Konec černého uhlí v Česku: miliardy tun zůstanou navždy pod zemí
Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.
„Zůstává tam ještě opravdu hodně uhlí, řádově miliardy tun. Podle dostupných údajů jsme vydobyli za těch více než 200 let zhruba polovinu zásob,“ uvedl proděkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Zubíček. Zároveň však upozornil, že zbývající uhlí leží ve velmi velkých hloubkách. „Není to technicky nemožné vytěžit, ale je to mimořádně náročné – technicky, fyzicky, bezpečnostně a hlavně ekonomicky. To je hlavní důvod, proč těžba končí,“ podotkl.
Rozsáhlé zásoby nevytěženého černého uhlí v regionu potvrdil také ložiskový specialista České geologické služby Josef Godány. Většina ložisek je však podle něj nebilanční, protože neodpovídá současným technickým a ekonomickým podmínkám pro využití. „Rozhodnutí o ukončení těžby je otázkou ekonomickou. Nelze provozovat něco, co generuje ztrátu a kde není výhled na zlepšení,“ uvedl.
Obnovení těžby je nepravděpodobné
Možnost obnovení těžby v budoucnu proto odborníci hodnotí velmi skepticky. Podle Godányho je to sice teoreticky možné, otázkou ale zůstává, zda by to někdy mohlo dávat ekonomický smysl. Náklady na opětovné zpřístupnění podzemních prostor, investice do technologií a řešení dalších podmínek by podle něj vyšly na desítky miliard korun. „Obnovení těžby v budoucnu je jen velmi málo pravděpodobné,“ shrnul. Podobně se vyjádřil i Zubíček. „Musel by se znovu vyhloubit a vybudovat důl. Samotná příprava, než se vytěží první tuny uhlí, trvá několik let a obnáší vysoké náklady. V těžbou narušené krajině by to bylo velmi komplikované, muselo by se hloubit na jiných místech,“ popsal.
Po dnešku tak v Česku zůstane aktivní pouze těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Ta je podle expertů stále ekonomicky rentabilní, protože využívá zcela odlišnou technologii. „Základní rozdíl je v tom, že hnědé uhlí se těží na povrchu a černé uhlí v dole stovky metrů pod povrchem v úplně jiných podmínkách,“ vysvětlil Zubíček.
Těžba černého uhlí pokračuje už jen v sousedním Polsku. Podle Zubíčka se tamní doly zásadně neliší od těch tuzemských. „Taktéž se pohybují ve velkých hloubkách, což je technicky, ekonomicky a bezpečnostně velmi náročné. Tam ale těžbu podporuje a udržuje stát, náš stát se rozhodl těžbu nepodporovat,“ uvedl. Podle Godányho má však i Polsko obdobné problémy. „I zde je těžba černého uhlí ztrátová a v letošním roce by mělo být uzavřeno hned několik hlubinných dolů,“ upozornil.
Po ukončení těžby a následné likvidaci hlavních dolů bude nutné vyřešit řadu především bezpečnostních otázek, zejména výstupy metanu na povrch a čerpání důlních vod s ohledem na bezpečnost povrchu. „Pokud se dojde k závěru, že čerpání vody je možné zastavit, dojde časem k zatopení podzemních prostor,“ popsal Godány. Technická likvidace Dolu ČSM potrvá přibližně tři roky.
Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Hlavní vlna uzavírání šachet přišla v 90. letech minulého století. Posledním aktivním dolem zůstal Důl ČSM na Karvinsku, odkud bude poslední vozík uhlí slavnostně vyvezen 4. února.
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci
Názory
Úplné odstavení elektrárny Chvaletice není podle expertů bezpečné. Mohlo by dojít k problémům s napětím i obnovou sítě. ČEPS navrhuje dočasné řešení. Blackout jako takový ale nehrozí, elektřiny je prý dost.
Tykač chce zavřít uhelky. Chvaletice musejí zůstat, zní z ČEPS
Zprávy z firem
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
