Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, získal cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Britská filmová akademie o tom informuje na svých internetových stránkách. Film byl nominován i na Oscara.
Pan Nikdo proti Putinovi ruského režiséra Pavla Talankina a amerického dokumentaristy působícího v Kodani Davida Borensteina vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a české společnosti PINK.Talankin, který v Rusku pracoval jako učitel, dokumentuje propagandu na škole v jednom městě za Uralem zejména v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Cena za statečnost
Borenstein o Talankinovi řekl, že ještě „před dvěma lety byl učitelem a teď tu stojí jako vítěz ceny BAFTA“, píše BBC na svých internetových stránkách. Poděkoval mu za statečnost, jakou vyžadovalo propašovat natočený materiál z Ruska. Podle Borensteina je potřeba více „panů Nikdo“.
Aktualizováno
Česko-slovenský dokument natočený na telefon vyhrál hlavní cenu na Berlinale
Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki vyhrál na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokumentární snímek. Na slavnostním večeru to oznámila tříčlenná porota. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Snímek získal už předtím také Caligariho cenu.
V sekci dokumentů bylo nominováno celkem pět snímků, kromě Pana Nikdo proti Putinovi to byl třeba film 2000 metrů do Andrijivky, ve kterém jsou záběry z malých kamer, jež měli u sebe ukrajinští vojáci bránící svoji zemi proti Rusku.
Tento víkend zaznamenal úspěch i česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki, který v sobotu dostal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument.
Snímek v Berlíně získal také vedlejší Caligariho cenu. Mezinárodní úspěch měl z českých dokumentů například i časosběrný snímek René režisérky Heleny Třeštíkové. V roce 2008 dostal Evropskou filmovou cenu, označovanou za evropského Oscara.
Související
Německý tisk: Schůzka s Trumpem byla úspěšná, Evropa uklidnila bláznivého krále
Ukrajinci v českém zemědělství a potravinářství nezastávají už jen pomocné práce, ale stále častěji jsou najímáni také na manažerské pozice a pozice s vyšší odborností. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Souvisí to podle nich s tím, že se za dobu pobytu v ČR osvědčili, lépe naučili jazyk a někteří se i rekvalifikovali.
Podle Agrární komory tvoří Ukrajinci zhruba desetinu z celkového počtu lidí pracujících v zemědělství, přičemž od února 2022, kdy začala válka na Ukrajině, se jejich počet zvýšil.
Bez Ukrajinců bychom se neobešly, tvrdí firmy
„V současné době představují v mnoha zemědělských podnicích v podstatě nepostradatelnou pracovní sílu,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.
Ukrajinci podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala stále vykonávají zejména činnosti, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, jako je sběr zeleniny a ovoce nebo pomoc při polních pracích. „Stále častěji jsou najímání také na pozice, kde je potřeba vyšší odbornost, jako je například obsluha zemědělských strojů,“ uvedl Doležal.
Havel řekl, že roste i podíl Ukrajinců v manažerských pozicích, a to zejména na farmách, kde se při svém působení osvědčili. „Obecně jde o pozice typu mistr či vedoucí nějaké části zemědělského provozu a samozřejmě řidičů zemědělské techniky,“ uvedl Havel.
Jsou snad ze zlata? Rusy šokuje cena oblíbených okurek
Co se to děje? Z běžné zeleniny se stala „delikatesa“. Reagují podrážděně na sociálních sítích ruští spotřebitelé na to, že okurky dnes stojí víc než dovážené banány. Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování. Politici bombardují dotazy jejich producenty, kteří veřejnost ujišťují, že okurky by měly zlevnit až se oteplí, zřejmě už v březnu.
Podle agrárního ekonoma z České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Maiera souvisí najímání Ukrajinců do vyšších pozic také s tím, jak se jazykově zdokonalují. „Řada zemědělských podniků si bez nich činnost nedokáže představit,“ řekl.
Nepostradatelnou součástí se stali Ukrajinci také v potravinářském provozu. „Zatímco dříve byla jejich role vnímána spíše jako sezonní či dočasná výpomoc, v roce 2026 tvoří stabilní základ mnoha výrobních závodů. Díky jazykové integraci a získané praxi se řada z nich vypracovala z pomocných pozic na vysoce kvalifikovaná místa, jako jsou mistři výroby nebo technologové,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Agrárníci i potravináři se shodují, že v situaci, kdy se oba sektory potýkají s nedostatkem zaměstnanců, se pohled na zahraniční pracovníky mění a zaměstnavatelé jsou ochotni do nich více investovat.
