Jubilejní pátý ročník Global Investment Summitu (GIS) právě odstartoval. Přináší dvoudenní program plný exkluzivních dat, odborných diskusí a setkání lídrů českého i světového byznysu. Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí. Přinášíme živý přenos z Martinického paláce na Pražském hradě.
Letošní ročník GIS se zaměřuje zejména na aktuální trendy v oblasti geoinformačních systémů, digitalizace, moderních komunikačních technologií a jejich praktického využití v každodenní praxi. Program nabídne vystoupení předních odborníků, případové studie, panelové diskuse i prostor pro networking a sdílení zkušeností.
Klíčová témata programu 2026
Aktuální data o vývoji cen nemovitostí – Ondřej Záruba přinese exkluzivní analýzy rezidenčního i komerčního trhu.
Hlavní příčiny nedostatečné výstavby v ČR – architekti a zástupci státu o územních plánech a pomalých schvalovacích procesech.
Debata lídrů pražského a regionálního developmentu – strategie největších developerů, kapitálové přesuny a nové příležitosti.
FKI jako nástroj financování developmentu – mezzanin vs. ekvita, rozdíl mezi reálnými a „fake“ fondy.
Realitní fondy a buy side perspektiva – asset alokace, rizika a příležitosti na českém trhu.
CEE region: office & retail nemovitosti – dopady e-commerce, home office a role zahraničních investorů.
Logistika a datová centra budoucnosti – GPU datová centra, časové prodlevy projektů a výzvy evropského trhu.
Elitní realitní makléři a konzultanti – očekávání klientů, valuace a nedostatek dat.
Architektura a její ekonomický význam – příklady staveb, které drží hodnotu napříč dekádami.
Akcie, dluhopisy, trading, krypto a private equity – od radikálních změn akciových trhů přes fixed income až po debaty o private equity a tradingové strategie nové generace.
Makroekonomické výhledy – inflace, sazby, geopolitika a dopady amerických voleb.
Summit přivítá více než 40 špičkových osobností z ČR i ze zahraničí. Mezi nimi:
Miroslav Singer, Chief Economist CEE, Generali CEE Holding B.V.
a další přední ekonomové, architekti, investoři, influenceři i zástupci státní správy.
Summit tradičně přivítá i special guests – osobnosti světové architektury a kapitálových trhů. Jejich vystoupení doplní výroční reflexe pěti let GISu.
„Pět let GISu ukazuje, že Praha je přirozeným centrem investiční debaty ve střední Evropě. Summit letos nabídne nejucelenější program v historii – od nemovitostí přes kapitálové trhy až po makroekonomii,“ říká organizátor Jan Novotný.
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Nejeden evropský stát nemůže najít společnou řeč s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po řadě celních epizod už málokoho překvapí, že ostré spory provázejí i americké a izraelské útoky na Írán, od kterých si vlády evropských zemí většinou drží odstup, což Trump nese nelibě.
Asi málokdo se strachuje o budoucnost íránského režimu. Ani to, jak tvrdí kritici Trumpovy politiky spolu s experty na mezinárodní právo, však Spojené státy a Izrael nezprošťuje povinnosti dodržovat mezinárodní standardy. Akce nemají oporu na půdě OSN, Spojené státy svůj postup s ostatními zeměmi nekoordinovaly, ale přesto by si Trump představoval, aby mu byly plně k dispozici.
Aktualizováno
Trump kritizuje Španělsko za „špatný přístup k Íránu“. Země přeruší obchod
Španělsko a Británie odmítají spolupracovat se Spojenými státy při úderech na Írán, jejich přístup je velmi špatný, prohlásil americký prezident Donald Trump. Před jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy proto přeruší se Španělskem veškerý obchod.
První se na paškál dostali Britové, kteří tradičně měli k USA blízko, jejich spolupráci a vojenské i politické spřízněnosti se tradičně říkalo „speciální vztah“ (v přítomném čase se zdráhám psát). Labouristický premiér Keir Starmer odmítl pro první útoky poskytnout britské základny. „Je velmi smutné vidět, že vztah už zjevně není tím, čím býval,“ reagoval Trump. K tomu ještě přidal osobní kritiku premiéra, prý není „žádný Winston Churchill“.
