„Ceny v klidu. Trvale sníženo.“ Lidl zavádí nový přístup k zákazníkům, který má osvobodit zákazníky od závislosti na akčních nabídkách a přinést větší volbu a pohodu do každodenního nakupování. Reaguje tak na dlouhodobý trend, kdy Češi patří k nejvíce slevově orientovaným spotřebitelům v Evropě. Akční nabídky ale neopouští, zákazník má právo volit podle sebe. Jenže co kdyby to někdo v marketingu vzal opačně?
Kdyby se zítra ráno na dveřích prodejen Lidl objevilo oznámení „Ceny v klidu. Trvale zdraženo.“, země by se na chvíli zastavila. Ne kvůli inflaci. Kvůli ztrátě smyslu.
Český zákazník totiž nenakupuje potraviny. Český zákazník svádí bitvu. Každý rohlík je malé vítězství nad systémem, každý jogurt s červenou slevovou visačkou je osobní Waterloo obrácené ve slavkovský triumf. Sleva není ekonomická kategorie. Sleva je morální hodnota.
Bez slevy je cena jen číslo. Se slevou je to příběh
Když je máslo se 40procentní slevou za 49,90 korun je to důkaz, že svět ještě funguje. Že jsme nebyli ošizeni. Že jsme přelstili obchodní řetězec, globální kapitál i sousedku odvedle. Kdyby bylo máslo prostě za 49,90 bez dramatického přeškrtnutí původní ceny, ztratilo by to šťávu. Bylo by to jako hokej bez útoku. Jako Vánoce bez zmatků.
„Trvale zdraženo“ by narušilo naši národní mytologii. Leták je totiž český epos. Každé pondělí začíná nová kapitola, každá středa je zjevením. Listujeme jím s větší pozorností než volebním programem. Víme, kde je kuře levnější o dvě koruny, a jsme připraveni pro ten rozdíl přejet půl města. Nejde o peníze. Jde o princip.
Nákup bez slevy by bylo rouhání. Znamenalo by to přiznat, že cena je cena. Žádné drama. Žádný oblouk. Žádná katarze u pokladny.
A tak by se národ semkl. Vznikly by srovnávací aplikace, podcasty o psychologii cen, guerillové skupiny sdílející anonymní tipy na levný eidam. Excelové tabulky by kvetly jako jarní louky. Češi by se nevzdali. Jen by přesunuli frontu jinam.
Protože my nejsme slevoví fanatici. My jsme pragmatici s emocemi. Potřebujeme vědět, že jsme nakoupili dobře. A „dobře“ v českém překladu znamená „levněji než včera, levněji než soused, levněji než původně“.
Možná je proto vlastně upřímnější trvalé snížení než věčné akce. Možná je klidná cena dospělostí maloobchodu. Ale přiznejme si to: bez červené cedulky „Sleva“ bychom se u regálu cítili trochu ztracení. Protože národ, který si zvykl vítězit o tři koruny, se těžko smiřuje s tím, že by měl jen… normálně nakoupit.
Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu na svém zasedání vyzvala jeho ředitele Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu, který donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům to po zasedání rady řekl její předseda Tomáš Dubský (STAN). Nikdo jiný než ředitel fondu podle Dubského vymáhání zahájit nemůže.
„Jako dozorčí rada jsme přijali usnesení, kde vyzýváme pana ředitele SZIF, aby neodkladně zahájil všechny kroky potřebné k vymáhání neoprávněně vyplacených dotací mezi lety 2017 a 2021 od společnosti Agrofert,“ řekl Dubský. Usnesení pro Dlouhého není závazné. Žádný příslib od Dlouhého, že s vymáháním začne, podle Dubského na dnešním zasedání nezazněl. Ředitel fondu podle Dubského na výzvu reagoval s tím, že SZIF připravuje k případu i další analýzy a čeká na jejich výsledky. SZIF musí prověřit podle Dubského tisíce vyplacených dotací.
Mluvčí SZIF Eva Češpiva potvrdila přípravu detailní právní analýzy, kterou zpracovává externí advokátní kancelář. „Které dotace jsou oprávněné a neoprávněné, nám ukáže ta analýza, která se nyní připravuje, takže čekáme na její výsledky,“ řekla. Termín dokončení neupřesnila, u zmíněných dotací podle ní končí jejich vymahatelnost v prosinci 2027 až 2031, což poskytuje prostor pro důkladnou přípravu. Stále pak podle Češpivy platí, že SZIF pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nedávno uvedl, že stanovisko k vymáhání dotací po holdingu Agrofert bude dokončeno v řádu dnů. Dnešního zasedání se Šebestyán nezúčastnil, nechce zasahovat do činnosti fondu.
