Radiátory potřebují vysokou teplotu vody, klimatizace zase spotřebovává elektřinu a vyžaduje pravidelnou údržbu. Alternativou mohou být nízkoteplotní sálavé systémy, které v zimě topí a během léta chladí. Další možnost nabízí energie vznikající při rozkladu dřevní štěpky. Obě řešení spojuje snaha využívat dostupné zdroje co nejefektivněji.
V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla přes 100 tisíc neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.
Od letošního září platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech.
S rostoucími cenami energií a důrazem na ekologickou udržitelnost se energetická účinnost v oblasti vytápění stává klíčovým tématem. Stále větší popularitu tak získávají stropní a stěnové sálavé panely. Důvod je zřejmý - dokáží rovnoměrně šířit teplo a poskytovat vysoký tepelný komfort, minimalizovat energetické ztráty a navíc výrazně snížit náklady na energie.
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Evropská komise (EK) schválila Česku program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.
Teplotní normy mají změnit u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. Teplota v kancelářích může klesnout až na 16 stupňů.
Italská vláda zveřejnila opatření, kterým chce dosáhnout úspor ve spotřebě plynu v nadcházející topné sezoně. Ta se v zemi zkrátí o 15 dní a vytápění během dne bude o hodinu kratší. Vláda také počítá s poklesem průměrných teplot v domácnostech či podnicích o jeden stupeň, uvedla agentura ANSA.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