Přitom to byl právě Keir Starmer, který z evropských lídrů s Trumpem ještě nedávno vycházel asi nejharmoničtěji. Dokonce se mu podařilo získat celní ústupky. Je ale vidět, že stačí málo a Trump své dosavadní „přátele“ začne veřejně ponižovat. Starmer přitom oprávněně váží každý krok, protože by jistě nerad dopadl jako jeho předchůdce Tony Blair, který následoval George Bushe do Iráku.
Trump se rozhovoru navezl do Britů. Starmer mě velmi zklamal, uvedl
Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.
Britská vláda nakonec své základny k dispozici dala - s tím, že po odvetě Íránu musí bránit své zájmy. Roztržka ale vlastně není ničím ve srovnání s reakcí Španělska. Vláda socialisty Pedra Sáncheze je nyní Trumpovým evropským nepřítelem číslo jedna.
Sánchez (na úvodním snímku) je jedním z nejdůslednějších oponentů Trumpovy zahraniční politiky, které se dlouhodobě nehodlá přizpůsobovat. Do konfliktu se s americkou administrativou dostal například tím, že odmítl zvyšovat výdaje na obranu na požadovaných pět procent, čemuž Sánchez nechce obětovat domácí cíle.
Nesouhlas z Madridu zní i v těchto dnech. Pedro Sánchez útok označil za „neoprávněnou, nebezpečnou vojenskou intervenci“, a rezolutně odmítl zapojení španělských základen. Trump na to odpověděl ekonomickými hrozbami. „Zítra – nebo ještě lépe dnes – bych mohl zastavit vše, co souvisí se Španělskem, všechny obchodní záležitosti související se Španělskem,“ uvedl.
Ironické na tom je, že Španělsko nepatří k zemím, které USA v Trumpově terminologii „ožebračují“, ale mají s ním pozitivní obchodní bilanci. Zastavení obchodu by vedlo ke škodám na obou stranách.
Trumpovo pojetí spojenectví je přinejmenším podivné. V jeho podání znamená spíše podřízenost než partnerství. Pokud si USA budou vynucovat poslušnost ekonomickým či jiným nátlakem, ukazuje se, že Sánchez není úplně mimo, když sebevědomě sleduje vlastní zájmy. O důvod víc, aby se Evropané zamysleli, jestli nejde zahraniční politika dělat jinak.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Co vás jako první napadlo, když se objevily zprávy o vypuknutí konfliktu mezi Spojenými státy a Izraelem a Íránem?
První dvě věci, které mě coby ekonoma napadly, jsou cena ropy a nerostných paliv a globální doprava, protože Hormuzský průliv je strategickou dopravní tepnou mezi Asií a Evropou.
Kam se podle vás ceny ropy vydají?
Možných scénářů je samozřejmě více. Zatím se ale zdá, že reakce na probíhající události je spíše mírnější. Vzestup cen ropy o 10 dolarů za barel se dal předpokládat. Nebyla by to nějaká katastrofa, znamenalo by to mírné zdražení pohonných hmot a celkově limitovaný dopad na globální ekonomiku. Pokud bude situace eskalovat, a to nastane, zejména pokud se přidají dlouhodobě trvající problémy v té globální námořní dopravě, pak už by to mohlo znamenat citlivější dopady.
V podobné situaci jsme byli v průběhu covidové pandemie, kdy také na chvíli přestala fungovat globální námořní doprava, a to se stalo jednou z příčin dlouhodobější recese evropských ekonomik včetně Česka.
Takže problém s dopravou považujete za závažnější.
Ano. Dodávky ropy z oblasti Perského zálivu jsou důležité, ale koneckonců si část z nich dokáže najít cestu jinudy, respektive může být krátkodobě nahrazena dodávkami z jiných oblastí. U dopravy je to zásadnější. Existuje jediná alternativa pro dopravu mezi Asií a Evropou, a to kolem afrického Mysu Dobré naděje, která je ovšem výrazně delší a výrazně dražší.
Horší než covid. V Rudém moři se teď hraje o prosperitu Evropy
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Máte nějaký odhad, jaký objem mají dodávky ropy z Perského zálivu?
