Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.

Růst akcií Intelu na přelomu roku výrazně přiživily výroky amerického prezidenta. Investoři začali sázet na to, že Donald Trump přinese masivní podporu americké polovodičové výrobě, další dotace, cla na asijskou konkurenci a agresivní tlak na přesun výroby zpět do Spojených států.

Právě Intel měl z této politiky těžit nejvíc. Firma buduje nové továrny v Ohiu, Arizoně i Německu a otevřeně se profiluje jako klíčový pilíř americké technologické suverenity. Trumpovy sliby o „návratu výroby domů“ tak pomohly akciím prudce růst.

Jenže výsledková sezona přinesla tvrdý střet s realitou. Slabší výhled i napjaté dodávky serverových čipů ukázaly, že politická podpora sama o sobě technologický obrat nezaručí. Trh proto rychle přehodil výhybku z euforie do módu opatrnosti.

Od optimismu k vystřízlivění

Na Intelu se tak během krátké doby negativně podepsalo hned několik událostí. „Akcie předtím výrazně vyrostly na vlně optimismu, že datacentrové procesory jsou prakticky vyprodané dopředu a že se zlepšuje výtěžnost na pokročilém procesoru 18A. Po výsledcích ale přišlo vystřízlivění, protože management nastavil opatrný výhled na první kvartál a otevřeně mluví o tom, že dodávky budou v prvním letošním kvartále nejnapjatější,“ vysvětluje analytik XTB Tomáš Cverna.

Podle něj teď trh znovu řeší, zda Intel dokáže reálně přetavit AI poptávku do tržeb a marží, a zda se ztrátovost foundry byznysu nebude dál protahovat. Foundry byznys znamená, že Intel vyrábí čipy i pro jiné firmy, jenže tato extrémně nákladná expanze do zakázkové výroby zatím firmě spíš bere peníze, než aby je vydělávala.

Korekce po přehnaných očekáváních

Podobně situaci čte i analytik Portu Lukáš Raška. Současný pokles akcií podle něj neznamená rozpad investičního příběhu, ale spíše korekci po období zvýšených očekávání.

„Intel je uprostřed náročné transformace, která přirozeně přináší kolísavé výsledky i vyšší náklady. Trh teď testuje, jak velkou důvěru je ochoten této strategii dát. Část výprodeje tak působí jako typická korekce po období zvýšených očekávání,“ říká Raška.

Akcie se podle něj nyní nacházejí na rozcestí. Pokud se potvrdí zlepšování výrobních parametrů a návrat konkurenceschopnosti v klíčových segmentech, může se současná úroveň zpětně jevit jako zajímavý vstupní bod. Pokud se ale transformace znovu zadrhne, investoři budou dál zvyšovat rizikovou přirážku.

Silná konkurence a tlak na marže

Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška stojí za vysokou volatilitou také sílící konkurence, omezené výrobní kapacity a pokračující tlak na marže způsobený vysokými kapitálovými výdaji.

„Zatímco jiné firmy z oboru nadále těží z boomu AI datacenter. Intel se stále nachází v transformační fázi, která se časově protahuje,“ shrnuje Míšek.

Tlak na firmu navíc zesiluje i vstup technologických gigantů do oblasti vlastních procesorů. Microsoft nyní uvádí na trh svůj druhý AI čip Maia 200, který má snížit jeho závislost na hardwaru Nvidie a zvýšit efektivitu provozu cloudových služeb. Konkurence v segmentu datacenter se tak dál zostřuje.

Sázka na comeback

Akcie Intelu se aktuálně obchodují kolem 42,5 dolaru, zatímco průměrný 12měsíční cílový odhad analytiků činí zhruba 46,6 dolaru, což naznačuje potenciál růstu kolem 10 procent. Tento relativně umírněný výhled ale podle analytiků dobře odráží nejistotu ohledně tempa obratu firmy.

Tesla loni vydělala o 46 procent méně než rok předtím. Automobilce klesly tržby i prodeje a přišla o pozici světové jedničky na trhu elektromobilů. Přesto firma posílá miliardy dolarů do AI projektu xAI Elona Muska. Právě umělá inteligence má být podle Muska cestou z krize.

Zisk amerického výrobce elektromobilů Tesla se v loňském roce propadl o 46 procent na 3,8 miliardy dolarů (zhruba 77 miliard korun). Tržby se snížily o tři procenta na 94,8 miliardy dolarů. Oznámila to ve středu firma, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk. Uvedla rovněž, že investuje zhruba dvě miliardy dolarů do Muskovy společnost xAI zabývající se umělou inteligencí (AI).

Společnost Tesla již začátkem ledna oznámila, že její celosvětový odbyt vloni klesl na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce. Americkou firmu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD. Ten vloni zvýšil prodej elektromobilů na rekordních 2,26 milionu vozů z 1,76 milionu v předchozím roce.

K loňskému poklesu poptávky po elektromobilech značky Tesla kromě rostoucí konkurence přispěl rovněž nižší zájem ze strany zákazníků, kteří mají výhrady k Muskovým politickým aktivitám.

SpaceX míří na burzu. Musk chce úpisem získat rekordních padesát miliard dolarů

Zprávy z firem

Vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska zvažuje vstup na burzu už letos v červnu. Podle britského deníku Financial Times by firma chtěla získat až 50 miliard dolarů, což by z IPO udělalo největší primární veřejnou nabídku akcií v historii. Musk úpis akcií načasoval dle postavení planet i data narozenin.

nst

Přečíst článek

V samotném čtvrtém čtvrtletí se odbyt Tesly snížil na 418 227 vozů ze 495 570 vozů před rokem. V tomto období jej negativně ovlivnilo rovněž rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit od konce září daňovou úlevu 7500 dolarů (přes 150 tisíc korun) při nákupu elektromobilu ve Spojených státech.

Musk, který je v současnosti nejbohatším člověkem na světě, podporoval Trumpa ve volební kampani a po jeho vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.

Musk je největším akcionářem Tesly. Je také například zakladatelem vesmírné společnosti SpaceX a majitelem internetové sociální sítě X. Podle aktuálního žebříčku miliardářů sestavovaného agenturou Bloomberg činí hodnota jeho majetku zhruba 677 miliard dolarů (téměř 14 bilionů korun).

Porušil Musk slib? Tesla v tichosti propustila 14 procent zaměstnanců berlínské gigafactory

Zprávy z firem

Americký výrobce elektromobilů Tesla ve své továrně v Grünheide u Berlína propustil v uplynulých dvou letech téměř 14 procent zaměstnanců. S odkazem na interní dokumenty podniku o tom píše hospodářský deník Handelsblatt. Podle listu k tomu došlo potichu, bez transparentní komunikace a v rozporu s předchozími sliby, které americký podnik miliardáře Elona Muska dal. Tesla zjištění německého listu odmítla.

ČTK

Přečíst článek

Éra Tesly na špici končí. Čínská BYD je nedostižitelná

Zprávy z firem

Ještě před pár lety byla Tesla synonymem elektromobilu. Kdo mluvil o elektroautech, mluvil o Tesle. Dnes se ale ukazuje, že tato éra končí – nikoli dramatickým kolapsem, ale pozvolným a o to výmluvnějším sesednutím z trůnu. Čínská BYD letos Teslu skutečně předstihne v prodejích. A nepůjde jen o statistiku, ale o symbolickou změnu celé branže.

ČTK

Přečíst článek