německa.

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group má podle britského deníku Financial Times zájem o koupi významného podílu ve francouzsko-německé společnosti KNDS, jednom z nejdůležitějších evropských výrobců pozemní vojenské techniky. Firma nejbohatšího Čecha Michala Strnada měla podle zdrojů FT předložit nabídku, která je zcela nebo převážně v hotovosti.

Zatím ale není jasné, zda návrh české skupiny získá podporu. Vzhledem ke strategickému významu KNDS lze očekávat, že případný vstup CSG do vlastnické struktury narazí na pečlivé posuzování v politických kruzích, zejména ve Francii a Německu.

Strategický podnik pod politickým dohledem

KNDS vznikla spojením německé společnosti KMW a francouzské státní zbrojovky Nexter. Do jejího portfolia patří například tanky Leopard 2 nebo houfnice Caesar. Právě kvůli významu pro evropskou obranu je budoucí vlastnictví firmy citlivým tématem.

Podle Financial Times má ve společnosti podíl francouzský stát, zatímco další část vlastní německý rodinný holding. O vstup do KNDS má zároveň zájem i německá vláda. V koalici kancléře Friedricha Merze se ale podle listu vedou spory o to, jak velký podíl by měl stát případně získat.

CSG po propadech: přehnaná panika, nebo prozření trhu?

Názory

Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group se obchodují na polovině své hodnoty z doby úpisu, přestože tržby loni vzrostly o 72 procent na 165 miliard korun. Rekordní výsledky však zastiňuje nedůvěra investorů k reálným výrobním kapacitám i ostré spory s menšinovými akcionáři. Skupina nyní stojí na rozcestí mezi modelem postaveným na přeprodeji a přechodem k náročné vlastní výrobě.

Timur Barotov

Přečíst článek

Paříž i Berlín tak mají na dalším směřování skupiny silný politický zájem. Nejde jen o vlastnickou strukturu, ale také o vliv na výrobní kapacity, strategické priority a budoucí rozdělení zakázek.

KNDS se chystá na burzu

Nabídka CSG přichází ve chvíli, kdy KNDS připravuje vstup na akciovou burzu. Podle Financial Times by se s akciemi firmy mohlo začít obchodovat do začátku července. Skupina údajně cílí na tržní kapitalizaci mezi 15 a 20 miliardami eur, tedy zhruba 365 až 487 miliardami korun.

Zájem investorů o obranný sektor v posledních letech výrazně posílil. Evropské státy zvyšují výdaje na obranu a firmy napojené na výrobu munice, obrněné techniky či dělostřeleckých systémů se dostaly do centra pozornosti kapitálových trhů.

CSG inspirovala další zbrojaře

Sama Czechoslovak Group vstoupila na burzu letos 23. ledna v Amsterodamu a Praze. V rámci dosud největší primární veřejné nabídky akcií v evropském obranném sektoru byla oceněna přibližně na 30 miliard eur.

Právě úspěšné IPO CSG podle Financial Times povzbudilo další evropské obranné společnosti, včetně KNDS, aby urychlily vlastní burzovní plány a využily zvýšeného zájmu investorů o zbrojní průmysl.

Nálada na trhu se ale mění

Situace v sektoru už ale není tak jednoznačná jako na začátku roku. Akcie zbrojních firem v poslední době oslabují a pod tlak se dostala i CSG.

Její akcie prudce klesly poté, co společnost Hunterbrook, která spekuluje na pokles ceny akcií CSG, zveřejnila tvrzení, že česká skupina ve svém prospektu k IPO neuvedla některé informace. Hunterbrook zároveň zpochybnil obchodní model CSG.

Česká firma obvinění odmítla. Tvrzení Hunterbrooku označila za nepřesná a uvedla, že neodpovídají faktům.

Česká nabídka jako test evropské konsolidace

Zájem CSG o KNDS ukazuje, že evropský obranný průmysl vstupuje do nové fáze. Firmy chtějí růst, získávat kapitál a spojovat síly, aby dokázaly reagovat na rostoucí poptávku po vojenské technice.

Zároveň se ale ukazuje, že u strategických zbrojních podniků nebude rozhodovat pouze cena nabídky. V případě KNDS bude důležité také to, zda případná změna vlastnické struktury bude přijatelná pro Francii a Německo, tedy země, které považují podnik za klíčový pro vlastní i evropskou obranu.