Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.

Česko se společně se Slovenskem a Maďarskem na splácení půjčky podílet nebude. Souhrnný podíl Česka, Slovenska a Maďarska na hrubém národním důchodu EU činí 3,64 procenta. Takže o splátku úroků v objemu v přepočtu 2,7 miliardy korun ročně, odpovídající podílu daných tří zemí, se podělí zbývajících 24 zemí EU, opět dle svého hrubého národního důchodu.

Vyvázání Česka, Slovenska a Maďarska ze splátky půjčky umožňuje institut posílené spolupráce, který je v právním pořádku EU zakotven ve stávající podobě od Lisabonské smlouvy z roku 2009. Posílená spolupráce se tedy v případě půjčky pro Ukrajinu vztahuje na 24 zemí EU, které budou v rámci ní půjčku splácet.

Splacení jistiny půjčky se uskutečňuje dle stejného klíče jako splácení úroků. To znamená, že 24 zemí EU v rámci své posílené spolupráce ručí za půjčku do výše svých příspěvků do rezerv rozpočtu EU. Tedy do výše 96,36 procenta rezervních prostředků rozpočtu EU; tak, aby k ručení nedocházelo prostřednictvím té části rezerv rozpočtu EU, které sestávají z příspěvků Česka, Slovenska a Maďarska.

Lukáš Kovanda: EU jde v Trumpových šlépějích. Chystá cla, která tvrdě zasáhnou unijní spotřebitele

Názory

Když Donald Trump v prvním prezidentském období zaváděl nová cla na dovoz z Číny, EU jej kritizovala. Že nabourává mezinárodní obchod. A že poškozuje i spotřebitele v Americe. Nyní ale Brusel horlivě pochoduje v Trumpových šlépějích. Od příštího roku Brusel chystá nové sady cel, jimiž poškodí unijního spotřebitele, a nakonec podváže hospodářskou výkonnost zemí zejména východní části EU včetně Česka.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jistina činí v přepočtu přibližně 2,2 bilionu korun. Jestliže nebude možné k jejímu splacení využít zmrazené ruské rezervy nebo ruské válečné reparace Ukrajině, ručí za její splacení opět 24 zemí EU, v rámci své zmíněné posílené spolupráce, nikoli celá unijní sedmadvacítka. Za splacení částky přibližně 80 miliard korun, kterou v rámci splátky jistiny měly dohromady splatit Česko, Slovensko a Maďarsko, pokud by se nevyvázaly, tak místo nich ručí společně zbylých 24 zemí EU. A to nad rámec svých splátek jistiny ve výši, která by platila, pokud by splácelo všech 27 zemí.

Samozřejmě, je možné, že se dluh vzniklý půjčkou pro Ukrajinu bude takzvaně rolovat. Tedy že 24 zemí EU, které mají splatit jistinu, si místo jejího splacení z vlastních zdrojů opět půjčí a budou tedy „vytloukat dluh dluhem“ a splácet jistinu z cizích zdrojů, tedy na nový dluh. Ani v takovém případě se na nové půjčce, sloužící ke splacení jistiny půjčky předchozí, nebudou Česko, Slovensko a Maďarsko podílet.

Česko tedy za půjčku ani neručí, ani ji nebude splácet. A neručí, ani nebude splácet další potenciální půjčky, které budou v rámci rolování dluhu sloužit ke splacení jistiny půjčky předchozí.

Pokud by došlo k platební neschopnosti Evropské komise, věřitelé zajišťující prostředky původní půjčky nebo v rámci rolování půjček následujících budou moci být v takovém případě uspokojeni z prostředků v rezervě rozpočtu EU, ale opět jen do výše příspěvků 24 zemích jednajících v rámci posílené spolupráce.

To, že za unijní půjčku pro Ukrajinu ručí rozpočet EU, resp. jeho rezervy, neznamená, že za ni automaticky ručí Česko. I když do rozpočtu EU samozřejmě přispívá, neručí za ni, protože se z ručení vyvázalo. Jako Slovensko a Maďarsko.

