Radiátory potřebují vysokou teplotu vody, klimatizace zase spotřebovává elektřinu a vyžaduje pravidelnou údržbu. Alternativou mohou být nízkoteplotní sálavé systémy, které v zimě topí a během léta chladí. Další možnost nabízí energie vznikající při rozkladu dřevní štěpky. Obě řešení spojuje snaha využívat dostupné zdroje co nejefektivněji.
V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla přes 100 tisíc neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.
Od letošního září platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech.
S rostoucími cenami energií a důrazem na ekologickou udržitelnost se energetická účinnost v oblasti vytápění stává klíčovým tématem. Stále větší popularitu tak získávají stropní a stěnové sálavé panely. Důvod je zřejmý - dokáží rovnoměrně šířit teplo a poskytovat vysoký tepelný komfort, minimalizovat energetické ztráty a navíc výrazně snížit náklady na energie.
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Evropská komise (EK) schválila Česku program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.
Teplotní normy mají změnit u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. Teplota v kancelářích může klesnout až na 16 stupňů.
Italská vláda zveřejnila opatření, kterým chce dosáhnout úspor ve spotřebě plynu v nadcházející topné sezoně. Ta se v zemi zkrátí o 15 dní a vytápění během dne bude o hodinu kratší. Vláda také počítá s poklesem průměrných teplot v domácnostech či podnicích o jeden stupeň, uvedla agentura ANSA.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi.
Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Informoval o tom dnes server Delfi.ee. Rusko postup Estonska kritizovalo a předvolalo si estonského chargé d’affaires.
Pražská burza uzavřela týden ve ztrátě, index PX dnes klesl o 2,56 procenta na 2568,1 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní tituly, nejvíc odepsaly akcie zbrojovky CSG.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena v případě potřeby poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost.
Společnost Alza dočasně ❌ pozastavila pilotní výdej léků na předpis do boxů. Rozhodla se tak po preventivní výzvě Státního ústavu pro kontrolu léčiv, sdělila mluvčí internetového obchodu Eliška Čeřovská. E-shop chce jednat o dalších krocích s ministerstvem zdravotnictví. Na konci října zavedla Alza v pilotním režimu výdej léků na předpis do vybraných boxů v Praze a okolí pro vybrané zákazníky.
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident 👨 Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci.
Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s Evropskou unií jsou pro ni nejvhodnější, uvedl po skončení summitu EU-Británie britský premiér 👨 Andy Burnham. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuse o možných podobách další spolupráce.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, o víkendu opět o desítky haléřů 📉 klesnou. Cenový strop na naftu bude po delší době pod úrovní 45 korun, oproti dnešku klesne o 67 haléřů na 44,53 koruny za litr. Benzin budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,47 koruny za litr, což je o 33 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí.
Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 6️⃣9️⃣ procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
Německá letecká společnost Lufthansa plánuje ❌ zrušit 1000 pracovních míst na letištích ve Frankfurtu a Mnichově, což představuje asi 2,5 procenta z jejích zhruba 40 tisíc zaměstnanců. Firma se snaží zlepšit hospodaření ztrátové divize vnitrostátní dopravy, na kterou nepříznivě doléhají vysoké ceny paliva v důsledku americko-izraelské války s Íránem.