Hrozba stagflace v eurozóně sílí. Inflace vyrostla na rekord, růst je minimální
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Sílí tedy pravděpodobnost, že ECB začne postupně měnit svou doposud velmi rozvolněnou měnovou politiku. Tento měsíc ji nechala beze změny, potvrdila tak, že program nákupů dluhopisů v rámci podpůrného programu APP ukončí ve třetím čtvrtletí. Hlavní úroková sazba zůstala na rekordním minimu nula procent. Šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru s televizí CNBC uvedla, že ECB pravděpodobně ukončí program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a že základní úroky zvýší ještě před koncem letošního roku.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Štěpán Křeček: Česká ekonomika může skončit ve stagflaci
Názory
Podle odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 19 procent z březnové hodnoty 14,8 procenta. V Litvě inflace činila 16,6 procenta. O více než deset procent ceny stouply v Lotyšsku, Nizozemsku a na Slovensku.
Růst se výrazně zpomaluje
Eurostat zároveň zveřejnil nelichotivá data o hospodářství Evropské unie. To v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, tedy o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku.
V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku. Meziroční růst je dán především faktem, že před rokem na hospodářství dopadala omezení spojená s pandemií covidu-19.
Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.
Líp už bylo. Česká ekonomika stoupla meziročně jen o 4,6 procenta
Money
Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Eurostat má zatím k dispozici za první čtvrtletí údaje z 11 států, mezi nimiž vykázalo nejvyšší mezičtvrtletní růst Portugalsko (2,6 procenta), Rakousko (2,5 procenta) a Lotyšsko (2,1 procenta).
Česká ekonomika vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta, německá o 0,2 procenta, zatímco ve Francii se hospodářský růst zastavil. Pokles ekonomiky zaznamenala proti předchozím třem měsícům Itálie (-0,2 procenta) a také Švédsko (-0,4 procenta).
V eurozóně tak narůstá hrozba takzvané stagflace, pro níž je typická vysoká inflace a minimální hospodářský růst.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
Lukáš Kovanda: Českou ekonomiku nakopli spotřebitelé. Už ale bude jen hůř
Názory
Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT). 
Lubomír Lízal: Chvála uhlí. Emise jdou stranou, hlavní je energetická bezpečnost
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
