Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Letošní rozpočet v některých oblastech neodpovídá realitě, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad
ČTK
 ČTK

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Rozpočet v pololetí skončil schodkem 152,4 miliardy korun. Meziročně se schodek snížil o 26,2 miliardy korun, a to hlavně vlivem růstu daňových příjmů a pojistného na sociální zabezpečení. Na celý rok je schválený schodek 241 miliard. Výdaje rozpočtu naproti tomu vzrostly pouze o 2,5 procenta. „Hospodaření státního rozpočtu v 1. pololetí 2025 zůstalo schodkové, avšak tempo prohlubování deficitu bylo mírnější než ve stejném období loňského roku,“ konstatuje NKÚ.

Ke konci pololetí vzrostl státní dluh na 3,504 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu si vyžádaly 47,8 miliardy korun, což je meziročně téměř o pět miliard víc. K příjmům z prodeje emisních povolenek Kala podotýká, že pro letošní rok počítá rozpočet s příjmy 30 miliard, ale skutečnost za první pololetí byla jen 6,5 miliardy. „Vzhledem k úrovni cen emisních povolenek očekáváme, že příjmy z emisních povolenek v roce 2025 budou stejně jako v roce 2024 zaostávat za rozpočtovým plánem,“ míní.

„Příjmová strana návrhu letošního státního rozpočtu byla posuzována Výborem pro rozpočtové prognózy, který je označil za realistické, byť k některým dílčím titulům, jako byly právě příjmy z emisních povolenek, se vyjádřil rezervovaně,“ reagovalo ministerstvo financí. Připomnělo však, že odhad příjmů z prodeje emisních povolenek převzalo od ministerstva životního prostředí. V případě nesouladu ohledně dotací na obnovitelné zdroje energie ministerstvo uvedlo, že potřebnou částku vláda dodala během roku z jiné rozpočtové kapitoly, aniž ohrozila plnění jiných rozpočtových priorit.

Malířova představa letu nové rakety Ariane 6.

Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle

V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

„Nyní, měsíc před závěrem kalendářního roku, můžeme pozorovat, že příjmová strana státního rozpočtu se naplňuje podle očekávání, výdajová strana nepociťuje nějak negativně úpravy provedené během roku rozpočtovými opatřeními a že deficit není překračován nad schválenou hodnotu,“ dodalo ministerstvo financí.

Kala také poukazuje na to že růst ekonomiky netáhnou investice nebo vývoz, ale spotřeba domácností. „Při jejich pověstné opatrnosti lze do budoucna takový charakter růstu hodnotit jako nepříliš spolehlivý,“ varuje prezident NKÚ. Ekonomika v pololetí rostla meziročně o 2,6 procenta a inflace v červnu představovala 2,8 procenta.

Na příští rok navrhla končící vláda Petra Fialy (ODS) schodek 286 miliard. Nová sněmovní většina jí ho ale vrátila k přepracování. Vláda se má zaměřit na příjmy rozpočtu podle novější prognózy a současně prověřit některé výdaje, hlavně sociální. Lhůtu na to má do 16. prosince. Žádná schůze pro projednávání rozpočtu ještě v konci roku svolána není.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

peníze, ilustrační foto

Kritika od NKÚ. Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření

Přečíst článek
Česko má nejnižší nezaměstnanost, ale zadlužuje se nejvíce v EU, varuje kontrolní úřad.

AKTUALIZOVÁNO: Česko má nejnižší nezaměstnanost, ale zadlužuje se nejvíce v EU, varuje kontrolní úřad

Přečíst článek

Rusové musí ukázat skutečný zájem o mír, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Válka na Ukrajině
ČTK
 ČTK

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjen, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

„Obě strany se shodly, že skutečný pokrok k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska ukázat skutečný zájem o trvalý mír, včetně kroků k deeskalaci a ukončení zabíjení,“ uvádí prohlášení americké diplomacie.

Strany spolu v tomto složení jednaly už ve čtvrtek, obě jednání byla podle amerického prohlášení konstruktivní. Witkoff a Kushner ukrajinské představitele informovali o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, o jejíchž závěrech během posledních dvou dnů Američané a Ukrajinci diskutovali, uvedla americká diplomacie.

Američtí vyjednavači v Moskvě Putinovi předložili upravený americký plán na ukončení války, na jehož podobě se podíleli zástupci Kyjeva i evropských zemí. Putin ve čtvrtek uvedl, že v plánu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí a že ukrajinští vojáci buď opustí území Donbasu, nebo se jej Moskva zmocní silou.

Ukrajina se s pomocí Západu ruské invazi brání již čtvrtým rokem a původní podoba současného amerického plánu byla vnímána jako velmi vstřícná k Rusku.

Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal Putin v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země. Rusko ovládá více než 19 procent rozlohy Ukrajiny, tedy 115 600 kilometrů čtverečních, což je o jeden procentní bod více než před dvěma lety, poznamenala nedávno agentura Reuters. Dodala nicméně, že i podle ukrajinských analytiků ruská vojska letos dosahují nejrychlejšího postupu od roku 2022. Ruská vojska ovšem dosud nedobyla celý Donbas, kde se Kyjev nechce vzdát pásu opevnění chránící zbývající velká města kontrolovaná Ukrajinou, tedy Kramatorsk a Slovjansk.

