Reklama

Hrozba stagflace v eurozóně sílí. Inflace vyrostla na rekord, růst je minimální

Outlet Zalanda v německém Hannoveru
Zalando / užito se svolením

Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.

Reklama

Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.

Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Sílí tedy pravděpodobnost, že ECB začne postupně měnit svou doposud velmi rozvolněnou měnovou politiku. Tento měsíc ji nechala beze změny, potvrdila tak, že program nákupů dluhopisů v rámci podpůrného programu APP ukončí ve třetím čtvrtletí. Hlavní úroková sazba zůstala na rekordním minimu nula procent. Šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru s televizí CNBC uvedla, že ECB pravděpodobně ukončí program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a že základní úroky zvýší ještě před koncem letošního roku.

nákupy, ilustrační foto

Štěpán Křeček: Česká ekonomika může skončit ve stagflaci

„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Přečíst článek

Podle odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 19 procent z březnové hodnoty 14,8 procenta. V Litvě inflace činila 16,6 procenta. O více než deset procent ceny stouply v Lotyšsku, Nizozemsku a na Slovensku.

Růst se výrazně zpomaluje

Eurostat zároveň zveřejnil nelichotivá data o hospodářství Evropské unie. To v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, tedy o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku.

Reklama

V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku. Meziroční růst je dán především faktem, že před rokem na hospodářství dopadala omezení spojená s pandemií covidu-19.

Škoda Transportation, ilustrační foto

Líp už bylo. Česká ekonomika stoupla meziročně jen o 4,6 procenta

Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.

Přečíst článek

Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Eurostat má zatím k dispozici za první čtvrtletí údaje z 11 států, mezi nimiž vykázalo nejvyšší mezičtvrtletní růst Portugalsko (2,6 procenta), Rakousko (2,5 procenta) a Lotyšsko (2,1 procenta).

Česká ekonomika vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta, německá o 0,2 procenta, zatímco ve Francii se hospodářský růst zastavil. Pokles ekonomiky zaznamenala proti předchozím třem měsícům Itálie (-0,2 procenta) a také Švédsko (-0,4 procenta).

V eurozóně tak narůstá hrozba takzvané stagflace, pro níž je typická vysoká inflace a minimální hospodářský růst.

nákupy, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Českou ekonomiku nakopli spotřebitelé. Už ale bude jen hůř

Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.

Přečíst článek

topení

Lubomír Lízal: Chvála uhlí. Emise jdou stranou, hlavní je energetická bezpečnost

Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT). 

Přečíst článek

Reklama

Související

dvousetkoruna

Koruna se propadá k úrovni 26 korun za euro. Česku i eurozóně hrozí inflační spirála

Přečíst článek
eura, inflace

Inflace v eurozóně je nejvýš v historii, zastavila se těsně před pěti procenty

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme