Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Německo ruší striktní zelené kvóty pro budovy. Místo toho bude bio-schodiště

O špatné kvalitě kotle svědčí dusivý kouř a zápach
Newstream Michal Nosek
Ivana Pečinková

Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.

Po téměř nekonečných diskusích, provázených mnoha protesty zelených hnutí včetně opoziční strany Zelených, se německé vládě konečně podařilo dotáhnou do konce práce na novém zákoně o modernizaci budov (Gebäudemodernisierungsgesetz, GMG), který nahradí dosavadní zákon o energetické náročnosti budov (Gebäudeenergiegesetz, GEG). Co je hlavním obsahem nového i starého zákona nenechává nikoho na pochybách: německá veřejnost totiž oběma zákonným normám říká zákon o vytápění (Heizungsgesetz).

Nový zákon, který by měl vstoupit v platnost od letošního listopadu, především zmírňuje ekologické nároky na typ respektive způsob vytápění budov. Vláda svůj cíl deklarovala jako větší otevřenost různým technologiím vytápění místo dřívějšího striktního požadavku na využívání 65 procent obnovitelných zdrojů u nového topného systému. Nový zákon mění i postavení pronajímatele a nájemníka z hlediska dopadu nákladů. Kotle na plyn či topný olej budou moci vyhřívat budovy i po roce 2045, kdy měly být podle původního zákona vyřazeny z provozu.

Plynové a olejové kotle povoleny, ale…

Podle dosavadního zákona o energetické náročnosti budov musí každý, kdo se chystá vyměnit staré topení za nové, respektovat požadavek, že nově instalovaná topná soustava musí pro výrobu tepla využívat minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů či zbytkového tepla. Takový požadavek automaticky splňovala tepelná čerpadla, dále kombinace plynového nebo olejového kotle s tepelným čerpadlem či solárně-termickým systémem, pokud kombinace čerpadlo se solárem pokrylo 65 procent běžného provozu. Zákonné nároky splňuje také kotel na dřevěné palety nebo bioplyn a dále plynové kotle, v nichž se jako palivo používá biometan, bio zkapalněný plyn nebo vodík aspoň z 65 procent a za určitých podmínek i dálkové teplo.

Hlavním problémem dosavadního zákona jsou extrémně vysoké náklady na přechod na požadované ekologicky šetrné technologie, které jsou zatěžující především pro majitele starších domů. Zatímco nový plynový kotel stojí bez montáže od 2,5 tisíce do čtyř tisíc eur (60,8 až 97,2 tisíce korun), tepelné čerpadlo (opět bez montáže) začíná na sedmi tisících a u vyšších výkonových řad dosahuje až 25 tisíc eur. Cenu ovšem velmi výrazně zvyšují náklady na zemní vrty, plošné kolektory a podobně. Majitelé ale mohou na nový topný systém získat dotaci až do 70 procent nákladů.

Podle nového zákona si lidé opět mohou při výměně topení instalovat kotle na plyn či topný olej, ale s jednou podmínkou. Musejí přitom postupovat po takzvaném bio schodišti (Bio-Treppe), tedy musejí do své topné soustavy od roku 2029 postupně zavádět příměsi biopaliv a biometanu. Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) to označuje za záruku dodržení německých klimatických cílů.

Pronajímatelé se musejí podílet na nákladech

Cílem vlády bylo ochránit nájemníky před skokovým zdražením bydlení. Podle nového zákona musejí majitelé domů brát na sebe část nákladů v případě, že topný systém „jede“ na fosilní paliva, tedy plyn, olej či kapalný plyn. To je má motivovat k modernizaci objektu a nájemníkům to má snížit čistou platbu za teplo. Pokud pronajímatel topný systém vymění za nový ekologický, například tepelné čerpadlo, pak má omezené možnosti přenést tyto investiční náklady do základního nájemného. Zvýšení nájmu je navíc po dobu šesti let od výměny zastropováno. Doposud mohou pronajímatelé na své nájemníky přenášet veškeré náklady na teplo, nezávisle na tom, jak efektivní či drahé topné zařízení je. Nájemníci ovšem musejí počítat s růstem cen za plyn a olej kvůli tomu, že se zvyšuje uhlíková daň.