Tuším, že by to mohla být zhruba pětina, tedy 20 procent, globálních dodávek ropy. Takže to není zanedbatelný podíl.
Bylo by možné dodávky ropy z Perského zálivu nahradit trvale? Nevíme, jak dlouho bude ten vojenský konflikt trvat.
Trvale určitě ne. Muselo by opravdu jít jen o krátkodobý výpadek. Pokud by měl nastat dlouhodobý výpadek, pak by to znamenalo i dlouhodobé zvýšení cen ropy, protože ty chybějící dodávky by byly na trhu s ropou cítit zejména na pozadí toho, že se k tomu přidávají ještě sankce na ruskou ropu a zemní plyn. Částečně ale může ten problém kompenzovat to, že se v nedávné době vrátila na trh venezuelská ropa.
Když se ještě vrátíme k problému s dopravou. Máte nějaký odhad toho, co tehdy způsobil covid? A útoky Hútíů na dopravní lodě?
V souvislosti s covidem přestaly do značné míry fungovat čínské přístavy. A proto globální námořní doprava zejména na těch linkách mezi Evropou a Asií téměř zkolabovala. Vedlo to k tomu, že se prudce zvýšily ceny námořní dopravy, což se následně promítalo do všeho zboží, které touto dopravní cestou přicházelo. Útoky Hútíů si vynutily, že cargo společnosti odklonily dopravu na delší trasu, a to opět vedlo k tomu, že se ceny zmnohonásobily.
Za normálních okolností se cena pohybovala na úrovni řekněme tisíc až dva tisíce dolarů za kontejner, ale v těch vypjatých okamžicích to bylo třeba 15 či 16 tisíc. Takže šlo o opravdu výrazné zvýšení. Výsledkem tehdy byl tlak na ceny počínaje dopravou až po koncové ceny prakticky veškerého zboží, které se touto trasou vozilo. A to se následně negativně promítlo do hrubého domácího produktu všech postižených zemí.
Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
Vidíme to v číslech HDP za roky 2022 a 2023. Faktor narušení dopravy do značné míry přispěl k mizérii německé ekonomiky a celé eurozóny. Protože Evropa je velmi úzce začleněna do globálních dodavatelských řetězců a v mnoha oblastech výrazně spoléháme na subdodávky z asijských zemí, ať už jde o autoprůmysl či farmacii. A právě subdodávky od asijských dodavatelů byly zmíněnými problémy velmi silně zasaženy.
Zprávy o rozhořelém válečném konfliktu v Íránu, kdy cílem se staly i objekty v některých dalších zemích, srazil dolů akciové trhy. Vzpamatují se z toho, i kdyby měl konflikt trvat ne v řádu dní či týdnů, ale spíše měsíců?
Reakce finančních trhů byla celkem očekávatelná. V podstatě teď nikdo pořádně nevěděl, co se děje a bude dít. Vzniká proto tlak na nejrizikovější aktiva, jako jsou právě akcie nebo kryptoměny a podobně. Ze vzniklé situace naopak těží sázky na jistotu typu zlata, které výrazně vzrostlo. A pokud situace nebude dále nějak výrazně gradovat, pokud se problém omezí jen na konflikt v Íránu, nebude eskalovat v dalších zemích, tak si myslím, že se z toho finanční trhy dokáží poměrně rychle otřepat. A že bude možné třeba za měsíc zjednodušeně říct, že už si na nějaký konflikt v Íránu ani nevzpomenou. Pokud ovšem ta situace bude nabývat větších, dnes neznámých rozměrů, tak s každou novou eskalací samozřejmě přijde negativní reakce citlivějších finančních aktiv, jako jsou akcie.
Může současný problém kolem Íránu na delší dobu poznamenat kurz koruny?
Koruna se také řadí mezi rizikovější aktiva. Takže ano. Pokud by se situace měla zhoršovat, tak by to asi přineslo i negativní tlak na kurz koruny. Ale asi ne v takovém řádu, aby to nějak viditelněji negativně ovlivnilo českou ekonomiku.
Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Ruská ropa získala zdatného pomocníka – lodě dříve pracující pro Írán