Právní analýzy
SZIF uvedl, že další historické dotace z národních a evropských zdrojů podrobuje detailním právním analýzám. Fond zároveň posuzuje, zda je vložení Babišových akcií holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust v souladu s národní a evropskou legislativou. Kromě toho fond ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun.
Zemědělský fond vymáhání dotací zatím nezahájil, přestože bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) loni v říjnu uvedl, že fond začal podnikat první kroky k zpětnému získání dotací vyplacených firmám z Agrofertu. Fond podle Výborného pouze uskutečnil kontrolu u dvou společností z Agrofertu, tím ale proces skončil a samo správní řízení o vrácení dotací fond nezahájil.
Výborný se při vymáhání odkazoval na právní analýzu, kterou si už dříve nechal podle něj vypracovat SZIF. Dubský dnes řekl, že dozorčí radě analýza nebyla předložena. Z právní analýzy podle bývalého ministra jednoznačně vyplývá, že ustanovení zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor.
Na dotace máme nárok, zní z Agrofertu
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že nepadlo žádné rozhodnutí, podle kterého by měl Agrofert jakékoliv dotace vracet. „Jsme přesvědčeni, že na dotace, o které jsme žádali, máme nárok,“ řekl Heřmanský.
Opoziční Piráti podali u Vrchního státního zastupitelství v Praze trestní oznámení kvůli nečinnosti státu při vymáhání 7,5 miliardy korun z dotací pro Agrofert z doby první vlády Andreje Babiše. Představitelé Pirátů dnes ve Sněmovně novinářům řekli, že vážně hrozí promlčení u velké části peněz, ačkoliv podle soudů bylo jejich vyplacení protizákonné. Trestní oznámení podpořil předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu
Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Původně vláda s penězi na program nepočítala, což vyvolalo kritiku ze strany byznysu.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Proč stát nekoná proti Agrofertu? Chybí prý klíčový dokument
Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.
Investiční byty podle loňských statistik tvoří více než čtvrtinu všech pořízených nemovitostí. Říjnový ČSOB Index bydlení dokonce uvádí, že investiční nákupy představují 40 procent trhu. U mikrobytů dosahuje jejich podíl až tří čtvrtin všech prodejů.
Drtivá většina českých investorů však stále zůstává doma. Objekt v zahraničí si podle průzkumu Ipsos pořídilo pět procent investorů, dalších 20 procent o takové investici uvažuje. Motivace je přitom stále častěji čistě investiční, nikoli rekreační.
S rostoucí vzdáleností nemovitosti od Česka totiž klesá pravděpodobnost, že ji majitel bude aktivně využívat. V některých exotických destinacích není výjimkou ani to, že kupující objekt osobně nenavštíví ani během koupě a vnímá jej výhradně jako finanční nástroj.
Indonésie přitahuje investory z Čech
Jedním z nejrychleji rostoucích trhů je Indonésie, zejména ostrovy v okolí Bali. Podle developera Arya Properties zde v posledních třech letech vzrostla hodnota některých nemovitostí až trojnásobně.
„V těchto lokalitách je typické, že zejména mladší investoři nemovitosti flipují. To, že lidé objekt koupí a poměrně záhy ho prodají i za násobek původní ceny, se podle našich statistik děje zhruba ve 27 procentech případů,“ říká generální ředitel společnosti Arya Properties Petr Hemerka.
Vila na Jávě je levnější než byt v Ústí nad Labem, říká stavitel
Marek Baňka v Česku nemovitosti spravuje, v daleké Indonésii je staví. Hlavně pro Čechy. O jeho vily na jihu Jávy mají zájem i místní. Pro bohaté Indonésany ale musí domy obsahovat i pokoje pro služebnictvo. Metr čtvereční vyjde na 20 tisíc, takže menší vilka se dá pořídit za 2,5 milionu korun. A právě cena dělá z realit v Indonésii zajímavou investiční příležitost s ročním výnosem od šesti do deseti procent.
K rozvoji podle něj přispívají masivní investice do infrastruktury na ostrovech Lombok a Sumba. Cílem je nabídnout podobný komfort dlouhodobého pobytu, jaký dnes nabízí Bali.
Nemovitosti na Bali podle developerů meziročně zdražují o 20 až 30 procent. Výška budov zde přitom nesmí přesáhnout 15 metrů, což omezuje výstavbu do výšky a tlačí rozvoj do šířky. Pobřežní pozemky jsou už dnes prakticky nedostupné. Hlavním lákadlem je však cena.