Americký prezident Donald Trump

„Civilizační rozklad Evropy.“ Trump vydal nový dokument, ve kterém se naváží do EU

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Přečíst článek

Související

Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle

Malířova představa letu nové rakety Ariane 6.
ESA, použito se svolením
Josef Tuček

V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Když se řekne NASA, téměř každý ví, že to je označení americké vesmírné agentury (plným názvem Národního úřadu pro letectví a vesmír) a že její činnost sahá od vysílání kosmických lodí do dalekého vesmíru přes vysazování průzkumných robotů na kosmických tělesech až po sledování počasí na Zemi z družic.

Zato označení ESA (Evropská kosmická agentura) zná málokdo, i když dělá téměř totéž co NASA, jenom v mnohem menším měřítku. Možná se to teď změní, ESA se totiž chystá zvýšit svůj význam, na což i v nynější finanční situaci dostala peníze.

Aleš Svoboda, astronaut

Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu

Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.

Přečíst článek

Peníze pro domácí průmysl

Určitě je vhodné připomenout, že ESA je mezivládní organizace, která vznikla v roce 1975 a není součástí struktur Evropské unie. Dnes ji tvoří 23 členských zemí včetně České republiky, která přistoupila v roce 2008. Mezi spolupracujícími státy je například i Slovensko a také Kanada, přestože ta neleží v Evropě. Rusko nikdy nebylo členem, ale až do války na Ukrajině s ESA úzce spolupracovalo.

Do rozpočtu ESA přispívají členské státy podle své ekonomické síly s tím, že většina prostředků se vrátí do ekonomiky příslušné země ve formě zakázek pro její domácí firmy.

Zodpovědní ministři z členských zemí se v minulých dnech sešli v německých Brémách (český ministr dopravy Martin Kupka se nechal zastupovat). Schválili na následující tříleté období (2025–2027) rozpočet ve výši 22,1 miliardy eur (530 miliard korun). Je to o přibližně o 30 procent víc oproti předchozímu tříletému období (2023–2025), kdy agentura hospodařila s 16,9 miliardami eur. Česko se má na nových programech podílet částkou 113 milionů eur (2,7 miliardy korun).

Pro srovnání: Americká NASA má rozpočet podstatně větší, každoročně zhruba 25 miliard dolarů (přes 500 miliard korun). Avšak Trumpova administrativa se jej chystá seškrtat o čtvrtinu.

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.

Přečíst článek

Od Měsíce po nezávislost na Muskovi

Evropská kosmická agentura se chce nyní snažit vymanit se ze závislosti na Spojených státech, a také čelit konkurenci Číny a velkých soukromých společností, jako je SpaceX Elona Muska. Právě jejím nosným raketám se daří ekonomicky vyřazovat ze hry jinak uznávané evropské rakety Ariane, které úspěšně slouží vědeckým i komerčním účelům.

V novém rozpočtu se proto počítá s tím, že bude stabilizován provoz nejnovějšího typu Ariane 6, ale hlavně se nové snahy zaměří na vývoj znovupoužitelných menších raket schopných konkurovat výrobkům Muskovy SpaceX.

Nová raketa Ariane 6 připravená na startovací ploše

Podporu by měl získat program družicového monitorování životního prostředí na Zemi, ale také robotické výzkumy vzdáleného vesmíru, kam patří i vývoj robotického vozítka, které má být vysláno na Mars (snad) v roce 2028.

ESA také chce poslat své astronauty k Měsíci v programu, který povede americká NASA. Evropu by měli zastupovat astronauti německé, francouzské a italské národnosti, uvedl generální ředitel ESA Josef Aschbacher.

Nic se však nezmění na skutečnosti, že Evropa stále nebude (na rozdíl od USA, Ruska a Číny) mít vlastní kosmickou loď schopnou přepravit do vesmíru člověka. Evropští astronauti tedy budou nadále létat v mezinárodních posádkách v amerických strojích.

Celkem 3,6 miliardy eur z nového rozpočtu ESA bude vyčleněno na programy spolufinancované průmyslem. Takto se Evropa snaží vybudovat vlastní družicové komunikační kapacity podobné satelitní síti Starlink společnosti SpaceX, aby v budoucnu nebyla závislá na amerických firmách při kritické komunikaci.

Donald Trump a Elon Musk

Chce Trump dobýt i Mars? Časově to jaksi nevychází

Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?

Přečíst článek

Vlastní obranné systémy

Zakládající úmluva ESA ze sedmdesátých let hovoří o vývoji technologií pro mírové účely. Ministři na nynějším jednání v Brémách však schválili, že vyvíjené programy mohou mít civilní a současně i vojenské využití. Válka na Ukrajině ukazuje, jak moc je bezpečnost závislá na satelitní komunikaci, navigaci a pozorování protivníka, tedy špionáži.

Tyto cíle by mělo zajistit propojení národních vesmírných kapacit, na něž je z rozpočtu ESA vyčleněno 1,2 miliardy eur a dalších asi 250 milionů eur by měla dát evropská ministerstva obrany. Existují totiž obavy, že Evropa by mohla v případě konfliktu „oslepnout“ a ztratit spojení, kdyby spoléhala pouze na své civilní systémy nebo na ochotu Spojených států.

Jak posílit evropskou obranyschopnost? Eurokomisaři představili čtyři projekty

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.

Přečíst článek

Související

Na Měsíci bude rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin (na snímku sonda Hakuto-R).

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Přečíst článek
Aleš Svoboda, astronaut

Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu

Přečíst článek

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Přečíst článek
Doporučujeme