Konec izolace. Venezuela se vrací na světovou finanční mapu

Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.

Španělská vláda jde opět proti proudu. O socialistickém premiérovi Pedru Sánchezovi se mluví v souvislosti s jeho odporem vůči zahraniční politice Donalda Trumpa a opozici vůči americko-izraelské invazi v Íránu. Americký prezident si Španělsko dokonce vybral jako jeden z hlavních terčů svých mstivých výlevů.

Sánchez však dokáže postupovat netradičně i v domácí politice. Zatímco za oceánem i v evropských zemích – včetně Velké Británie nebo Dánska – se hledají způsoby, jak jak omezit příliv imigrantů, španělská vláda nastavuje přívětivou tvář. Přistěhovalcům, kteří v zemi žijí bez potřebných dokumentů nabízí snadný způsob, jak svůj pobyt zrealizovat. Jak napsal Sánchez v „osobním“ dopise občanům „uznat realitu, že téměř půl milionu lidí již tvoří součást našeho každodenního života“.

Karel Pučelík: Bude mít Brusel od Maďarska konečně klid? Počkejme si

Politika

Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vláda tímto způsobem nabídne roční obnovitelné povolení k pobytu lidem, kteří ve Španělsku prokazatelně žijí alespoň pět měsíců a mohou doložit čistý trestní rejstřík. Stačí zažádat do konce června. Vláda mluví o zhruba půl milionu lidí, think-tank Funcas o více než 800 tisíc, konzervativní opoziční lidovci – spíše straší – více než milionem. Ačkoli je to výbušné téma, ve Španělsku nejsou podobné amnestie není ničím zcela novým, v minulosti k nim přistupovaly pravicové i levicové kabinety.

Pedro Sánchez k tomuto rozhodnutí nemá nelogické pohnutky. Z části argumentuje spravedlností, ale k tomu zmiňuje i ekonomickou nutnost. Migrace je obvykle podávána jako negativní téma, čímž se v Evropě záměrně či nezáměrně upozaďuje fakt, že bez určitého přílivu přistěhovalců se naše ekonomiky a sociální služby neobejdou.

Win-win situace

I španělská společnost stárne, což bude zesilovat tlak na důchodový a sociální systém, proto je potřeba, aby se imigranti, kteří už v zemi žijí, plně zapojili do společnosti. Nyní je pro ně náročné například získat důstojnou práci, přičemž rozsáhlá šedá ekonomika není výhodná ani pro stát, který přichází o peníze do rozpočtu. „Přinese to prospěch mnoha lidem, umožní jim to najít si práci a dosáhnout lepší kvality života,“ chválí opatření pro BBC původem bolivijský grafický designér Ricardo. „A pro španělský stát to znamená více peněz a pro zaměstnavatele zase větší počet legálně dostupných pracovníků,“ potvrzuje.

Česká média samozřejmě raději kvůli větší čtenosti referují rovnou o migrantech z Afriky, podle analýz však většina lidí bez dokumentů ve Španělsku pochází z Latinské Ameriky, takže rozumí jazyku a relativně podobné kultuře.

Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?

Politika

I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Krok může být inspirací i pro další evropské země, které čelí populačnímu poklesu mnohdy ve větší míře než stále ještě poměrně konzervativní Španělsko. K vcelku radikálnímu kroku přistoupili třeba v Řecku, kde finančně motivují lidi, aby se usadili i na venkově. Země totiž čelí odlivu zejména mladých lidí, což by v budoucnu mohlo vyústit k obrovským ekonomickým a sociálním potížím a téměř vylidnění venkovských regionů.

Vyloženě se nabízí také srovnání s Španělska a latinskoamerických imigrantů s Českem a uprchlíky z Ukrajiny, jejichž integrace do společnosti nabízí – navzdory protiukrajinským náladám – velký ekonomický potenciál.

Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.

„Když to řeknu stručně, k ničemu dramatickému tam nedošlo. Téměř všichni členové Výboru pro rozpočtové prognózy se shodli v tom, že makroekonomická predikce je realistická. U prognózy rozpočtových příjmů se na tom shodli dokonce úplně všichni. To znamená, že jsme nezjistili, že by si ministerstvo financí někde dělalo nějaký rezervní příjmový prostor, tedy jak se říká vatu,“ řekl Newstreamu předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Diskusi vyvolalo pouze předpokládané tempo růstu takzvaného deflátoru hrubého domácího produktu, který má vliv na výpočet nominálního HDP, a tedy i na odhad rozpočtových příjmů. Pokud je deflátor vysoký, umožní vám to naplánovat si vysoké daňové příjmy. Proto jsme zástupcům ministerstva financí položili řadu otázek, které se deflátoru týkaly. Ministerstvo financí vysvětlilo, že vyšší deflátor je dán zejména levnějšími dovozy energií, protože problém Hormuzského průlivu bude podle předpokladu jejich základního scénáře eskalovat ještě letos. A že tedy příští rok nebude tak velký odliv peněz kvůli dovozu ropy a zemního plynu,“ podotkl Skořepa.

Dalším důvodem vyššího růstu rozpočtových příjmů podle ministerstva je svižný vzestup platů i mezd, což se podle něj projevilo i v aktuální makro predikci, v níž ministerstvo oproti lednové verzi odhad objemu mezd a platů zvýšilo.

Volné ruce pro vládu?

Jednání Výboru pro rozpočtové prognózy se coby host zúčastnil také člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Členy výboru informoval o důležité novince, která se v oblasti sestavování státního rozpočtu chystá. Do novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který má nyní ve třetím čtení projednat Poslanecká sněmovna, byl totiž tento týden načten pozměňovací návrh poslankyně a ministryně financí Aleny Schillerové, který má zásadní význam. „Hlavním problémem toho návrhu je, že pokud sněmovna v prvním čtení vrátí vládě návrh zákona o státním rozpočtu, má pak kabinet volné ruce v další práci. Může rozpočet připravovat bez ohledu na výdajové rámce, které jsou určeny těmi pravidly rozpočtové odpovědnosti,“ řekl Newstreamu Petr Musil.

Podle něho se tato změna de facto dotkne i Výboru pro rozpočtové prognózy. „Pokud totiž bude zákonná novela schválena ve smyslu uvedeného pozměňovacího návrhu, nebude mít činnost Výboru pro rozpočtové prognózy, který posuzuje realističnost makroekonomické predikce a odhadu rozpočtových příjmů, prakticky žádné opodstatnění,“ dodal.

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Názory

Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.

Michal Nosek

Přečíst článek