Hrozba stagflace v eurozóně sílí. Inflace vyrostla na rekord, růst je minimální
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Sílí tedy pravděpodobnost, že ECB začne postupně měnit svou doposud velmi rozvolněnou měnovou politiku. Tento měsíc ji nechala beze změny, potvrdila tak, že program nákupů dluhopisů v rámci podpůrného programu APP ukončí ve třetím čtvrtletí. Hlavní úroková sazba zůstala na rekordním minimu nula procent. Šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru s televizí CNBC uvedla, že ECB pravděpodobně ukončí program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a že základní úroky zvýší ještě před koncem letošního roku.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Štěpán Křeček: Česká ekonomika může skončit ve stagflaci
Názory
Podle odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 19 procent z březnové hodnoty 14,8 procenta. V Litvě inflace činila 16,6 procenta. O více než deset procent ceny stouply v Lotyšsku, Nizozemsku a na Slovensku.
Růst se výrazně zpomaluje
Eurostat zároveň zveřejnil nelichotivá data o hospodářství Evropské unie. To v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, tedy o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku.
V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku. Meziroční růst je dán především faktem, že před rokem na hospodářství dopadala omezení spojená s pandemií covidu-19.
Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.
Líp už bylo. Česká ekonomika stoupla meziročně jen o 4,6 procenta
Money
Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Eurostat má zatím k dispozici za první čtvrtletí údaje z 11 států, mezi nimiž vykázalo nejvyšší mezičtvrtletní růst Portugalsko (2,6 procenta), Rakousko (2,5 procenta) a Lotyšsko (2,1 procenta).
Česká ekonomika vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta, německá o 0,2 procenta, zatímco ve Francii se hospodářský růst zastavil. Pokles ekonomiky zaznamenala proti předchozím třem měsícům Itálie (-0,2 procenta) a také Švédsko (-0,4 procenta).
V eurozóně tak narůstá hrozba takzvané stagflace, pro níž je typická vysoká inflace a minimální hospodářský růst.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
Lukáš Kovanda: Českou ekonomiku nakopli spotřebitelé. Už ale bude jen hůř
Názory
Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT). 
Lubomír Lízal: Chvála uhlí. Emise jdou stranou, hlavní je energetická bezpečnost
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
