Zbrojařské akcie ztrácejí dech. Investoři chtějí vidět zisky, ne jen války
Rychlý růst evropských akcií obranného průmyslu se zastavil. Investoři nyní čekají na důkazy, že rostoucí vojenské výdaje se skutečně promítají do zisků firem.
Navzdory pokračujícím konfliktům na Ukrajině i na Blízkém východě a výraznému zvyšování obranných rozpočtů se ceny akcií od poloviny ledna pohybují bez výraznějšího trendu, uvádí agentura Bloomberg. Evropské výdaje na obranu přitom od roku 2020 vzrostly o 63 procent. Dříve velmi silné zbrojařské tituly, včetně německého Rheinmetallu, se obchodují pod svými maximy – jeho akcie jsou zhruba o pětinu níže než v září.
Sektor tak zpomaluje po loňském prudkém růstu, kdy se jeho hodnota téměř zdvojnásobila a na začátku roku 2026 dosáhla rekordních úrovní. Krátké oživení přineslo vypuknutí konfliktu v Íránu, následně se však trh dostal pod tlak širšího výprodeje na globálních trzích.
Miliardové kontrakty, tisíce vozidel a možný HIMARS. Česká CSG vstupuje do maďarského obranného byznysu přes podíl ve skupině 4iG. Významná část výroby má probíhat přímo v Maďarsku. Projekt má posílit nejen tamní armádu, ale i exportní potenciál regionu. 
Strnad chce dostat HIMARS na vozy Tatra. Jedná o tom s Maďary
Zprávy z firem
Ocenění zbrojařských firem zůstává vysoké. Akcie se obchodují za zhruba dvojnásobek očekávaných zisků oproti širšímu evropskému trhu a překonávají i technologický nebo luxusní sektor. Investoři proto stále více řeší, zda firmy dokážou tato ocenění obhájit – tedy dodat armádám potřebnou techniku a zároveň generovat odpovídající zisky.
Změna nálady je patrná i na primárním trhu. Nedávný vstup společnosti Gabler Group na burzu skončil poklesem ceny akcií už první den obchodování, což kontrastuje s předchozími úspěšnými emisemi v sektoru. Lépe si vedla firma CSG miliardáře Michala Strnada, analytici však upozorňují na rozdíly v ocenění oproti konkurenci.
Rostoucí význam dronů
Pod tlakem se ocitají i zavedení hráči. Rheinmetall oslabil poté, co zveřejnil slabší výhled tržeb, a to i přes rekordní objem zakázek. Investoři se podle analytiků stále více soustředí na schopnost firem plnit své plány, nikoli pouze na růst obranných rozpočtů.
Vedle výsledků hraje stále větší roli i technologická proměna válčení. Konflikty na Ukrajině a v Íránu ukazují rostoucí význam dronů a raket, zatímco řada evropských firem je stále orientována na tradiční těžkou techniku, jako jsou tanky nebo dělostřelectvo.
Část investorů proto přesouvá pozornost k firmám zaměřeným na moderní technologie. Skeptici upozorňují, že drahé zbraňové systémy, jako jsou stíhačky nebo tanky, nemusí být v budoucích konfliktech tak klíčové.
Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou
Názory
Na změnu trendu reagují i samotné firmy. Rheinmetall zdůrazňuje svou roli v obraně proti dronům a italská Leonardo plánuje posílit aktivity v oblasti kyberbezpečnosti, umělé inteligence a datových technologií.
Podobná situace panuje i ve Spojených státech, kde jsou akcie leteckého a obranného sektoru výrazně dražší než širší trh. Podle analytiků tak může v krátkodobém horizontu dojít k vybírání zisků.
Podle Michaela O’Rourkea ze společnosti Jonestrading Institutional Services investory ovlivňuje i samotná povaha současných konfliktů. „Jde o první konflikt Spojených států, v němž protivník ve velké míře využívá drony a rakety,“ uvedl. Tento vývoj podle něj vede k přehodnocení toho, které firmy budou v budoucnu v sektoru dominovat. „K tomu přehodnocení dojde během příštích šesti měsíců,“ dodal.
