Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.

Zcela jistě, pokud vznikne, půjde o jednu z největších novodobých atrakcí hlavního města. Očima Davida Černého se však nejedná o největší výzvu. Je to podle něj jen další z projektů. „Je to budoucnost, teď bych to neřešil,“ říká Černý. Řada lidí se však na Facebooku vůči velikášství projektu vymezuje. „Reakce na Facebooku mě nezajímají,“ dodává.

Vizualizace mrakodrapu Top Tower

6 fotografií v galerii

V první řadě jde podle Černého o stavbu, ne o umění. „Jedna věc je, že je něco nejvyšší, ale to neznamená, že je to nejsložitější,“ říká „dvorní umělec“ developera Marcela Sourala, majitele Trigemy, který za projektem stojí. S Černým dlouhodobě spolupracuje, zakládá si na povýšení svých staveb na vyšší estetickou úroveň.

Stavba mrakodrapu v Nových Butovicích je opět o krok blíž

Reality

Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Rada změnu odsouhlasila na svém jednání spolu s takzvanou plánovací smlouvou, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Finálně budou o změně plánu i smlouvě hlasovat městští zastupitelé.

ČTK

Přečíst článek

Černý se proslavil mnoha díly, klikujícím červeným autobusem nebo Entropou, osmitunovou instalací vytvořenou pro české předsednictví EU a vystavenou v Bruselu. Je to umělec celosvětového dosahu. Marcelu Souralovi například vytvořil ocelovou sochu Lilith, vysokou 24 metrů, která „podpírá“ projekt nájemního bydlení Fragment v pražském Karlíně.

Loď v Butovicích je podle Černého ještě daleká budoucnost, otázka třeba šesti let. Aktuálně se věnuje dalším projektům. „Nyní pracuji na spoustě další věcí. Teď konkrétně připravuji expozici do Benátek. Která se uskuteční příští rok v rámci benátského bienále.“ To je prestižní obří přehlídka moderního umění, která začíná v květnu příštího roku a potrvá až do podzimu. Černý naznačuje, že své výtvory představí mimo oficiální část přehlídky.

Top Tower je rezidenční projekt nájemního bydlení, má v něm vzniknout 250 bytů, ale i kanceláře, retailové prostory a „zážitkové funkce“. Kvůli budoucí nejvyšší budově v zemi schválili v září pražští zastupitelé změnu územního plánu, aby tento projekt vůbec mohl vzniknout. Newstream nyní získal několik nových vizualizací budoucí pražské dominanty.

Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí

Názory

Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nová vláda chystá úlevy pro gastronomii i zásahy do obchodních řetězců. Snížení DPH na nealko a osvobození spropitného připraví státní rozpočet o dvě až tři miliardy ročně. Kontrola marží řetězců následuje kroky Maďarska či Rumunska.

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 procent na 12 procent, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy korun ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.

Osvobození spropitného od daně z příjmů, další z plánovaných opatření nové vlády, by mělo na rozpočet jen zanedbatelný dopad – řádově okolo jedné miliardy korun ročně –, protože značná část spropitného se již nyní nezdaňuje. Opatření by ale mohlo zlepšit postavení zaměstnanců – pokud by se spropitné začalo oficiálně vykazovat, mohlo by přispět k vyšší transparentnosti jejich příjmů. To jim pomůže například při žádosti o hypotéku.

Trump to začal, Česko následuje. Nová vláda zruší daně ze spropitného

Money

Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.  

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Třetí z plánovaných kroků rodícího se kabinetu v oblasti gastropodnikání, omezení marží obchodních řetězců, jde ve šlépějích například Maďarska či Rumunska, které se k podobně regulaci uchýlily v poslední době, a to zejména u základních potravin.

Maďarsko od roku 2025 stanovilo maximální přirážku 10 procent pro vybrané potraviny, což krátkodobě snížilo ceny, ale vedlo i k omezení nabídky a přesunu marží na jiné zboží.

Rumunsko opatření periodicky prodlužuje a doprovází ho kontrolami trhu. Třeba taková Francie volí mírnější, spíše dobrovolný přístup založený na dohodách s obchodníky a větší transparentnosti cen.

Ukazuje se, že administrativní stropy marží mohou krátkodobě zbrzdit růst cen, ale současně narušují fungování trhu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy