Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.

Jsou v Evropě země, které umí pokrýt vlastní spotřebu elektrické energie z velké části jen z obnovitelných zdrojů energie (OZE)?

V Evropě můžeme zmínit například Dánsko, kde asi 80 procent vyrobené elektrické energie pochází z OZE a fosilní paliva se podílí na energetice jen z 20 procent. Vyrábí tam elektřinu z biomasy, ve větrných a solárních elektrárnách a ze spalitelných OZE a podle původních plánů chtějí touto energií pokrýt veškerou svou spotřebu už v roce 2035. Ke stejnému cíli jako Dánsko se zavázalo i Rakousko. Jsem ovšem trochu skeptická, a i když držím Rakušanům palce, nemyslím si, že zvládnou do roku 2030 pokrýt celou svou spotřebu jen z OZE, jak se zavázali.

Úspěšné jsou také Azorské ostrovy, kde se hodně pracuje s geotermální energií. Na Azorech si sami už v roce 2010 naplánovali, že chtějí pokrýt spotřebu elektřiny z OZE ze 75 procent do roku 2018. Zatím pokrývají ale jen 40 procent spotřeby a zbytek kryjí z fosilních paliv. Momentálně proto modernizují přenosovou síť, která jim má po dokončení umožnit pokrývat z OZE až 50 procent celkové spotřeby elektřiny.

Česko a obnovitelné zdroje

Říkala jste, že poměr výroby z OZE a klasických zdrojů v nejvyspělejších evropských zemích je 80 ku 20. Jaký je tento poměr v České republice?

Podle nynějších plánů by měl v Česku podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 vzrůst ze současných zhruba 18 procent na 30 procent. Je otázka, zda tento cíl opravdu splníme. Věřím tomu a byla bych velmi ráda, aby se to povedlo.

V Česku se ale mají stavět i nové jaderné reaktory. V této souvislosti se stále častěji objevuje názor, že jádro je de facto také „zelený“ zdroj. Jak to tedy podle vás je? 

Jádro vnímám jako ekologickou a cenově přístupnou energii. Mělo by být součástí energetického mixu v republice. Umí velmi dobře doplnit obnovitelné zdroje energie a jaderná energetika by měla být náhrada za fosilní energetiku. 

Často také zmiňujete, že pro rozvoj obnovitelných zdrojů je třeba maximální podpora i ze strany státu. Co by konkrétně měla česká vláda dělat, aby lidé a firmy měly zájem zavádět a využívat OZE? 

Chování domácností a firem se v posledních letech výrazně změnilo. Lidé začali více řešit výdaje za energie po jejich skokovém zdražení a ve větší míře se zajímají o dopad na životní prostředí. To stejné platí o firmách, které se snaží snížit svou uhlíkovou stopu a dekarbonizace energetiky je jedna z cest. Je ale potřeba jim zavádění a využívání zelené energie usnadnit. Je to tedy vše o legislativě – o nastavení vyhlášek a prováděcích předpisů, a také o byrokracii, která musí být minimální.

Dále je například důležité, aby stát zajistil investice do veřejné distribuční soustavy skrze podporu distributorů. Výsledkem by mělo být nastavení kapacit, které budou odpovídat cílům pro rozvoj OZE. Mělo by také dojít k aktualizaci Národního akčního plánu pro Smart Grids s ohledem na zvýšení cílů energie z OZE a k přípravě Sociálního klimatického plánu, podle nějž bude moci Česká republika čerpat ze Sociálního klimatického fondu, a to s dostatečným předstihem a za účasti veřejnosti.

Za zásadní považuji i digitalizaci správy volných kapacit pro připojení zdrojů do sítě, transparentní informování zájemců a nastavení rychlého a transparentního procesu připojování OZE a zamezení blokování kapacit spekulativními žádostmi. Měly by se rovněž zakotvit právně závazné akcelerační zóny pro výstavbu větrných a velkých fotovoltaických elektráren tak, aby povolování těchto záměrů se výrazně zjednodušilo a zkrátilo na maximálně jeden rok. A jako prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR zmíním i nutnost stabilní podpory rozvoje komunitní energetiky a další odbourávání bariér. Jednotlivci a domácnosti by měli být podporováni v tom, aby se zapojovali do projektů obnovitelných zdrojů skrze komunitní energetiku, včetně těch, které organizují obce a místní akční skupiny.