Kritika prší ze všech stran

Vláda naplánovala, že by nový zákon měl platit od listopadu. Původním termínem byl první červenec. Schválení vládou je teprve prvním krokem. Dalším musí být posvěcení nového zákona spolkovým sněmem a spolkovou radou.

Mezitím se ale ještě může stát spousta věcí. Velké diskuse se stále vedou zejména kolem rozdělení nákladů na vytápění mezi majiteli nemovitostí a jejich nájemníky. To považuje za zásadní problém například Německá průmyslová a obchodní komora. Chybí podle ní také metodika provádění odpočtů a není zřejmé, jaký dopad bude mít zákon na společenství vlastníků bytových jednotek.

Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku

Konec černého uhlí v Česku: miliardy tun zůstanou navždy pod zemí

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.

Přečíst článek

Velmi ostrou kritiku a žádost o přepracování adresovala kabinetu Friedricha Merze Národní rada pro kontrolu norem. Nezávislý kontrolní úřad poukazoval hlavně na nízkou srozumitelnost, odtaženost od praxe a také finanční náročnost. Některé pasáže jsou prý tak komplikované, že jim nebudou rozumět ani odborníci z teplárenských svazů, kteří jej ani nebudou schopni uvést do praxe. Navíc zákon způsobí dodatečnou byrokratickou zátěž a lidé i firmy si budou muset najmout poradce, protože bez nich nebudou schopni výměnu svého topného systému realizovat.

Velkým trnem v oku je ovšem zákon o modernizaci budov u ekologů. Ti hovoří o ohrožení splnění německých klimatických cílů. Vadí jim zejména to, že se při výměně topného systému mohou používat plynové a olejové kotle, které pak mohou být používány ještě libovolně daleko za rok 2045, což je rok, který současný zákon považoval za mezní.  

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Elektromobily bude Německo znovu výrazně dotovat

Německo chystá obří dotace na elektromobily. Rodiny mohou získat na nákup v přepočtu téměř 150 tisíc korun

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno
Profimedia
Dalibor Martínek

Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.

Třiasedmdesát poslanců z devětasedmdesáti přítomných odhlasovalo deklaraci Poslanecké sněmovny ve smyslu, že se v Brně nemá konat setkání Němců vysídlených po válce z Česka. Deklarace nemá žádnou právní váhu, nic nezmění. Sněmovna promarnila jeden pracovní den.

Už jen název deklarace, kterou se celý den zabývali poslanci, hovoří za mnohé. „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.“ Stanovisko bylo po pár projevech koaličních poslanců schváleno, opoziční poslanci se jednání, jak předem deklarovali, nezúčastnili.

Stanovisko je zcela zbytečné. Nic nemění na platnosti Benešových dekretů, poválečném uspořádání Evropy ani na vztahu Česka s Německem. Ani na tom, že se za týden v Brně sejde pár nostalgiků.

Autobazar, ojetiny, ilustrační foto

Stanislav Šulc: Česko, vraků ráj to na pohled. Ale časy se mění

Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.

Přečíst článek

Únavné tanečky

Kolem tématu vztahů Česka a Německa chodili při zasedání Sněmovny vládní poslanci jako kolem horké kaše. Vztahy s Německem máme na nejvyšší úrovni, zdůrazňovali všichni. Vztahy s Německem jsou na výborné úrovni, uvedla Taťána Malá (ANO). Nikdo nechce revizionismus, prohlásil Jindřich Rajchl.

Kupodivu i vládní poslanci chápou, že na ekonomických vztazích s Německem závisí česká prosperita. A Němci zase velmi dobře vědí, jak výkonnou ekonomikou je Česko a jak je pro Německo prospěšné udržovat exkluzivní vztahy. Tady je jasná shoda.

Přesto stálo koaličním stranám za to svolat schůzi Poslanecké sněmovny jen kvůli tomu, aby veřejně deklarovaly domnělé obavy národa o nároky sudetských Němců. Žádné takové nároky přitom neexistují.

Benešovy dekrety jako politická rekvizita

Bernd Posselt, zástupce sudetských Němců, sice nesouhlasí s Benešovými dekrety, ale nikdy neprohlásil, že by je chtěl revidovat, ani že by odsunutí Němci měli mít nárok na nějaký majetek na území Česka. Chce od Čechů jenom přiznání, že to takto být nemělo. To je niterné téma. Koaliční poslanci mají pravdu, že ho v sobě možná lidé ještě vstřebávají. Nicméně historicky je naštěstí tato linka uzavřená. Zejména díky Václavu Havlovi.

Česko-německá deklarace z roku 1997 hovoří jasně. Žádné další nároky, rozvíjejme budoucí vztahy. Zdálo by se, že je vše uzavřeno. Přesto Tomio Okamura nyní svolal zbytečnou schůzi Poslanecké sněmovny. Proč? Německá radikální AfD a česká SPD zastávají zdánlivě protichůdné zájmy. AfD je pro odsouzení Benešových dekretů, pro Okamuru jsou nedotknutelné.

Staré duchy vytahují ti, kdo tvrdí opak

Reálně obě strany, každá jinými prostředky, sledují stejný cíl. Provokovat, oslovit sociálně slabé voliče, lidi na okraji. S rétorikou, že „nechceme vytahovat staré duchy“, koalice tyto duchy politicky účelově vytahuje. A přijme zbytečné usnesení. Miroslav Ševčík od řečnického pultíku vrcholného zákonodárného tělesa vřeští, že sjezd landsmanšaftu v Česku je arogance moci, podporovaná minulou vládou Petra Fialy, s podporou nacistů. Skutečně ubohé zasedání poslanců.

Místo zákonů Brno

Ševčík je kapitola sama pro sebe. Co je zásadní, vláda má před sebou spoustu důležitých rozhodnutí. Novelu stavebního zákona, například. Na každé besedě politici bědují nad děsivým povolovacím řízením. Novela stavebního zákona, ať si o její úpravě myslí každý, co chce, je připravená do třetího čtení ve Sněmovně. Místo ní je však na programu jakýsi dýchánek v Brně.

Babiš s Okamurou byli za minulé vlády největší obstruenti. Šestihodinové proslovy před poslanci. De facto blokovali vládnutí. Nyní jsou u moci, mají se předvést. Místo aby projednávali zákony, které by podle nich měly posouvat Česko, předvádějí Brno.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.
Petra Nehasilová/Newstream
Petra Nehasilová

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Ještě nedávno se tu zastavovali návštěvníci Pražského hradu kvůli výhledu a elegantní stavbě, která působí spíš jako kus Itálie v Praze. Teď u Královského letohrádku začínají přípravné práce. Belvedér, jedna z nejčistších renesančních staveb na sever od Alp, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. 

Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou rekonstrukci. Oprava má trvat necelé dva roky a vyjít přibližně na 100 milionů korun. Do jara 2028 tak zůstane letohrádek nepřístupný. Místo výstav a komorních akcí přijdou na řadu restaurátoři, kameníci, truhláři i odborníci na historické omítky.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek mluví o zahájení rekonstrukce jako o historickém okamžiku. Letohrádek královny Anny podle něj Hrad postupně předává stavební firmě, která mu má během příštích dvou let navracet původní podobu a krásu. První přípravné práce už jsou patrné směrem k Chotkovým sadům.

Ticho před opravou

Královský letohrádek stojí v zahradě trochu stranou hlavních turistických proudů. Sloupové arkády, jemná proporce fasády a charakteristická střecha ve tvaru lodního kýlu dávají stavbě lehkost, kterou si s Pražským hradem běžně nespojujeme.

Za touto lehkostí je ale složitá stavební historie a také opotřebení, které už nešlo dál odkládat. Statické zajištění potřebuje jižní část objektu. Opravy se dotknou fasády, arkád, balustrád, říms, omítek, oken, dveří, podlah, příček i stropů. Uvnitř vznikne také důstojnější zázemí pro kustody.

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Proměnou projde i osvětlení. Přibudou nástěnná svítidla, historické lustry se budou repasovat. Restaurátorské sondy zároveň odkryly původní renesanční kletované omítky, které mají být zachovány. Pracovat se bude i s malbami a s klenutým stropem pod střechou, z něhož mají zmizet nátěry z 20. století.

