Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Evropská komise (EK) schválila Česku program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.
Teplotní normy mají změnit u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. Teplota v kancelářích může klesnout až na 16 stupňů.
Italská vláda zveřejnila opatření, kterým chce dosáhnout úspor ve spotřebě plynu v nadcházející topné sezoně. Ta se v zemi zkrátí o 15 dní a vytápění během dne bude o hodinu kratší. Vláda také počítá s poklesem průměrných teplot v domácnostech či podnicích o jeden stupeň, uvedla agentura ANSA.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iROZHLAS.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje.
Číst více
Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich.
Číst více
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX klesl 📉 o 0,12 procenta na 2524,11 bodu. Z předních emisí oslabily pojišťovna VIG, Erste Bank a Komerční banka, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank posílily.
Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne ❌. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
Číst více
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru k euru o dva haléře na 24,21 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 20,97 Kč/USD.
Německá automobilka Opel, která patří do automobilové skupiny Stellantis, investuje do roku 2030 v Německu více než jednu miliardu eur 💶(24,2 miliardy korun). Automobilka to oznámila v tiskové zprávě a dodala, že v domovském závodě Rüsselsheim bude vyrábět novou generaci svého nejprodávanějšího kompaktního vozu Astra.
Číst více
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Evropská unie navrhuje uvalení nových sankcí proti Rusku na dalších více než 80 osob a subjektů, mimo jiné i z vojensko-průmyslového sektoru. Během neformálního jednání ministrů obrany na Kypru to uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Návrhem by se příští týden v pondělí měli zabývat ministři zahraničí na své schůzce v Lucemburku.
Vláda dnes schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 2️⃣4️⃣ miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší.
Ukrajinská armáda letos znovu ovládla 6️⃣0️⃣0️⃣ kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl dnes její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o 100 kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.