Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vejce z vejcomatu, brambory na váhu i med nonstop. Farmářské automaty v Česku rychle přibývají

Mlékomat v Hradci Králové
Profimedia.cz
Michal Nosek

Po boomu automatů na nápoje, sladkosti či brambůrky přichází vlna samoobslužných farmomatů. Ty nabízejí mléko, vejce a maso, ale nově také brambory, med či knedlíky. Trend táhne poptávka po lokálních potravinách, nonstop dostupnost i jednodušší regulace pro malé chovatele. Objevují se také technické inovace, které řeší čerstvost a logistiku.

V Česku se dál rozšiřují automaty na čerstvé lokální potraviny. Ještě nedávno šlo o raritu, dnes už u silnic a na sídlištích běžně potkáte vejcomaty, mlékomaty, masomaty i rajčatomat. Funguje i automat, který sám naváží a vydá brambory. První takové zařízení zprovoznil prodejce Bramborář v Letohradě; brambory si kupující volí v rozmezí 2 až 10 kilogramů, stroj je automaticky naváží a udržuje ve vhodné teplotě díky topení a klimatizaci. Projekt se rozrůstá a autoři mluví o dalších instalacích. Farmáři se chtějí stát nezávislými na velkých odběratelích a jejich cenách, proto založili i webovou stránku Bramborář.cz pro přímý prodej zákazníkům. 

Zatím poslední novinkou je první knedlíkomat v České republice, provozovaný restaurací Kozlovna. Umístěn je v buňce Velkostatku Tetín u OBI. Je to první automat zaměřený výhradně na knedlíky, ve kterém si zákazníci mohou vybrat z několika druhů pokrmů, a platí pouze kartou. Automat nabízí čerstvé knedlíky, maximálně 48 hodin od uvaření, z lokálních surovin. Cena jednoho karlovarského knedlíku je 65 korun, bramborového 50 korun a houskového 45 korun. Navíc jsou k dispozici varianty jako borůvkové, jahodové nebo bramborové knedlíky plněné uzeným masem. V automatu lze dokoupit i svíčkovou omáčku s masem. Technologie je navíc dálkově monitorována. Automaty firma provozuje v několika firmách, kde nabízí kompletní obědy. Knedlíkomat je ale dle majitele Kozlovny Petra Zimy první automat pro širokou veřejnost a zároveň první automat v republice na knedlíky. 

Na trhu se prosazují i medomaty, tedy automaty na med. Ty se objevují zejména na jižní Moravě a v okolí Brna. Včelaři a dodavatelé uvádějí permanentní dostupnost a bezkontaktní platby. Několik provozů je dohledatelných jako běžné provozovny i ve firemních katalozích. Na trhu se zároveň objevují specializovaní výrobci automatů určených přímo pro med a včelí produkty.    

Masomaty slouží již čtyři roky

Masomaty, chlazené automaty na vyzrálé hovězí a další maso, do Česka uvedla před čtyřmi lety farma Basařových na Vrchlabsku. Koncept se od té doby šíří i díky dalším regionálním farmám, které masomat využívají jako doplněk k prodejně a rozvozům. Klíčová je stabilní teplota těsně nad bodem mrazu a rozdílná konstrukce oproti běžným automatům.    

Vedle „velké čtyřky“ – vejce, mléko, med, maso – se objevují i sýromaty, květinomaty či samoobslužné stánky s vejci nebo rajčaty. Výrobci a distributoři automatů hlásí nárůst poptávky ze strany farmářů, byť z nízké základny. Automaty jsou tak vnímané jako malá, nepřetržitě otevřená prodejna. 

Po covidové stagnaci hlásí postupnou renesanci i mlékomaty. Zájem roste díky ceně a čerstvosti. Provozovatelé zároveň připomínají pravidelné sanitace a technologické pauzy během dne.    

Rychlý růst zájmu farmářů a potravinářů podporují i regulační změny. Novela zákona z roku 2022 usnadnila prodej vajec z automatů drobným chovatelům do 50 nosnic. Vejce tak nemusí být kódována, stačí jasná identifikace chovatele na místě prodeje. To snížilo administrativu a podpořilo rozšíření vejcomatů.  

Umělá inteligence (ilustrační foto)

Stane se z Česka lídr v AI? Tu již využívá víc než třetina firem

Využívání umělé inteligence v českých firmách rychle roste. Podle odhadů odborníků s AI aktivně pracuje více než třetina českých podniků a přes milion lidí ji alespoň příležitostně zapojuje do své práce. Nejvíce je umělá inteligence zastoupena ve výrobě, bankovnictví, zákaznické podpoře a marketingu, ale i ve zdravotnictví. Firmy si od ní slibují úsporu nákladů, zrychlení práce a lepší rozhodování.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související