Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, jehož majetek překonal hranici 500 miliard dolarů (10,3 bilionu korun). Uvedl to časopis Forbes. Musk je nyní o 150 miliard dolarů bohatší než druhý Larry Ellison a je na půlce cesty, aby se stal prvním dolarovým bilionářem na světě.
Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným.
Jmění Elona Muska se v pátek po zavření burz vyhouplo na 347,8 miliardy dolarů (8,5 bilionu korun). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliardy odpovídá v nynějších cenách 386,6 miliardy.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Zakladatel aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok Čang I-ming se s odhadovaným majetkem za 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun) stal nejbohatším mužem v Číně. Vyplývá to z žebříčku čínských miliardářů, který na webu zveřejnil list Hurun. Celkově se ale počet miliardářů v Číně snižuje.
Dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou zůstává i nadále v čele žebříčku nejbohatších lidí v Česku. Podle časopisu Forbes činí hodnota jejího majetku 386 miliard korun.
Nejbohatším člověkem na světě je letos podle žebříčku časopisu Forbes opět Bernard Arnault. List majetek majitele podniku prodávajícího luxusní zboží LVMH vyčíslil na 233 miliard dolarů (5,5 bilionu korun). To je o 22 miliard dolarů více, než kolik měl tento Francouz podle Forbesu loni.
Zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos vystřídal šéfa automobilky Tesla Elona Muska na pozici nejbohatšího člověka světa, uvedla agentura Bloomberg.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
