Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nemovitosti zůstávají hitem, ale jinak. Investovat do realit lze i bez milionů

EFEKTA Real Estate Fund je český investiční fond zaměřený na investice do nemovitostí ve střední Evropě
EFEKTA Real Estate Fund
 nst
nst

Češi stále věří nemovitostem, ale stále méně lidí si může dovolit koupit vlastní investiční byt. Část investorů proto hledá alternativu – do realit lze nově vstoupit už s několika stovkami korun.

Češi mají nemovitosti stále vysoko v žebříčku investičních preferencí, jejich strategie se ale mění. Zatímco dříve byl standardem nákup investičního bytu, dnes na něj stále více lidí nedosáhne. Vysoké ceny, složitější financování a starosti se správou nutí část investorů hledat alternativu v nemovitostních fondech.

Podle průzkumu agentury Ipsos dává přímému nákupu nemovitosti přednost 48 procent Čechů, zatímco investici do nemovitostních fondů preferuje 34 procent. Další pětina lidí tuto možnost alespoň zvažuje.

Zdenka Klapalová

Klapalová: Realitní fondy rekordně sílí, investic do nemovitostí bude přibývat

České nemovitostní fondy zaznamenávají rekordní přítoky nových peněz. „Podle odhadů jde asi o sto milionů eur měsíčně a více,“ tvrdí Zdenka Klapalová, jednatelka poradenské společnosti Knight Frank a prezidentka správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Výsledkem je větší poptávka po nemovitostech.

Přečíst článek

Vysoké ceny a hypotéky jako brzda

Hlavní bariérou zůstává cena. Vysokou pořizovací hodnotu nemovitosti uvádí jako problém 59 procent respondentů. Dalšími překážkami jsou starosti se správou (37 procent) a nutnost financování hypotékou (26 procent).

„Představa, že investor zbohatne přímým nákupem dalších bytů, přestává být pro velkou část trhu realistická. Ceny rezidenčních nemovitostí rostly v posledních letech rychleji než příjmy a pro mnoho lidí je stále těžší shromáždit potřebný kapitál,“ říká hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.

Fondy jako nová cesta

Právě kvůli těmto bariérám roste význam nemovitostních fondů. Ty umožňují investovat i do segmentů, které jsou pro jednotlivce obtížně dostupné, například do komerčních nemovitostí.

„Vedle přímých investic roste význam profesionálně spravovaných fondů, které otevírají přístup k jiným segmentům trhu, zejména ke komerčním nemovitostem, a to bez nutnosti řešit vysokou vstupní investici či správu,“ dodává Slaný. Výhodou fondů je rozložení rizika, nižší kapitálová náročnost a absence starostí spojených s vlastnictvím.

Investovat lze už od stovek

Na změnu chování investorů reagují i nové nástroje. Například aplikace EFEKTA umožňuje investovat do nemovitostních fondů už od nižších stovek korun, bez nutnosti hypotéky nebo správy nemovitosti.

Vedle realit nabízí i další investiční možnosti, například ETF nebo dluhopisy.

Mladí mění pravidla

Z průzkumu vyplývá, že otevřenost vůči fondům roste zejména u mladších lidí ve věku 18 až 26 let. Ti oceňují nižší vstupní bariéru a flexibilitu.

Naopak lidé ve věku 36 až 53 let častěji preferují přímé vlastnictví, které jim dává větší kontrolu nad investicí. Vyšší zájem o fondy je patrný také u lidí s vyšším vzděláním a u obyvatel Prahy.

Navzdory rostoucímu zájmu zůstávají bariéry. Nedůvěru ve správce fondů uvádí 31 procent respondentů, 32 procent se obává horší dostupnosti peněz a 19 procent odrazují poplatky.

Typickým investorem do nemovitostních fondů je podle průzkumu člověk ze střední třídy, který už má vyřešené vlastní bydlení. Nemá ale dostatek kapitálu na další nemovitost, nebo nechce podstupovat riziko spojené s vyšším zadlužením.

Nemovitostní fond EFEKTA připsal investorům přes dvě miliardy

Nemovitostní podílový fond EFEKTA Real Estate Fund připsal za deset let své existence investorům výnosy přesahující dvě miliardy korun. Od svého založení oslovil více než 22 tisíc klientů a patří mezi fondy, které stály u zrodu českého trhu nemovitostních podílových fondů.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Dalibor Martínek: Babišovo podkuřování důchodcům vede zemi do záhuby

Dalibor Martínek: Babišovo podkuřování důchodcům vede zemi do záhuby
iStock
Dalibor Martínek

Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.

Babiš umanutě uplácí dva a půl milionu penzistů. Zejména oni, možná s nostalgickou vzpomínkou na minulé časy, kdy se za bolševika lépe žilo, ho drží u moci. Babiš si tento fakt dobře uvědomuje. Využívá každou příležitost, aby své seniory potěšil. Ostatně i on sám prožil šťastné mládí za minulého režimu.

Demografie jako varování

V Česku se v loňském roce narodilo méně než osmdesát tisíc nových Čechů. Je to nejnižší číslo za víc než dvě stě let sběru statistických dat. Vláda nemá žádnou prorodinnou politiku. Naopak přidává starým. Zajímá tento fakt naše penzisty?

Ministr Juchelka poslal do připomínkového řízení návrh, podle kterého se změní výpočet penzí. Důchody se mají vždy v lednu zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd, nyní rostou o inflaci a třetinu růstu mezd. Jinými slovy, opět zrychlení růstu penzí.

Chystá se změna spoření na penzi. V hledáčku jsou vysoké poplatky

Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.

Přečíst článek

Bonusy pro nejstarší

Juchelka chce také vyplácet bonusy lidem starším osmdesáti let. Zcela racionálně řečeno, lidem nad osmdesát let se nezvyšují potřeby. Naopak se snižují. Bydlení mají, hypotéku nesplácejí. Jedí méně, oblečení více méně nekupují. Neinvestují do vzdělání, už tolik necestují. Osmdesátníci často dávají svým vnoučatům k narozeninám nebo na Vánoce tisíce korun, které dostávají od daňových poplatníků a nemají pro ně využití.

Současná vláda hospodaří s obřím, nezákonným schodkem. Politikou rozdávání úplatků starým se schodek bude ještě zvyšovat. Méně pracujících bude platit více na důchody, a k tomu ještě na splátky dluhů státu, které vláda zasekává.

Juchelkova teze, že vyššími penzemi zajistí důchodcům jistotu důstojného života i v době inflace, je nesmyslná. Naopak, rozdáváním peněz nekrytých vytvářením hodnoty stát podporuje růst inflace.

Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika

Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.

Přečíst článek

Solidarita v praxi

Možná, kdyby o svých penzích rozhodovali penzisté, a ne populistická vláda, řada starších by v solidaritě s mladými příplatky ani nežádala. Toto je možná moc idealistická představa. Česká zkušenost bohužel říká, že solidarita se krčí v koutku. Každý, kdo může, rád bere zadarmo.

V debatě o penzích v podání vlády vůbec nezaznívá, že lidé, kteří aktuálně míří do penze, měli pětatřicet let na to, aby se sami na stáří zajistili. Mohli si odkládat, spořit. Máme tady třetí penzijní pilíř se státní dotací a daňovým zvýhodněním. Účastní se ho 3,9 milionu lidí - těch zodpovědných. Není jediný důvod, proč by náklady na život starší generace měl na sebe brát výhradně stát.

Česko nemá dokončenou dálniční síť, do budoucna zcela jistě poroste spotřeba energie. Je třeba stavět zdroje, a ty jsou drahé. To všechno jsou investice, jejichž přínos ocení nové generace. Místo investic do budoucnosti však vláda investuje do minulosti. Ještě přesněji, investuje do svého volebního výsledku. Je to zjištná a pro Česko sebezáhubná politika.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Americký prezident Donald Trump

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

Přečíst článek

Související

Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Česko by mohlo být dvacáté

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Přečíst článek

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Tereza Zavadilová
tzv

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

Administrativa Donalda Trumpa napřela mnoho sil do pronásledování imigrantů a jejich potomků, přesunula tam peníze i lidské zdroje. Ty naopak chybí na úřadech, které vyšetřují takzvanou kriminalitu bílých límečků. Plus k tomu šetření na státních úřadech a institucích, které započalo už během krátké vládní epizody Elona Muska. Výsledkem je, že hospodářská kriminalita je stíhána méně než dříve, píše v obsáhlé analýze deník Financial Times. 

V roce 2025 bylo méně stíhání hospodářské kriminality než v kterémkoli roce minimálně od roku 1986, podle dat organizace Transactional Records Access Clearinghouse. V ůřadech vyšetřujících složité finanční kauzy je o stovky právníků méně než před nástupem Trumpa a jeho lidí do vlády. Od té doby se změnila řada věcí: vláda pozastavila a přepracovala vymáhání zákona proti uplácení zahraničních úředníků (FCPA), přesunula kapacity žalobců na kauzy spojené s migrací, udělila milosti nebo zmírnila tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality a proškrtala počet zaměstnanců v regulačních úřadech.

Podle deníku počet právníků federální vlády klesl o 839 oproti době Trumpova návratu do úřadu.

Donald Trump

Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné

Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.

Přečíst článek

Milost pro kamaráda

Kromě toho ministerstvo spravedlnosti užívá zdroje k vyšetřování osob, které Trump považuje za své protivníky. Trump udělil milost nebo zmírnil tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality, včetně provozovatele Silk Road Rosse Ulbrichta a spoluzakladatele Binance Changpenga Zhao. Ministerstvo zároveň přesouvá zdroje do Národní divize pro vymáhání podvodů, která se zaměří na zneužívání veřejných prostředků, především sociálních dávek.

Zároveň Komise pro cenné papíry a burzy, U.S. Securities and Exchange Commission, jejíž vyšetřování často vedou nebo probíhají souběžně s trestními kauzami ministerstva spravedlnosti a která vytváří velkou část práce pro právníky v této oblasti, má nařízený mírnější přístup než za prezidentství Joea Bidena. Za rok do 30. září podala 456 vymáhacích žalob, což je nejméně za dvě desetiletí, a tento měsíc uvedla, že „ukončila regulaci prostřednictvím vymáhání.“

Výsledkem nového klimatu je podle Financial Times i to, že firmy samy snižují vnitřní kontrolu, šetří na compliance a podobně. „Mám obavu, že slabší vymáhání práva může vést k nárůstu kriminality nebo k nedostatku odpovědnosti v některých oblastech,“ řekl Breon Peace, partner kanceláře Cleary Gottlieb a dříve hlavní federální žalobce Brooklynu.

Hormuz

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Přečíst článek

Související

Lev XIV.

Trump se pustil do papeže. Tvrdí, že souhlasí s íránskými jadernými zbraněmi

Přečíst článek
Doporučujeme