Bezhotovostní platby se během letošní zimní sezóny na českých horách definitivně staly standardem. Jen v prosinci a lednu se prostřednictvím terminálů společnosti Global Payments v horských střediscích protočilo více než půl miliardy korun. Útraty lyžařů a turistů se za poslední tři roky zvýšily o dvacet procent a počet bezhotovostních transakcí vzrostl o třicet osm procent, a to napříč velkými i menšími areály.
Data firmy Global Payments ukazují, že platby kartou, mobilem či chytrými hodinkami už nejsou výhodou navíc, ale nutností. Bezhotovostně dnes lidé platí nejen větší částky, ale i drobné útraty za občerstvení, služby na svahu nebo menší nákupy. Průměrná hodnota jedné transakce se proto snížila zhruba z 1 032 na 953 korun, což potvrzuje, že bezkontaktní placení se stalo samozřejmostí i u nižších částek.
Největší objemy bezhotovostních plateb zaznamenávají velké horské areály. Nejsilnějším střediskem je SkiResort Černá hora – Pec, kde se během dvou zimních měsíců uskutečnily transakce v hodnotě kolem 90 milionů korun a téměř 110 tisíc plateb, s průměrnou útratou okolo 770 korun. Klínovec a Špindlerův Mlýn se pohybují mezi 35 a 42 miliony korun, přičemž průměrná platba zde dosahuje 1 200 až 1 350 korun.
video
Lidé kvůli mně začínají sportovat. To je nejvíc, říká sportovní influencer Matěj König
Sportovní influencer Matěj König začínal se stativem na zahradě a dnes patří k nejvýraznějším tvářím českého sportovního obsahu na sociálních sítích. V pořadu VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou hovoří o tom, jak se rodí nápady, co diváky baví nejvíc, proč nechce stát jen na jedné platformě ani dělat reklamu za každou cenu – a také o okamžiku, kdy mu na olympiádě v Paříži zablokovali Instagram.
Menší a lokální areály generují nižší celkové objemy, často však vykazují vyšší průměrné útraty. V Koutech nad Desnou nebo na Plešivci – Abertamech se průměrná hodnota jedné platby pohybuje kolem 2 300 korun. Dolní Morava naopak funguje na modelu častých menších plateb s průměrnou útratou zhruba 460 korun. Rozdíly souvisejí se skladbou služeb – zatímco areály s bohatou gastronomií a doprovodnými aktivitami generují vysoký počet menších plateb, střediska zaměřená na ubytování a balíčky služeb vykazují vyšší průměrné částky.
Český vývoj zapadá do širšího středoevropského trendu. Ve sledovaných horských regionech se během prosince a ledna protočilo 576 milionů korun, na Slovensku přibližně 356 milionů korun a v Rakousku zhruba 977 milionů korun, a to i přes slabší sněhové podmínky. Průměrná hodnota transakce činí v Česku 953 korun, na Slovensku 1 014 korun a v Rakousku 1 193 korun. Bezhotovostní platby se tak staly běžnou součástí zimní turistiky napříč střední Evropou.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Aktualizováno
OBRAZEM: Lyžařská sezóna je tu. Které sjezdovky v Krkonoších už jsou otevřené?
Inflace v Česku na začátku roku výrazně zpomalila a dostala se na nejnižší úroveň za více než devět let. Spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Český statistický úřad. Proti prosinci se ceny zvýšily o 0,9 procenta. Analytici takový vývoj očekávali, především v souvislosti s převedením plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
Zpomalení inflace táhly především energie, jejichž ceny meziročně klesly o 7,9 procenta. Naopak služby zdražily o 4,7 procenta, zatímco ceny zboží meziročně klesly o 0,4 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 1,3 procenta, alkohol a tabák o téměř pět procent. Bez započtení energií by se inflace v lednu pohybovala na úrovni tří procent. Meziměsíčně ceny energií klesly téměř o čtyři procenta, zatímco potraviny zdražily o 2,7 procenta a alkohol a tabák o 4,7 procenta.
Maloobchodní tržby zaznamenaly meziroční růst
Zatímco inflace se dostala na několikaleté minimum, spotřebitelská poptávka zůstává relativně silná. Maloobchodní tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně vzrostly o 3,5 procenta. Růst byl zaznamenán ve všech měsících roku, i když v závěru roku zpomalil. V prosinci činil meziroční růst 1,8 procenta, zatímco v listopadu dosahoval po revizi 4,5 procenta.
K prosincovému růstu tržeb přispěly všechny hlavní složky maloobchodu. Prodej pohonných hmot vzrostl meziročně o 3,9 procenta, nepotravinářské zboží o dvě procenta a potraviny o jedno procento. Výrazně rostly tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky a ve farmaceutických a zdravotnických prodejnách. Naopak pokles zaznamenaly obchody s elektronikou, oděvy, obuví, vybavením domácnosti či zbožím pro volný čas.
