Hrozba stagflace v eurozóně sílí. Inflace vyrostla na rekord, růst je minimální
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Sílí tedy pravděpodobnost, že ECB začne postupně měnit svou doposud velmi rozvolněnou měnovou politiku. Tento měsíc ji nechala beze změny, potvrdila tak, že program nákupů dluhopisů v rámci podpůrného programu APP ukončí ve třetím čtvrtletí. Hlavní úroková sazba zůstala na rekordním minimu nula procent. Šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru s televizí CNBC uvedla, že ECB pravděpodobně ukončí program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a že základní úroky zvýší ještě před koncem letošního roku.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Štěpán Křeček: Česká ekonomika může skončit ve stagflaci
Názory
Podle odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 19 procent z březnové hodnoty 14,8 procenta. V Litvě inflace činila 16,6 procenta. O více než deset procent ceny stouply v Lotyšsku, Nizozemsku a na Slovensku.
Růst se výrazně zpomaluje
Eurostat zároveň zveřejnil nelichotivá data o hospodářství Evropské unie. To v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, tedy o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku.
V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku. Meziroční růst je dán především faktem, že před rokem na hospodářství dopadala omezení spojená s pandemií covidu-19.
Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.
Líp už bylo. Česká ekonomika stoupla meziročně jen o 4,6 procenta
Money
Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Eurostat má zatím k dispozici za první čtvrtletí údaje z 11 států, mezi nimiž vykázalo nejvyšší mezičtvrtletní růst Portugalsko (2,6 procenta), Rakousko (2,5 procenta) a Lotyšsko (2,1 procenta).
Česká ekonomika vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta, německá o 0,2 procenta, zatímco ve Francii se hospodářský růst zastavil. Pokles ekonomiky zaznamenala proti předchozím třem měsícům Itálie (-0,2 procenta) a také Švédsko (-0,4 procenta).
V eurozóně tak narůstá hrozba takzvané stagflace, pro níž je typická vysoká inflace a minimální hospodářský růst.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
Lukáš Kovanda: Českou ekonomiku nakopli spotřebitelé. Už ale bude jen hůř
Názory
Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT). 
Lubomír Lízal: Chvála uhlí. Emise jdou stranou, hlavní je energetická bezpečnost
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