Hrad chce podle Vyhnánka původní charakter stavby respektovat i po rekonstrukci. Letohrádek má dál sloužit především komorním setkáním, kulturním akcím a výstavám, které nemají zvýšené nároky na udržování stabilního klimatu. Zimní provoz se ani do budoucna neplánuje, protože by historickou stavbu výrazně zatěžoval.

Sto milionů pro Belvedér, stovky milionů pro Hrad

Zakázku na obnovu Belvedéru vyhrála společnost Konsit. Původní odhad ceny činil 139 milionů korun bez DPH, vysoutěžená částka má být podle hradní správy výrazně nižší, přibližně kolem 100 milionů korun. Přesná cena se ale ukáže až během prací. „Podařilo se to vysoutěžit výrazně levněji.  Až realita ukáže, kolik to přesně bude, jak to u památek bývá,“ řekl Vyhnánek. 

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Rekonstrukce Belvedéru přitom není jedinou velkou stavební akcí, kterou Správa Pražského hradu v posledních letech připravuje. Vyhnánek ji zasazuje do širšího investičního obratu Hradu. „Není to dokonce ani největší oprava nebo rekonstrukce, kterou v posledních letech provádíme,“ řekl. 

Jako příklad zmínil rekonstrukci Ústavu šlechtičen, která má podle něj vyjít na necelých 200 milionů korun. Další pravidelné investice směřují do katedrály, kde Hrad každoročně realizuje práce přibližně za deset milionů korun. 

Vyhnánek upozornil, že objem investic Správy Pražského hradu v posledních letech výrazně vzrostl. Zatímco ještě před rokem 2023 šly podle něj do obnovy Pražského hradu spíše desítky milionů korun ročně, loni už se částky dostaly do stovek milionů. Většinu těchto oprav podle něj hradní správa financuje z vlastních příjmů, zejména ze vstupného na prohlídkové okruhy. Peníze, které návštěvníci na Hradě utratí, se tak mají vracet zpět do obnovy památek, zahrad a veřejných prostorů hradního areálu.

Nejen budova, ale celý hradní okraj

Oprava Belvedéru nepřichází osamoceně. Proměnou mají projít také Chotkovy sady, historicky první veřejný park v Praze. Správa Pražského hradu už pro jejich obnovu vybrala architektonický tým v soutěži a příprava projektu pokračuje. Samotná rekonstrukce by měla začít v příštích letech.

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Přečíst článek

Letohrádek pro královnu, která se ho nedožila

Příběh Belvedéru začal ve 30. letech 16. století. Ferdinand I. jej nechal stavět pro svou manželku Annu Jagellonskou. První návrh vytvořil italský stavitel Paolo della Stella. Původně přízemní stavbu později na přání panovníka navýšil o patro a typickou střechu především Bonifác Wohlmut. Práce ale přerušil požár katedrály sv. Víta v roce 1541 a následná obnova. Letohrádek byl dokončen až v roce 1563. Anna Jagellonská se dokončení nedožila. Zemřela v roce 1547 ve věku 43 let po porodu svého patnáctého dítěte.

Belvedér v dalších staletích měnil funkce. Sloužil jako místo reprezentace, ale také jako astronomická observatoř. Podle hradní správy zde po určitou dobu působil Tycho Brahe a pozoroval hvězdy. Později v letohrádku sídlili dělostřelci. Od poloviny 19. století se objekt proměnil v obrazárnu. Tehdy přibylo monumentální schodiště. Další výraznou stopu zde zanechal Josip Plečnik, autor stropu nad schodištěm i stolu u vstupu. Ve 20. století se na obnově podílel také Pavel Janák.

Poslední větší zásahy probíhaly mezi lety 1988 až 1991 a 2004 až 2010, kdy se řešilo hlavně zatékání. V roce 2012 přišla na řadu střešní krytina.

Bytový dům s galerií na Malé Straně v Praze 1 navrhl přední český architekt Ladislav Lábus.

Novostavba na Malé Straně vzbudila vášně. Pošlou ji přesto architekti do dalšího kola prestižní soutěže?

Novostavba bytového domu s galerií se nachází na pozemku v horní části ulice Tržiště na Malé Straně, nedaleko americké ambasády. Podobu novostavby významně ovlivnila lokalita.

Přečíst článek

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Automatické mlýny v Pardubicích

Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys

Přečíst článek
Doporučujeme