Nové emisní povolenky pro dopravu a vytápění mají dostat silnější cenovou pojistku. Dohoda unijních států a europoslanců počítá s tím, že při ceně 45 eur za tunu CO2 z rezervy se do systému uvolní 40 milionů povolenek, což má předejít dalšímu nárůstu ceny.
S rostoucími cenami energií a důrazem na ekologickou udržitelnost se energetická účinnost v oblasti vytápění stává klíčovým tématem. Stále větší popularitu tak získávají stropní a stěnové sálavé panely. Důvod je zřejmý - dokáží rovnoměrně šířit teplo a poskytovat vysoký tepelný komfort, minimalizovat energetické ztráty a navíc výrazně snížit náklady na energie.
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Evropská komise (EK) schválila Česku program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.
Teplotní normy mají změnit u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. Teplota v kancelářích může klesnout až na 16 stupňů.
Italská vláda zveřejnila opatření, kterým chce dosáhnout úspor ve spotřebě plynu v nadcházející topné sezoně. Ta se v zemi zkrátí o 15 dní a vytápění během dne bude o hodinu kratší. Vláda také počítá s poklesem průměrných teplot v domácnostech či podnicích o jeden stupeň, uvedla agentura ANSA.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.