Téměř polovina českých domácností se chystá v nejbližších dvou letech rekonstruovat své bydlení. Rekonstrukční trh je tak jedním z mála sektorů stavebnictví, který si drží rostoucí trend. Český bytový fond přesto zůstává zastaralý, stát chce tempo rekonstrukcí urychlit a vylepší tak své dotační programy.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Evropská komise (EK) schválila Česku program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.
Teplotní normy mají změnit u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. Teplota v kancelářích může klesnout až na 16 stupňů.
Italská vláda zveřejnila opatření, kterým chce dosáhnout úspor ve spotřebě plynu v nadcházející topné sezoně. Ta se v zemi zkrátí o 15 dní a vytápění během dne bude o hodinu kratší. Vláda také počítá s poklesem průměrných teplot v domácnostech či podnicích o jeden stupeň, uvedla agentura ANSA.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Mezi Čechy rychle roste zájem o vytápění dřevem, jehož cenu srazil kůrovec. Důvodem je válka na Ukrajině a dramatický růst cen plynu a elektřiny.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