A co může česká vláda udělat pro to, aby se tady neopakovala kauza solárních baronů, kdy se všude možně stavěly soláry na orné půdě kvůli dotacím?    

Stát musí nastavit legislativní, regulatorní rámce a také dotační tituly tak, aby nedocházelo k zneužití uvedených situací. Pokud mám informace, vláda již nastavila jisté omezení, které nedovoluje stavět solární parky na orné půdě. 

Hvězdami mimo Evropu jsou hydroelektrárny

A co jinde mimo starý kontinent? Existuje vůbec nějaká země světa, která umí vyrobit z OZE veškerou energii, kterou potřebuje?

Pokud vystoupíme mimo hranice Evropy, úspěchy má například Costa Rica, která už v roce 2014 pokryla z OZE 98 procent své spotřeby a v roce 2019 využití fosilních zdrojů představovalo už méně než dvě procenta. Paraguay až 60 procent nespotřebované vodní energie zase vyváží do Argentiny a Brazílie, což přispívá k 6 % HDP země. Umožňují jim to dobré podmínky pro hydroelektrárny. V této části světa se daří ve výrobě energie z OZE i Uruguay a Brazílii.

Podívejte se na pozoruhodné budovy se soláry ve světě:

To zní nadějně...

Ano, ale je potřeba si uvědomit, že obnovitelné zdroje energie jsou zatím nestabilní a je nutné je vždy doplňovat i nějakým stabilním zdrojem jako plyn nebo jiné palivo. Pokaždé totiž nesvítí slunce nebo nefouká, a i když máme biomasu, tak ani toho odpadu nebývá dostatečně, aby to pokrylo veškerou spotřebu a je nutné výrobu elektrické energie stabilizovat.

Jaké obnovitelné zdroje jsou tedy nejstabilnější?

Dalo by se to říci asi o geotermálních zdrojích, u kterých můžeme určitým způsobem i předpovídat, kolik z nich získáme energie. A stejně tak to platí i pro energii z vodních zdrojů a o vodíku. Toto jsou jedny z nejstabilnějších OZE.

Jaká je tedy budoucnost výroby energie z OZE v dalších zemích? Je také tak pozitivní nebo je okrajovou záležitostí?

Nárůst využívání obnovitelných zdrojů je nyní opravdu pozitivní a je obrovský v řadě zemí světa. Vezměme si třeba Německo, kde se od roku 2015 využití solární a větrné energie zdvojnásobilo. To představuje 32 procent celkové produkce elektřiny, solární a větrné v roce 2022, což dnes bude o 6 či 7 procent více. A roste to každým rokem, protože je velký tlak na závazek v budování OZE.

Nyní Německo navíc plánuje výstavbu nových plynových elektráren připravených k přechodu na spalování obnovitelného vodíku. K samotnému přechodu by mělo dojít v letech 2035 až 2040. Novou strategii ohledně výstavby elektráren by měla v létě schválit vláda. 

Jako dobrý příklad využívání obnovitelných zdrojů zmiňujete právě i Německo, které vloni od sítě odpojilo své 3 poslední jaderné elektrárny z původních 17. Přitom ještě před 12 lety takto vyrobilo až 25 procent své energie. Bylo to dobré rozhodnutí odejít od jádra?

Je to jejich rozhodnutí, ale nemyslím si, že bylo správné. Jádro považuji za stabilní zdroj energie, který může doplňovat nestabilní obnovitelné zdroje energie. 

Němci tedy sice uzavřeli vlastní jaderné elektrárny, ale obnovitelnými ani jinými zdroji nedokážou pokrýt svou spotřebu a výkyvy alternativních zdrojů. Elektřinu z jádra tak stejně dováží. Do jaké míry to je alibismus?  

Na tuto otázku neumím odpovědět, ale předpokládám, že k tomuto kroku měli své důvody. 

Myslíte si, že se někdy takto velká evropská země jako je Německo dokáže vůbec bez té jaderné zcela obejít?

Ano, ale pouze pokud budou nakupovat energii od jiných zemí. A nemusí to být pouze jaderná. Když nebudou mít dostatek vlastní, budou muset zkrátka nakupovat. 

