Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení. Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad.
Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo, říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Což podle něj znamená, že Česko může na nějaký rychlejší růst ekonomiky zapomenout. Červnové zvýšení inflace je podle něj dáno zejména zdražováním služeb. Hospodští prostě chtějí víc a víc. A kdyby nezlevňovala cena elektřiny a plynu, bylo by zdražování ještě vyšší.
Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.
Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, uvedl Český statistický úřad. Podle statistiků je důvodem nižší inflace mimo jiné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna.
Březnová inflace na úrovni 1,8 procenta jistě udělala mnohým radost. Pro radní České národní banky, kteří již zítra budou rozhodovat o nastavení měnové politiky nejspíš také. Snížení sazeb již opravdu nebrání nic. Tedy kromě situace ve službách a příliš složité geopolitiky. Je tedy zítřejší snížení sazeb nevyhnutelné?
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, uvádí předběžné odhady Českého statistického úřadu. Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní úřad 13. května.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021, uvedl Český statistický úřad. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá největší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Číně v listopadu zpomalil na 1,6 procenta z říjnových 2,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za osm měsíců. Oznámil to čínský statistický úřad. Výrobní ceny, které jsou indikátorem budoucího vývoje spotřebitelských cen, se v listopadu dokonce meziročně snížily, a to o 1,3 procenta.
Evropské akcie 📉 klesly, když investory znepokojilo sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 1,19 procenta 607,06 a uzavřel na 607,06 bodu.
Bulharský prezident Rumen Radev dnes oznámil, že podá ❌ demisi, uvedly tiskové agentury. Šéf státu podle agentury Reuters svým krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu. Zemi čekají předčasné parlamentní volby.
Česká zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vstoupí na burzu v Amsterodamu již v pátek při ohodnocení 2️⃣5️⃣ miliard eur (607 miliard korun), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Společnost původně zvažovala ohodnocení až 30 miliard eur.
Poslanecký klub ODS bude znovu volit své vedení nejpozději do poloviny března, uvedl nový předseda občanských demokratů 👨 Martin Kupka. Podle čerstvě zvoleného místopředsedy nejsilnější opoziční strany Karla Haase by se mohla volba odehrát v únoru, nevylučuje však ani již příští týden.
Maďarský petrochemický koncern MOL a ruská společnost Gazpromněfť se 🤝 dohodly na odkupu ruského podílu v srbské ropné společnosti NIS. Podle agentury Tanjug to dnes uvedla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Smlouvu podle ní budou nyní posuzovat Spojené státy.
Prezident 👨 Petr Pavel vyjádřil soustrast rodinám a blízkým v souvislosti s dnešní střelbou v Chřibské na Děčínsku, která má jednu oběť a šest zraněných. Podle prezidenta šlo zřejmě o zoufalý čin jedince a takovým incidentům je velice těžké zabránit. Pavel to řekl novinářům ve Vatikánu po setkání s papežem Lvem XIV.
Dánsko kvůli napjaté situaci týkající se Grónska ❌ odřeklo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, které tam začíná dnes. Informovala o tom agentura Bloomberg, které to sdělili organizátoři tohoto významného ekonomického summitu. Dánsko podle televize TV2 otázku Davosu zatím nekomentovalo.
