Reklama

Lubomír Lízal: Chvála uhlí. Emise jdou stranou, hlavní je energetická bezpečnost

topení
iStock
Lubomír Lízal

Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT). 

Reklama

Česká republika je jednou z mála zemí, kde dálkové dodávky tepla jsou výraznou součástí teplárenské energetické soustavy, dodávají se tak asi dvě pětiny. Jenže primární zdroje (teplárny a elektrárny) používaly uhlí. Což, kromě negativní mediální konotace, v sobě skrývalo problém do budoucna rostoucích cen, a to nikoliv kvůli samotným cenám uhlí, ale povolenek

Zateplení domů, které vedlo k žádoucím úsporám, však mělo též silný negativní efekt v tom, že se fixní náklady dálkového topení začaly rozpočítávat na stále menší objem dodaného tepla, což vedlo k rychlejšímu nárůstu ceny za dodaný gigajoule, než o kolik rostly ceny paliv. Prostě efekt rostoucího vodného z devadesátých let, kdy lidé začali vodou šetřit, což vedlo k poklesu objemů a cena zakopaných trubek se musela rozpočítat do menších odběrů vody, což vedlo k růstu ceny za kubík vody. A protože cena rostla, o to více se začalo šetřit… 

Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto

Rusko od začátku války zdvojnásobilo příjmy za vývoz paliv do EU

Rusko těží z drahých energií. Navzdory sankcím západu, které se projevily v nižším objemu vývozu, země od začátku války zdvojnásobila příjmy za prodej paliv.

Přečíst článek

Úspora v měřené spotřebě se u síťových odvětví symetricky nepromítá do finanční úspory, pokud se tak chovají všichni. Rozdíl je tím větší, čím levnější je komodita a čím vyšší jsou fixní náklady na síť a její vybudování. 

Rostoucí ceny dálkového tepla vedly k úvahám, zda jiná řešení nejsou levnější. Nízká cena „zeleného“ ruského plynu vedla řadu bytových družstev a jiných odběratelů k tomu, že se začali odpojovat od centrálního zásobování a přecházeli na lokální plynové kotelny. Tento krok však jen dále zhoršoval cenové relace velké teplárenské soustavy vůči alternativám. Při nízkých cenách plynu však šlo o racionální krok odběratelů, úspory nákladů byly v desítkách procent a návratnost investice do deseti let. Jenže pokud cena plynu vzroste na dvojnásobek, úspora zmizí. 

Reklama

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek: Bez plynu z Ruska tu máme zpátky středověk

V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Přečíst článek

Hlavním problémem dneška však není cena a ekonomická nevýhodnost, která bude nepříjemná, ale riziko, že teplo nebude vůbec. Proto nejefektivnějším krokem, jak snížit budoucí spotřebu plynu, je umožnit během letošního léta se znovu připojit tam, kde primární zdroj tepla (elektrárna či výtopna) není plynová, ale uhelná či na jakýkoliv jiný druh paliva. 

Ano, tak trochu zelená úsporám naruby: vhodné je vypsat dotační titul, který bude zcela pokrývat urychlené zpětné připojení. Bude to mnohem efektivnější, jak z hlediska úspory plynu v nadcházejících kritických dvou letech, tak z hlediska bezpečnosti dodávek tepla větší části obyvatelstva, než teď tolik vzývané náhrady kotlů v rodinných domech, kde už dnes firmy stejně nemají kapacity. Neřešme teď zadřený lodní šroub emisí, ale velkou díru pod čarou ponoru energetické bezpečnosti. 

Na Slovensku, kde centrální zásobování teplem pokývá asi polovinu spotřeby tepla, bylo odpojení od systému v minulosti prakticky nemožné. Ačkoliv Slováci mají od srpna loňského roku novou legislativu, která to sice v principu umožňuje, tak to stále nebude ani jednoduché a ani praktikované v masivním měřítku. Odpojení tam je možné jen pokud jsou vydaná souhlasná stanoviska obce i dodavatele tepla. Což vlastně znamená, že přechod od CZT k lokálním plynovým kotelnám na panelových sídlištích je vlastně jen ryze český problém. 

Autor je docentem na ČVUT FEL a CIIRC, a na Anglo-American University

Hnědouhelný polský důl Turów

Zelené sny střídá uhelná realita. Pálí se víc než před covidem

Globální kapacita uhelných elektráren se loni zvýšila téměř o jedno procento na 2100 gigawattů (GW). Přispělo k tomu zvýšení poptávky po elektřině po oživení z pandemie nemoci covid-19, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnila americká ekologická skupina Global Energy Monitor (GEM).

Přečíst článek

Jan Palaščák

Jan Palaščák: Nikdo pro Putina neudělal tolik, jako spekulanti na trhu s energiemi

V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.

Přečíst článek

Reklama

Související

Morawiecki, polská premiér

Polsko ještě letos skoncuje s ropou i uhlím z Ruska. Zastavte peníze pro Putina, vyzývá ostatní země

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme