Ukrajinská ekonomika se po roce války hrabe z nejhoršího. Bez pomoci Západu to nezvládne
Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond.
Rok 2022 byl pro ukrajinskou ekonomiku přelomový. Kvůli invazi ruských vojsk se ze dne na den musely stovky firem adaptovat na novou realitu. Rusko bylo pro Ukrajinu významným ekonomickým partnerem. To ze dne na den skončilo. Přes Rusko plynula velká část ukrajinského exportu do dalších zemí. To ze dne na den skončilo a Rusko začalo kontrolovat klíčové přístavy v Černém moři.
Export tak propadl meziročně o desítky procent. Ještě v roce 2021 vyvezla Ukrajina zboží za 68 miliard dolarů, vloni to bylo jen necelých 41 miliard. Propadl také hrubý domácí produkt, a to o více než 30 procent, uvedl ukrajinský statistický úřad. Samozřejmě jde o největší propad ekonomiky od vystoupení Ukrajiny ze Sovětského svazu v roce 1991.
Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra: Globální hodnoty neexistují, ukázala Ukrajina. Evropa by se měla probrat
Politika
I to je však relativní úspěch. Škody mohly být daleko horší. „83 procent ukrajinských podniků utrpělo ztráty způsobené válkou,“ vypočítala Jelena Vološina, šéfka ukrajinské pobočky Mezinárodní finanční korporace spadající pod Světovou banku. „Celých 40 procent firem utrpělo přímou ztrátu například tím, že na jejich budovy dopadla některá z ruských raket, 25 procent firem mělo budovy na územích nedávno anektovaných Ruskou federací,“ dodala.
Rok ruské invaze na Ukrajinu v obrazech. Podívejte se:
Firmy se drží
Jednou z takových firem je Kormotech. Rodinný podnik fungující 18 let byl ukrajinským lídrem ve výrobě a distribuci žrádla pro domácí mazlíčky. Svůj úspěch se zakladatelům podařilo rozšířit do celého světa, kde podle listu The New York Times Kormotech ještě před začátkem invaze zaměstnával na 1300 lidí.
Přesně na 24. února 2022 měla společnost svolanou valnou hromadu a chystala se zveřejnit hvězdné výsledky. Namísto toho však vedení začalo přemýšlet, co budou dělat dál. Jak promění společnost, aby udrželi zaměstnance v zásadně jiných podmínkách.
„Nebyli jsme na nic takového připraveni,“ cituje NY Times Rostislava Vovka, zakladatele a výkonného ředitele Kormotechu. Museli zavřít fabriku, protože nedokázali získat suroviny, a i kdyby je sehnali, nejspíš by produkty nedokázali vyvézt.
Jestli uplynulých 12 měsíců něco ukázalo, tak zejména neschopnost předpovídat jakýkoli další vývoj válečného konfliktu. A platí to napříč odborností i ideologiemi, kterým věříme. Čím to je? Svou roli v tom hrají sociální sítě, které jsme si zvykli používat pro utvrzování ve vlastním přesvědčení. Ukazuje se však, že co funguje v běžném životě, tváří v tvář válečnému chaosu selhává na plné čáře. 
Stanislav Šulc: Do tří dnů je hotovo. Putin je na smrtelném loži. Ruské tanky budou v Berlíně. Rok války je rokem hloupých předpovědí
Názory
Po roce však Kormotech zase šlape. Továrnu poblíž polských hranic opětovně spustil dva týdny po začátku invaze, vyplatila se také sázka na zahraniční expanzi výroby do Litvy. „Sice nevyrábějí zbraně ani drony, nesnaží se zajišťovat dodávky elektřiny do odříznutých oblastí, ani se nepodílejí na zásobování. Ale zaměstnávají stovky lidí, platí jim, odvádějí daně. A ty může vláda využít pro své účely,“ píše Patricia Cohenová pro New York Times.
Ukrajinci platí daně poctivě
A právě to je základ svého druhu zázraku, kterým je současná ukrajinská ekonomika. Navzdory očekávatelnému propadu HDP a exportu se jí stále daří fungovat i ve válečném stavu. Samozřejmě se na tom podílí i přímé finanční injekce ze strany světového společenství. Nicméně v aktuální zprávě Mezinárodní měnový fond uvedl, že 36 procent výdajů pokryla ukrajinská vláda z výnosů daní. „Každý, kdo zná ekonomické podmínky válčícího státu, musí uznat, že jde o neskutečný výsledek,“ komentovala výsledek šéfka MMF Kristalina Georgievová při své cestě do Kyjeva.
V rámci novodobého „Marshallova plánu“ na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu. 
Tomáš Prouza: České firmy mají u Ukrajinců dobrou pověst. Teď ještě uspět v mezinárodních tendrech
Leaders
Georgievová na Ukrajinu přijela, aby zkoumala možnosti poskytnou Ukrajině úvěr na splátku deficitu rozpočtu ve výši 15 miliard dolarů. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala jde však jen o akutní překlenutí rozpočtového deficitu. Země ale potřebuje subvence ze Západu, aby nezkrachovala. Pro letošní rok je částka odhadována na 38 miliard dolarů. Evropská unie přislíbila postupné dodávky ve výši 18 miliard eur, pomoc přislíbily také Spojené státy.
Ukrajinu však zároveň s propadem ekonomiky trápí také vysoká inflace, která patří k nejvyšším na evropském kontinentu.
„Inflace se drží na úrovni 25 procent. Je to vysoko, ale zdaleka ne tak vysoko, jak by mohla být v zemi, která v současnosti nemá příliš silnou měnovou politiku,“ dodala šéfka MMF.
Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.
David Ondráčka: Smutné výročí. Ukrajina je ve válce už devět let, ne jen rok
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