Ropa od začátku roku přidává asi deset procent, přesto akcie těžařů reagují velmi rozdílně. Trh už nesází plošně na růst komodity. Rozhoduje schopnost generovat stabilní cash flow a vracet peníze akcionářům. Energetika se mění z jednoduché sázky na selektivní investiční disciplínu.
Dařilo se také internetovým a zásilkovým obchodům, jejichž tržby v prosinci meziročně vzrostly o 3,8 procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží tržby vzrostly o 4,3 procenta, v obchodech s převahou potravin o 1,1 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se v prosinci zvýšily o 2,6 procenta.
Za celý loňský rok nejvíce k růstu maloobchodu přispěly pohonné hmoty a internetový prodej. Tržby za pohonné hmoty vzrostly o 8,4 procenta, za nepotravinářské zboží o 4,4 procenta a za potraviny o 0,6 procenta. Prodeje a opravy motorových vozidel loni meziročně stouply o 2,6 procenta.
Vývoj tak ukazuje kombinaci velmi nízké inflace na začátku letošního roku a pokračujícího, byť zpomalujícího růstu spotřebitelské poptávky na konci roku loňského.
Související
Levnější potraviny nakoply spotřebu. Maloobchod přidal téměř pět procent
Český trh je citlivý na cenu, ale také náročný na služby. Říká to Martina Bimanová, jednatelka CWS Workwear pro český a slovenský trh. Společnost nabízí pronájem pracovního oblečení, který je mezi tuzemskými firmami stále populárnější. Bimanová vysvětluje, že kromě nákladové efektivity a spolehlivosti hrají v rozhodování firem stále významnější roli také ESG strategie.
Jaké jsou dnes trendy v oblasti pracovního oblečení? O co mají firmy největší zájem?
Jsou to hlavně ochranné pracovní oděvy, protože to je oblast, která je důležitá jak kvůli bezpečnosti zaměstnanců, tak i z legislativního hlediska. Na pracovištích se děje řada nehod – a ochranné oděvy chrání nejen zaměstnance, ale současně i zaměstnavatele. Jinak teď v zimním období roste zájem o výstražné oděvy.
Na co firmy kladou největší důraz v rámci poměru cena versus kvalita?
Český trh je velmi citlivý na cenu, pro českého zákazníka je to důležité kritérium, které sledují i velké firmy. Na druhou stranu ale chtějí kvalitní produkty, takže naší úlohou je zajistit co nejlepší poměr.
Je pro firmy důležité, aby mělo oblečení certifikace?
Určitě ano, zejména u nebezpečnějších prací, jako je sváření. Jakmile má oděv nějakou ochrannou vlastnost, certifikace je samozřejmostí. Jsou ale potřeba i v potravinářském průmyslu a mnoha dalších odvětvích, často zase kvůli legislativním povinnostem.
Na zvyšování daní jsem se vždy díval s velkým nervem, říká Tomáš Portlík, druhý muž ODS
Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.
Jak se trendy a požadavky zákazníků liší napříč Evropou?
Výrazné odlišnosti nevnímám, nicméně třeba v Česku jsou zákazníci o něco náročnější na kvalitu servisu než v západních zemích. Pracovní oblečení tam berou jako funkční věc, která se po čase vyřadí. Tolik neřeší, když má oblečení sem tam drobnou skvrnu. To v Česku nebo na Slovensku zákazníci řeší mnohem víc. Chtějí, aby bylo oblečení dostatečně kvalitní a také stále čisté a v dobrém stavu. Nechtějí oblečení tak často vyřazovat a měnit. Práce se zákazníkem je tady intenzivnější.
Proč je pronájem pro firmy zajímavý? Nevyplatí se jim víc klasický nákup?
Záleží, jak se na to firma dívá. Pro naše zákazníky je zajímavé to, že první investice spojená se zajištěním oblečení jde za námi. Nemají v oblečení uložené žádné peníze a platí jen pravidelný paušální poplatek za servis, který zahrnuje dopravu, praní v prádelně i opravy oblečení. To přispívá k lepšímu cashflow, firma může dát peníze raději do rozvoje, reklamy nebo vývoje produktů.
Promlouvají do toho už i ESG kritéria, se kterými firmy stále více pracují?
Určitě ano, pronájem zapadá do strategií lépe než nákup oblečení. Je to o snižování emisí, protože náš řidič na jedné trase obslouží hned několik zákazníků. Kdyby si praní oblečení řešil každý individuálně, muselo by vyjet mnohem víc aut. Pronajímané oblečení má obvykle zároveň delší životnost, protože ho opravujeme, staráme se o něj a dbáme na to, aby po pár měsících nešlo do koše. Standardně vydrží déle než tři roky, takže i to je krok k větší udržitelnosti.
Jaké procento trhu s pracovním oblečením dnes v Česku tvoří právě pronájmy?
Na trhu jsou samozřejmě i další firmy se stejnou službou, celkový objem pronájmů se pohybuje někde nad deseti procenty. Naše služby využívá přes tři sta firem – od těch nejmenších s pěti až deseti lidmi až po společnosti s tisíci zaměstnanci. Podobně pestré je to i co se segmentů týče. Těmi hlavními jsou obvykle průmysl a výroba, máme tam ale i retail nebo potravinářský průmysl.
Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Jak je to v zahraničí? Je tam pronájem standardem?
Řekla bych, že na západě větším standardem je, ale rychlý růst pozorujeme například i v Polsku nebo právě v Česku. Vidíme to i na tom, že zákazníci se začínají sami ozývat a na službu se ptají.
Na německém trhu je podíl pronájmů přibližně třetinový. Myslíte, že se na podobné číslo někdy dostanete i v Česku?
Myslím, že je to reálné. Vzhledem k větší citlivosti na cenu tady ovšem musíme trochu přizpůsobit strategii. Plánujeme větší flexibilitu ve výběru služeb. Doteď jsme měli strategii jedné ceny, která zahrnovala všechny služby, do budoucna nabídneme možnost vybrat si jen některé služby, a tím ušetřit. Zákazník může vynechat třeba opravy oblečení, nastavit si závozy jen každé dva týdny nebo uzavřít dlouhodobou smlouvu. Tím vším se dá cena nějakým způsobem snížit. Do Česka se nový model dostane letos.
OBRAZEM: Vila za dvě miliardy korun. V Dubaji ji prodala česká makléřka
Česká makléřka Jana Zapletalová zprostředkovala v Dubaji prodej luxusní vily za téměř dvě miliardy korun. Jde o jednu z největších rezidenčních transakcí v historii emirátu. Dubajský trh s ultra-luxusními nemovitostmi zažívá boom, který táhnou ultra-bohatí investoři z celého světa. Zájem přitom roste i mezi Čechy a Slováky.
Když jsou Češi tolik citliví na cenu, jak velkou konkurencí jsou pro vás zahraniční výrobci nebo některá velká tržiště?
Tržiště velkou konkurencí nejsou, nemám informaci o tom, že by se tam podobné věci a služby nakupovaly. Zahraniční firmy působící ve stejném segmentu ale konkurencí přirozeně jsou. Na samotném servisu toho moc nevymyslíte, tam máme služby v podstatě všichni podobné, proto se snažíme jít cestou budování brandu a stavíme zákazníka na první místo. Vždy hledáme způsob, jak mu vyhovět, a být k dispozici, když nás potřebujeme. Kromě toho se snažíme usnadňovat a zefektivňovat komunikaci, třeba prostřednictvím online aplikací.
Je i ve vašem oboru tématem umělá inteligence? S čím může pomáhat?
Určitě, jak digitalizaci, tak umělá inteligence začínají zefektivňovat naše působení, a to jak ve směru k zákazníkům, tak i interně. Postupně digitalizujeme a aplikujeme různé AI funkcionality. Třeba v Německu už se kontrola kvality oděvů bude řešit pomocí speciálního přístroje s kamerami. Ty oděv proskenují a zjistí, zda potřebuje opravu, což je něco, co se zatím dělá manuálně. Věřím, že do budoucna budeme mít podobný stroj i v Česku.
Pomáhá vám AI i v komunikaci s klienty?
Už dnes využíváme některé AI nástroje na vyhledávání informací a zrychlování interních procesů, ale s klientem zatím stále komunikuje někdo z našich lidí. Osobní kontakt je pro nás důležitý.
Je možné, že se to do budoucna změní? Třeba i s rostoucím počtem zákazníků?
Osobní kontakt bude důležitý pořád, nicméně do budoucna nevylučujeme, že umělou inteligenci zapojíme víc. Zejména kvůli zefektivnění některých procesů a snižování nákladů, což souvisí to s důrazem zákazníků na co možná nejnižší cenu.
Martina Bimanová působí ve skupině CWS International od roku 2016, od roku 2024 pak zastává funkci jednatelky CWS Workwear pro český a slovenský trh. V rámci skupiny se dlouhodobě podílí na strategických projektech zaměřených na digitalizaci, optimalizaci procesů a integraci firemních struktur. CWS Workwear pod jejím vedením systematicky posiluje svou pozici partnera v oblasti servisu pracovních oděvů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Elektrifikace jako páka pro zlepšení ekonomiky provozu
