Akcie dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk se propadly až o 15,8 procenta poté, co její nový lék proti obezitě CagriSema ve studii zaostal za konkurenčním přípravkem společnosti Eli Lilly, píše agentura Bloomberg. Naopak akcie americké Lilly v předobchodní fázi v USA posílily až o 4,2 procenta.

Podle zveřejněných výsledků dosáhli pacienti léčení standardní dávkou CagriSema po 84 týdnech průměrného úbytku hmotnosti 20,2 procenta. U konkurenčního léku tirzepatide, prodávaného pod názvem Zepbound, činil úbytek 23,6 procenta.

Ačkoli Novo Nordisk uvedla, že studie potvrdila bezpečnost a dobrou snášenlivost přípravku, investoři se soustředili především na rozdíl v účinnosti. „Investoři se převážně, nebo dokonce výhradně, zaměřují na úbytek hmotnosti,“ uvedl investiční ekonom Per Hansen ze společnosti Nordnet.

Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?

Money

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

pej

Přečíst článek

Citlivé období pro Novo Nordisk

Výsledky přicházejí v citlivém období pro Novo Nordisk, která se snaží znovu získat náskok na rychle rostoucím trhu s léky na hubnutí. Společnost byla průkopníkem moderní léčby obezity, v poslední době však ztrácí půdu pod nohama ve prospěch Lilly.

Za posledních 12 měsíců akcie Novo klesly o více než 58 procent, což snížilo tržní hodnotu firmy na zhruba 189 miliard dolarů. Ještě v roce 2024 byla společnost krátce oceněna na více než 600 miliard dolarů.

Hubnutí bude nadále jen pro bohaté. Laciná kopie Wegovy musela skončit

Trhy

Akcie společnosti Novo Nordisk v pondělí výrazně posílily. Důvodem je rozhodnutí firmy Hims & Hers stáhnout levnou kopii léku na hubnutí Wegovy. Krok přišel poté, co Novo i americký regulátor pohrozili právními kroky. Trhy reagovaly prudkými pohyby, píše CNBC.

nst

Přečíst článek

CagriSema je přitom považována za klíčový produkt pro budoucnost firmy, zejména v době, kdy se blíží vypršení patentové ochrany léků Wegovy a Ozempic. Dosavadní výsledky vývoje však investory nepřesvědčily. Přímé srovnání s tirzepatidem bylo zahájeno v době, kdy Novo očekávala, že by její nový lék mohl konkurenci překonat.

Vedení firmy, které v uplynulém roce prošlo výraznými změnami, nyní sází na další klinickou studii, jejíž výsledky mají být zveřejněny ještě letos. Ta má podle společnosti lépe ukázat skutečný potenciál léku.

Prozatím však trh vyslal jasný signál: zatímco Lilly z nových dat těží, Novo Nordisk čelí dalšímu tlaku investorů.

Evropa varuje, že obchodní dohody uzavřené se Spojenými státy mohou být ohroženy poté, co prezident Donald Trump o víkendu oznámil nové globální clo ve výši 15 procent na veškerý dovoz. Opatření je podle něj účinné okamžitě.

Trumpův krok přišel krátce po pátečním rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil jeho předchozí globální celní politiku zavedenou loni na jaře. Prezident nejprve oznámil novou univerzální desetiprocentní sazbu na základě jiného právního rámce, následně ji však zvýšil na 15 procent. To je maximální sazba, kterou může administrativa uplatňovat po dobu 150 dní bez souhlasu Kongresu.

Evropští i britští představitelé reagovali znepokojením, píše CNBC. Obávají se, že nová celní politika může narušit dohody uzavřené s USA v minulém roce. Požadují po Bílém domě vysvětlení, jak nový rámec ovlivní stávající ujednání, podle nichž většina vývozu z EU do Spojených států podléhá 15procentnímu clu a zboží z Velké Británie desetiprocentní sazbě.

Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange označil situaci za „čistý celní chaos“. Podle něj panuje rostoucí nejistota mezi obchodními partnery USA a není jasné, zda nová cla nepředstavují porušení již uzavřených dohod. Výbor se má sejít na mimořádném jednání a Lange navrhne pozastavit implementaci dohody mezi EU a USA, dokud nebude k dispozici právní posouzení a jasné závazky ze strany Washingtonu.

Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů

Money

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

nst

Přečíst článek

„Velmi jasná evropská pozice“

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že před svou návštěvou Bílého domu na začátku března představí „velmi jasnou evropskou pozici“, přičemž reakci EU má koordinovat Evropská komise. Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier naznačil možnost odvetných kroků a vyzval členské státy k jednotnému postupu.

Také Velká Británie žádá vysvětlení, jak nová opatření ovlivní její obchodní dohodu s USA. Dosavadní desetiprocentní sazba jí poskytovala konkurenční výhodu oproti unijním státům. Britská vláda uvedla, že očekává zachování privilegovaného obchodního postavení a zahájí jednání s Washingtonem.

Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer se snažil partnery uklidnit s tím, že základní obchodní politika se nemění a dohody zůstávají v platnosti. Podle něj zatím žádný partner neoznámil, že by dohoda byla zrušena.

Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?

Money

Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Na první pohled se cla vůči EU nemění, protože nová 15procentní sazba odpovídá stávající úrovni. Výjimky zůstávají například pro farmaceutické produkty, kritické suroviny, hnojiva či některé zemědělské komodity. Beze změny zůstávají také cla na automobily a ocel.

Podle analýzy organizace Global Trade Alert však relativně více dopadnou nová opatření na země s nižší původní sazbou. U Velké Británie se průměrná celní sazba zvýší o 2,1 procentního bodu, u EU o 0,8 bodu. Naopak Brazílie a Čína zaznamenají pokles svých průměrných sazeb.

Evropské trhy zahájily týden poklesem, což odráží nervozitu investorů. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová upozornila, že nejistota ohledně budoucích pravidel může poškodit transatlantické obchodní vztahy. Podle ní je klíčové, aby obchodní partneři znali pravidla hry předem, jinak může dojít k narušení podnikání.