Premiér Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu. Tvrdí, že tím uzavřel otázku střetu zájmů
Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.
„Pro zemědělské podniky je klíčová stabilita pracovní síly. Pokud mají perspektivu, že pracovník zůstane delší dobu, vyplatí se investovat do jeho zaškolení a profesního rozvoje i na odbornější pozice,“ uvedl Doležal. Také potravinářské podniky si podle Zemánka uvědomují, že investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců jsou nezbytné pro udržení kontinuity výroby.
Jak vždy překáží byrokracie
Plnému využití potenciálu zahraničních pracovníků v potravinářství a zemědělství ale podle odborníků brání administrativní zátěž. „Přestože se řada procesů digitalizovala, největší problém nadále představuje uznávání odborného vzdělání. Proces uznání diplomu je stále velmi zdlouhavý a byrokraticky náročný,“ řekl Zemánek.
Agrárníci by uvítali také stabilnější a předvídatelnější nastavení pravidel zaměstnávání cizinců. „Bylo by vhodné podmínky liberalizovat a nejen Ukrajincům umožnit například dlouhodobější pracovní poměr nebo brigádnickou činnost,“ uvedl Havel. Zemánek pak za další komplikaci považuje i přechod z režimu dočasné ochrany na nový status zvláštního dlouhodobého pobytu.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Lukáš Kovanda: Pšenice zdražuje kvůli ruským útokům na ukrajinské sklady. Zakázat, či ne dovoz obilí z Ukrajiny?
Ukrajinská armáda uvedla, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v ruském Udmurtsku závod na výrobu raket Iskander či Orešnik. Zasažen byl podle ní také plynárenský podnik v Samarské oblasti, na místě vznikl požár.
Místní obyvatelé dříve zveřejnili na sociálních sítích fotografie a videa, které měly ukazovat požár a škody ve městě Votkinsk. Podle těchto zpráv byl cílem úderu závod důležitý pro výrobu raket typu Iskander a Orešnik. Úřady v Udmurtsku po ukrajinském vzdušném útoku hlásily nejméně 11 zraněných.
„Zasažen byl podnik vojensko-průmyslového komplexu Votkinský závod ve městě Votkinsk,“ uvedl na facebooku generální štáb ukrajinské armády. „Na území objektu byl zaznamenán požár. Výsledky se upřesňují,“ dodal s tím, že v podniku se vyrábějí mezikontinentální balistické rakety Jars, střely pro ponorky Bulava či střely Iskander a Kinžal.
Zasažen byl podle ukrajinské armády také závod na zpracování plynu v Samarské oblasti, který je „zapojen do zajišťování potřeb ruské okupační armády“. „Na území podniku byl zaznamenán požár. Rozsah se upřesňuje,“ napsal štáb.
Střela Flamingo
Ukrajina se již čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Loni představila svou řízenou střelu Flamingo, jejíž dolet má být až 3000 kilometrů. Začátkem února ukrajinská armáda uvedla, že tuto zbraň v lednu použila při sérii úderů na infrastrukturu ruské vojenské střelnice Kapustin Jar, odkud ruské síly odpalují balistické rakety středního doletu. Kapustin Jar v blízkosti Kaspického moře zmínila dříve Ukrajina jako místo, odkud Rusko vyslalo v listopadu 2024 na ukrajinské město Dnipro raketu Orešnik.
Komentátoři dnes poukázali na to, že cíl byl vzdálený 1500 kilometrů od ukrajinských hranic a že jde o další důkaz toho, že Kyjev má schopnost ničivých odvetných úderů hluboko v Rusku.
Orbánovi teče v Maďarsku do bot. Proti opozici vytáhl AI videa a strašení válkou
Maďarský premiér Viktor Orbán před dubnovými volbami zesiluje kampaň založenou na obavách z války a vykresluje opozici jako hrozbu, která by mohla zemi zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. Vyplývá to z reportáže agentury Bloomberg, která popisuje stále ostřejší tón vládní kampaně.