Výhodné to je pro všechny

A ten zmiňovaný nárůst využívání energie z OZE generují spíš malí spotřebitelé nebo naopak velké firmy?

Jsou to všichni, protože všichni na tom mají zájem. Malí spotřebitelé si dávají na střechy fotovoltaiku. Firmy, které musí plnit závazky z ESG principů, mají zájem nakupovat energii z OZE. Někteří už ale fungují i jako investoři, kteří sami chtějí investovat do OZE – budují si OZE pro vlastní účely. Na to, aby to fungovalo, ale potřebují například stabilitu sítě a podporu státu, ať už v podobě dotačních titulů, fungující legislativy či snižováním administrativní zátěže. To pak umožňuje spojit komerční společnosti, municipality, občany, případně zahrnout i investory.

Dokážou tedy malí spotřebitelé a domácnosti vůbec někdy pokrýt svou spotřebu ze sta procent?

Pokud budou existovat velká energetická společenstva, která budou schopna vyrábět elektrickou energii z různých obnovitelných zdrojů, tedy z větru, slunce nebo vody, a tuto energii sdílet, tak si myslím, že budou schopny pokrýt až 60 procent své spotřeby elektřiny. Velké společenství, které má přes 60 tisíc členů, je například v Belgii, a to už umí využívat energii ze 70 procent a jen 30 procent dokupují z fosilních paliv. Samotná jedna domácnost, která má na střeše solární panely a má vlastní bateriové úložiště, sice dokáže hodně díky solárům ušetřit, ale ani tak si sama nepokryje svou kompletní spotřebu z OZE.

Takže v současnosti firmy ani domácnosti ještě neumí pokrýt svou spotřebu stoprocentně?

V podstatě ne. Výrazně se to ale zlepší díky schváleným novelám energetického zákona – LEX OZE I a LEX OZE II, která platí od ledna a díky kterým bude možné už od 1. července sdílet nespotřebovanou energii z OZE i s jinými subjekty, a také díky LEX OZE III, která se připravuje. V budoucnosti si ale umím představit, že to půjde, protože k obnovitelným zdrojům patří i vodík. Legislativně a v rámci nastavených podmínek to ale zatím není možné.  

Bytovky jako malé elektrárny. Češi se pomalu učí sdílet elektřinu se sousedy

Reality

V současnosti se schyluje v Česku k „malé revoluci“ na trhu energetiky. Už v příštím roce by mělo být možné sdílet vyrobenou energii – ať už mezi rodinnými domy, nebo bytovkami. Sdílení v rámci SVJ bude v praxi nejvýhodnější a nejčastější model využití komunitní energetiky. K tomu, aby to mohlo nastat, musí ale vejít v platnost novela energetického zákona LEX OZE II. „Pevně věřím v její schválení do konce tohoto roku“, říká v rozhovoru pro Newstream šéfka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Na Přerovsku vyrostlo nové distribuční centrum Amazonu. Na střeše má obří solární elektrárnu a zaměstnancům pomáhají roboti

Reality

Moravský Kojetín se proměnil v jedno z center evropských online nákupů. V areálu bývalého cukrovaru vzniklo robotické distribuční centrum Amazonu. Pro nadnárodního e-commerce giganta ho vybudovala investiční skupina Accolade ve spolupráci s developerskou společností Panattoni. Hala o celkové ploše přesahující 180 tisíc metrů čtverečních pojme desítky milionů kusů zboží a v každém ze tří pater pomáhá zaměstnancům na 1 100 robotů. Kromě vysoké technologické vyspělosti se tu ovšem velkým tématem stala i udržitelnost. 

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Pořizujete soláry? Můžete je pojistit i pro případ, že nebude svítit slunce

Reality

Solární panely na střeše rodinného domku už jsou dnes mnohem běžnější než před pár lety. S tím, jak se každý snaží optimalizovat výdaje za vysoké ceny energií, objevuje se fotovoltaika i na českých domcích a činžácích stále častěji. Ne každý ale myslí na to, že si tím o několik set tisíc zhodnotil svůj dům, a proto na to musí myslet i v pojistné smlouvě. Solárů se navíc týkají i nová rizika, která vás třeba ani nenapadnou.

Věra Tůmová

Přečíst článek