Geniální plán, nebo právní mina? EU vymýšlí, jak sáhnout na ruský majetek

Názory

„Vlk se má nažrat o koza zůstat celá“ aneb Evropská komise se chce ruského majetku v Euroclearu zmocnit tak, aby technicky zůstal nedotčen. Hodlá nahradit bezcennými dluhopisy hotovost a tu darovat Kyjevu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Taková situace má precedenty. Například Dánsko, Irsko a Maďarsko neplatí unijní Úřad evropského veřejného žalobce, zřízený roku 2017, jehož chod je financován z rozpočtu EU, do kterého Dánsko, Irsko i Maďarsko samozřejmě přispívají. Ke slovu v daném případě přichází korekční mechanismus. Náklady na chod Úřadu evropského veřejného žalobce si mezi sebe rozděluje 24 zemí EU, tedy bez Dánska, Irska a Maďarska. Tyto tři země se tedy dočkávají odpovídající refundace nebo krácení svých příspěvků do rozpočtu EU. Reálně tak snižují své národní veřejné výdaje.

Když lze refundovat náklady na chod unijního úřadu nebo odpovídajícím způsobem krátit příspěvky do rozpočtu EU, lze v případě Česka, Slovenska a Maďarska stejně refundovat náklady spjaté s půjčkou EU pro Ukrajinu, případně adekvátně krátit jejich příspěvky do rozpočtu EU.

Česko, Slovensko a Maďarsko tak reálně snižují své národní veřejné výdaje, stejně jako je Dánsko, Irsko a Maďarsko snižují v případě vyvázání se z financování chodu unijního a z rozpočtu EU placeného Úřadu evropského veřejného žalobce.

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, uvedl místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí a místopředsedkyni ANO Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která se tím podle něj bude zabývat. Koalice dříve operovala s částkou o zhruba 20 miliard nižší.

„Na posledním jednání, kdy jsem mluvil s paní Schillerovou, tak říkala, že by to mělo být kolem 116 miliard,“ uvedl Fiala. Podle něj bude nutné najít peníze zčásti přesuny v rozpočtových kapitolách. Schillerová v sobotu označila za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Koalice původně tvrdila, že v rozpočtu připraveném bývalou Fialovou vládou nejsou pokryty náklady ve výši 95 miliard korun. Bývalá koalice se bránila tím, že nové vládní uskupení do nákladů započítalo své volební sliby. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že je v rozpočtu stomiliardová díra, největší v rozpočtu ministerstva dopravy.

Téměř polovina Čechů považuje Babišovo řešení střetu zájmů za dostatečné

Politika

Způsob, jakým chce premiér Andrej Babiš (ANO) vyřešit svůj střet zájmů, považuje za dostatečný 46 procent Čechů. Opačný názor má 39 procent lidí. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury NMS pro Český rozhlas. Babiš na začátku měsíce oznámil, že akcie holdingu Agrofert bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babiš sám nebude mít s Agrofertem nic společného, nevrátí se mu ani po konci v politice. Jeho potomci firmu získají až po jeho smrti.

ČTK

Přečíst článek

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí. O kolik by se schodek mohl zvýšit, nesdělila. Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po úterním jednání vlády uvedl, že jeho kabinet by měl projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Aktualizováno

Putin je připraven jednat s Macronem, zní z Kremlu

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud k tomu bude oboustranná vůle. Podle textu, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit pro příští rok 237 miliard korun. Už návrh Fialova kabinetu počítal s vyšším schodkem, na dodatečných 49 miliard korun se ale vztahovaly výjimky ze zákona. Byly to výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Rozpočtové provizorium bude znamenat, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní. Podle odborníků krátkodobé provizorium neznamená pro zemi zásadní problém. Pokud by však trvalo více měsíců, mohlo by omezit investiční aktivitu státu.