Evropští ministři financí se scházejí v Praze. Recesi lze ještě odvrátit, míní evropský komisař Gentiloni
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
Je to výzva, ale není to nemožné. Můžeme to zvládnout. Taková byla slova evropského komisaře pro ekonomiku Paolo Gentiloni před zahájením schůzky evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank, které probíhá v Praze.
Mluvil přitom o blížící se recesi, které se eurozóna i většina evropských států téměř nemá šanci vyhnout. „Možné to je pouze, pokud napneme veškeré síly, budeme dobře dělat měnovou i fiskální politiku a podaří se dohodnout energetický balíček. Pak odvrátíme recesi,“ uvedl Gentiloni.
Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.
Dalibor Martínek: Zhasli jsme, přestali topit, nakupujeme ve slevě. Co máme dělat dál, vládo?
Názory
Problémy Evropy jsou obdobné jako v dalších vyspělých ekonomikách a vévodí jim nezvladatelná inflace. V jednotlivých evropských státech již dávno překonala hranici dvou procent, na niž cílí většina centrálních bank, v některých státech včetně České republiky již má dvoucifernou hodnotu.
A to navzdory razantně rostoucím úrokovým sazbám, které jednotlivé centrální banky zvyšují již několik měsíců v řadě.
Nejhorší energetická krize za 50 let
V Evropě se však k problémům přidává ještě nejhorší energetická krize za posledních padesát let, tedy od ropných šoků ze sedmdesátých let.
Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti.
Lukáš Kovanda: Češi šetří na všem. Na podzim lze čekat vlnu krachů hospod i firem
Názory
„Musíme řešení hledat na společné evropské úrovni a zabránit tomu, aby kroky jednoho ohrozily sousední státy,“ uvedla lucemburská ministryně financí Yuriko Backes. „Jsme pod ohromným tlakem a všichni musíme převzít zodpovědnost a pomoci především ohroženým společnostem a domácnostem,“ dodala.
Eurozóna pak má ještě další problém. Výrazné zadlužení některých států v čele s Itálií totiž zabraňují Evropské centrální bance razantněji zvyšovat úrokové sazby. Hrozilo by totiž, že by tyto státy měly problém s obsluhou dluhu a mohlo by je to přivést až ke krachu.
Vše k energetické krizi čtěte zde
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec
Leaders
Svět upadá do éry politických a ekonomických otřesů podobných těm ze 70. let minulého století. Dopady na energetické trhy ale mohou být na rozdíl od situace před půl stoletím mnohem horší a trvalejší, popsal pro CNBC přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu.
Krize v 70. letech byla nic proti tomu, co nyní přijde, varuje vlivný historik
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
