Ukrajinská ekonomika je pod tlakem. Ruské útoky na energetiku dusí průmysl i rozpočet
Ukrajinská ekonomika prochází nejtěžším obdobím od prvních měsíců ruské invaze. Intenzivní letecké údery vážně poškodily energetický systém země a firmy napříč odvětvími jsou nuceny omezovat výrobu. Dopady se přelévají i do státního rozpočtu, upozorňuje ve své analýze agentura Reuters.
Průmysl – od oceláren a dolů přes cementárny až po potravinářské podniky – se kromě poklesu produkce potýká také s rostoucími náklady způsobenými omezenými dodávkami energií.
Největší výrobce betonu a stavebních materiálů v zemi, Kovalska Group, uvedl, že naftové generátory nedokážou plně nahradit běžné dodávky elektřiny. „Už déle než dva měsíce pracujeme při nouzových odstávkách bez jakéhokoli předvídatelného harmonogramu,“ sdělila firma. Nedostatek stabilní energie podle ní může v některých úsecích snížit výrobu až o polovinu.
Pokles téměř o třetinu
Ukrajinská ekonomika už v prvním roce války klesla téměř o třetinu. Přestože v dalších letech přišlo určité oživení, výkon hospodářství zůstává výrazně pod úrovní před invazí a je silně závislý na vládních výdajích. Zemi mezitím opustilo téměř šest milionů lidí a další více než tři miliony byly vysídleny uvnitř země – dohromady jde o více než pětinu předválečné populace.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyzval svého nástupce Andreje Babiše (ANO), aby přehodnotil rozhodnutí vlády nepodílet se finančně na muniční iniciativě pro Ukrajinu. V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze Fiala připomněl, že na Ukrajině se podle něj bojuje i za svobodnou a demokratickou budoucnost České republiky.
Fiala tlačí na Babiše: Česko by mělo znovu přispět na munici pro Ukrajinu
Politika
Zhoršující se situaci potvrzuje i index kyjevského institutu pro hospodářský výzkum. Ten se tento měsíc poprvé od roku 2023 dostal do negativního pásma, což signalizuje převahu zhoršujících se podmínek v podnicích.
Ekonomika je přitom klíčová nejen pro financování války, splácení dluhu a výrobu zbraní, ale i pro udržení pracovních míst a budoucí návrat uprchlíků po skončení konfliktu.
Těžařská a hutnická skupina Metinvest upozorňuje, že dlouhé výpadky proudu komplikují obnovu výroby po ruských útocích. Společnost přitom patří k zásadním zdrojům daňových příjmů a k významným producentům oceli pro válečné úsilí.
Podle Centra pro ekonomická studia v Kyjevě převyšovala v lednu a únoru poptávka po energiích nabídku zhruba o 30 procent. Energetická situace se podle analytiků v posledních měsících dramaticky zhoršila.
Firmy nyní čelí kombinaci nižší výroby, vyšších nákladů a narušených dodavatelských řetězců. To oslabuje jejich konkurenceschopnost a zároveň tlačí vzhůru inflaci, která se pohybuje kolem sedmi procent.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. To navíc podle Fica zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny.
Nové sankce proti Rusku neprošly. Fico s Orbánem jsou proti
Politika
Jak poroste HDP?
Ukrajinská centrální banka kvůli energetické krizi snížila odhad letošního růstu HDP z původních dvou procent na 1,8 procenta. Někteří ekonomové jsou ještě skeptičtější – investiční společnost Dragon Capital očekává růst jen kolem jednoho procenta.
Dopady se výrazně promítají i do státního rozpočtu. Premiérka Julija Svyrydenková uvedla, že jen v lednu energetická krize snížila celní a daňové příjmy o zhruba 12 miliard hřiven. Zadlužení země se mezitím navzdory dvěma restrukturalizacím blíží hranici 100 procent HDP, což zneklidňuje investory a tlačí dolů ceny ukrajinských dluhopisů.
Vláda však jedná o nové finanční injekci. Podle premiérky je Ukrajina blízko dohodě s Mezinárodním měnovým fondem o úvěrovém programu za 8,1 miliardy dolarů. Schválení programu by mělo otevřít cestu k další mezinárodní pomoci, včetně půjčky 90 miliard eur od Evropské unie. Maďarsko však pohrozilo, že úvěr zablokuje, pokud Kyjev neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
