Euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Jednotná měna euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě, upozorňuje dnes agentura Bloomberg (viz níže). Žádná další země regionu po Bulharsku do eurozóny už spěchat nehodlá, uvádí ve svém dnešním textu. A v samotném Bulharsku hned polovina populace euro odmítá, doplňuje Bloomberg. Přestože balkánská země je podle Evropské komise na přijetí jednotné měny připravena.
Guvernér České národní banky Aleš Michl na konferenci Bloombergu tento týden v Praze uvedl, že to, že Česko platí korunou, a ne eurem, usnadňuje boj České republiky s inflací. Další účastník konference, guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčić, na téže akci řekl, že pro Česko by přijetí eura bylo méně přínosné než pro Chorvatsko.
Přestože česká ekonomika postupně splňuje většinu kritérií pro přijetí eura a velké průmyslové podniky již s eurem běžně operuje, společná evropská měna se mezi Čechy stále netěší popularitě. Přijetí eura tak stále není na pořadu dne. A klíčové výhody ve vlastní měně nadále vidí také guvernér České národní banky Aleš Michl. „Vlastní měnová politika dokáže držet inflaci na uzdě mnohem efektivněji, než by kdy dokázalo euro,“ uvedl Michl na akci agentury Bloomberg věnované právě společné evropské měně.
Aleš Michl: Pro kočírování inflace je koruna lepší než euro
Leaders
Chorvatsko se přitom od přijetí eura v lednu 2023 potýká se soustavně vyšší inflací, než jakou vykazuje eurozóna jako celek. Zatímco v řadě let před přijetím eura vykazovalo Chorvatsko zpravidla stejnou, nebo dokonce nižší inflaci, než jakou registrovala eurozóna. To indikuje, že Chorvatsku by prospěla o něco vyšší základní úroková sazba, než jakou nyní celé eurozóně nastavuje Evropská centrální banka.
Letos v dubnu činila inflace v Chorvatsku podle Eurostatu rovná čtyři procenta v meziročním vyjádření, kdežto v Česku jen 1,7 procenta. Česká národní banka přitom v dubnu držela svoji základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 procenta, zatímco Evropská centrální banka Chorvatsku předepisovala základní depozitní sazbu na úrovni jen 2,5, resp., po snížení v daném měsíci, 2,25 procenta.
I mezi dalšími ekonomy, než je guvernér Michl, zřetelně převažuje názor, že s eurem by byla inflace v Česku v uplynulé době vyšší než s korunou. Teze, že by euro inflaci snížilo, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýtus a mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