„Průměrná cena v našich projektech se pohybuje od 20 tisíc korun za metr čtvereční. Za vilu o ploše 150 metrů čtverečních tak zaplatíte kolem tří milionů korun, menší vilu lze pořídit i za 2,5 milionu. Největší, zhruba třísetmetrové domy, které budeme stavět v našem třetím projektu, vyjdou přibližně na pět milionů korun,“ uvedl další developer Marek Baňka.
Právě cenová hladina podle něj dělá z Indonésie atraktivní investiční příležitost. Roční výnos se má pohybovat mezi šesti až deseti procenty, v závislosti na obsazenosti a lokalitě. Zároveň ve srovnání s cenami rekreačních nemovitostí ve Španělsku či Rakousku jde o výrazně nižší vstupní investici.
Slabý dolar zlevňuje Čechům zahraniční nemovitosti. Klidně i o milion
Výrazné oslabení amerického dolaru v posledních týdnech a měsících otevírá nové investiční příležitosti pro české kupce zahraničních nemovitostí. Nemovitosti v USA, Dubaji, na Mauriciu a v dalších zemích, kde se obchoduje v dolarech nebo měnách, které jsou na americký dolar navázané, se nyní Čechům reálně zlevňují.
Zatímco flipování je typické spíš pro mladší investory, nejčastějšími klienty jsou lidé kolem padesáti let. „Obvykle jde o klienty, kteří už drží několik nemovitostí v Česku a hledají zajímavou investici nebo druhé sídlo. Indonésii ale musí vnímat jako zemi s potenciálem a alespoň základně ji znát,“ přibližuje Baňka. Naprostá většina nákupů podle něj probíhá bez hypotečního financování.
„Hypotéku v Indonésii sice teoreticky získat lze, ale pro cizince jde o velmi zdlouhavý proces. Všichni naši klienti proto zatím nakupují za hotovost,“ dodává Baňka. Jeho projekty kupují převážně lidé z Česka, další skupinou kupujících jsou majetní Indonésané z velkých měst.
Specifickým rysem mladší generace investorů je způsob, jakým k zahraničním nemovitostem přistupuje. „Velká část prodejů začíná na Instagramu. Lidé už tam nehledají jen inspiraci, ale i investiční příležitosti,“ uvádí Hemerka. Zatímco v Česku investoři využívají realitní portály, v zahraničí může být orientace na lokálním trhu složitá. Sociální sítě proto fungují jako první kontakt i forma prověření projektu.
Podle Hemerky na nabídky na sociálních sítích reagují z 80 procent ženy, finální smlouvy však ve většině případů podepisují muži.
Vyšší výnos, vyšší riziko
Exotické trhy však přinášejí i vyšší rizika. Jde o regulatorní prostředí, měnové výkyvy, závislost na turistickém ruchu i odlišnou právní úpravu vlastnictví nemovitostí cizinci.
Zatímco evropské destinace nabízejí stabilnější vývoj cen a menší výkyvy hodnoty nemovitostí, jihovýchodní Asie láká na rychlejší, ale méně předvídatelný růst. Právě kombinace nízké vstupní ceny, rozvoje infrastruktury a silného marketingu na sociálních sítích však z Indonésie činí jednu z nejviditelnějších realitních destinací.
Mít vlastní byt u moře Čechy láká víc a víc. Za jakých podmínek se dá sjednat hypotéka?
Zaměstnanců s velmi dobrými příjmy je v Česku evidentně čím dál více. Dokonce tolik, že si mohou dovolit nakupovat nemovitosti v cizině ve větším měřítku než podnikatelé. Část jich to financuje kompletně z vlastního, část si na to bere hypoteční úvěr. Ten si přitom mohou vzít už i u bank přímo v Česku. Ne každý ale o tom ví. Přečtěte si, za jakých podmínek takovou hypotéku na byt či dům u moře, můžete dostat.
Apartmán u moře či v Alpách už není jen pro bohaté. Pro ty, kteří zrovna nedisponují volnými desítkami milionů, je tu podílové spoluvlastnictví. Do Česka tento model nově přináší platforma Tuseca.
Celoročně příjemné klima bez úmorných veder láká na Kapverdské ostrovy čím dál tím víc cestovatelů. Africké souostroví je i oblíbenou destinací digitálních nomádů. Na kolik vyjde měsíční nájem v hlavním městě Praia a cestování mezi kapverdskými ostrovy? Nejenom o tom bude psát Katarína Krajčovičová v novém seriálu o životě někde v půli cesty mezi Afrikou a Evropou.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Zimní resorty se mění v nejžádanější adresy Evropy. Alpské nemovitosti se prodávají za rekordní částky
