Nejbohatším Čechem je podle časopisu Euro majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Z čela žebříčku sesadil loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Strnad překonal i dědice finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovovou s rodinou, s odhadovaným majetkem 315 miliard korun. Majitel holdingu Agrofert a předseda hnutí ANO Andrej Babiš klesl ze sedmého na osmé místo, přestože hodnota jeho majetku odhadovaná na 85 miliard korun je stejná jako loni.

Hodnota Strnadova majetku stoupla za poslední rok o čtvrt bilionu korun. „Zbrojařská a průmyslová skupina CSG řadou povedených akvizic posílila svou pozici v sektoru, který se zvětšuje v důsledku několika válečných konfliktů,“ uvádí Euro. Za skokana roku ho mezi českými miliardáři označil letos v květnu i časopis Forbes, přestože podle jeho metodiky byl majitel skupiny CSG až na čtvrtém místě.

Křetínský zchudl o 110 miliard

Naopak Křetínský letos podle Eura zchudl o 110 miliard korun. Souviselo to s významným zpomalením energetiky, na kterou se Křetínského firmy EP Corporate Group a Energetický a průmyslový holding (EPH) zaměřují. „Propad segmentu, který v předchozích letech významně rostl, se projevil i na valuaci majetku dalších energetických podnikatelů z top desítky nejbohatších obyvatel Česka a Slovenska,“ podotýká Euro.

Čtvrtým nejbohatším Čechem je s 220 miliardami korun zakladatel investiční skupiny KKCG Karel Komárek. Na pátém místě se umístil s majetkem 190 miliard spoluzakladatel investiční skupiny J&T Patrik Tkáč. Zatímco Komárek o 50 miliard korun zbohatl, odhad Tkáčova majetku je meziročně o 70 miliard nižší.

O 13 miliard korun na 119 miliard korun si proti loňsku pohoršil magnát Radovan Vítek. Na pokles v energetice doplatil vedle Křetínského a Tkáče i majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač, který zchudl o 32 miliard na 113 miliard korun.

Osmý je v žebříčku Babiš, za kterým následují zástupci finanční skupiny J&T Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič. Hodnota Tkáčova majetku stoupla o 14 miliard na 67 miliard korun, v Jakabovičově případě činil meziroční nárůst 12,5 miliardy koruna na 57 miliard Kč.

Žebříček nejbohatších Čechů a Slováků sestavuje a vydává týdeník Euro od roku 2014. Podobná pořadí publikují také časopis Forbes, deník E15 a Češi s největším majetkem figurují rovněž v žebříčku, který zveřejňuje agentura Bloomberg.

Kellnerová vycouvala ze souboje o německou mediální skupinu Pro 7

Leaders

Souboj o německou mediální společnost ProSiebenSat.1, největší soukromou německou mediální skupinu, končí. Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, která o německého mediálního giganta sváděla souboj s italským holdingem MFE rodiny Berlusconiů, souboj ukončila. Veškerého svého podílu v německé stanici se zbaví.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Názory

Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.

David Ondráčka

Přečíst článek

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne, uvádí důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení.

Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.

Restaurace, kde obsluhují senioři? Proč by ne

Filantropie

Kavárna Stará škola poblíž pražského Anděla je svého druhu unikát. Obsluhují zde výlučně seniorky a senioři. Jedná se o společný projekt neziskové organizace Elpida a Ambiente Tomáše Karpíška. „Firma pochopila, že to, co děláme, má smysl a dokáže to velmi lidsky komunikovat mezi své další zaměstnance,“ říká o Staré škole Jiří Hrabě z Elpidy. Projekt Stará škola je dalším kandidátem na letošní ocenění Good Company Circle, které oceňují spolupráce mezi neziskovým a byznysovým sektorem. Ceny budou předány 14. října v pražské Spirále.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek

Podle ročenky trval loni důchod mužů v průměru 19,54 roku a žen 28,72 roku. Celkově v Česku doba na odpočinku zabrala průměrně 24,74 roku. Meziročně se důchod prodloužil 0,12 roku, tedy bezmála o 44 dnů. Ženám se ve srovnání s rokem 2023 v průměru protáhl o 0,15 roku, což je v přepočtu téměř 55 dnů. Muži strávili v penzi meziročně o 0,07 roku víc, tedy asi o 25,5 dne.

Doba v penzi je o něco delší každý rok. Meziročně se zkrátila jen jednou, a to za covidové epidemie s vysokým počtem zemřelých. Mezi rokem 2020 a 2021 tak z penze ubylo průměrně sedm měsíců. Hned následující rok se ale situace vrátila k původnímu trendu.

V roce 1970 trávili lidé v důchodu v průměru 11 let, o deset let později 13 let a v roce 1990 pak 16 let. Na přelomu tisíciletí to bylo bezmála 20 let. V roce 2010 sociální správa vyplácela penzi v průměru 22,8 roku a v roce 2020 celkem 24,5 roku.

K udržitelnosti systému penzí přispívá už léta odsouvání důchodového věku každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce, a to do 65 let. Této hranice dosáhne v příštím desetiletí. Poté se má podle vládní reformy dál zvedat, ale už pomalejším tempem o jeden měsíc. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila, že po případném nástupu do vlády po volbách navyšování zruší a věk zmrazí na 65 letech. Podle odborů a některých opozičních či mimoparlamentních politiků lidé déle pracovat nevydrží. Někteří argumentují také tím, že se neprodlužuje doba ve zdraví. Ta ale podle expertů nevychází z přesných kritérií a demografických ukazatelů, ale z výpovědí a pocitů lidí. Podle výsledků dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku, podíl mužů a žen s chronickými onemocněními a dalšími omezeními je v Česku a na západě srovnatelný.

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Názory

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

ČSSZ funguje od 1. září 1990. Vznikla sloučením úřadu důchodového zabezpečení v Praze, správy nemocenského pojištění a nemocenské správy svazu výrobních družstev. Spadá pod ministerstvo práce. Podle svého webu spravuje záležitosti více než 8,9 milionu klientů, z nich asi 2,9 milionu důchodců. Měsíčně vyplácí přes 3,5 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a přes 300 tisíc nemocenských, mateřských, otcovských či ošetřovných. Úřad vybírá zhruba třetinu příjmů státního rozpočtu na sociálních odvodech. Zajišťuje také lékařskou posudkovou službu.

Průměrný plat v ČSSZ dosahoval loni 39 023 korun. Polovina zaměstnanců vydělávala ale méně než 34 975 korun hrubého. V minulém roce v úřadu pracovalo 788 mužů a 7261 žen. Téměř 47 procentům pracovníků bylo přes 51 let. Třetina personálu měla vysokoškolské vzdělání.