Reklama

Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec

Jan Palaščák
se svolením Jana Palaščáka
Stanislav Šulc

V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.

Reklama

Startuje přelomové setkání evropských lídrů nad řešením evropské krize. Čekáte, že se domluví?

Oni si nemůžou politicky dovolit se nedomluvit. To by byla katastrofa. Představitelé národních států by se rozjeli domů s tím, že to musí řešit i navzdory ostatním, třeba i sousedům. Myslím, že to se nestane.

Jaké scénáře se podle vás budou probírat? A který by se podle vás měl vybrat?

Kompletní celoevropské unifikované řešení se stejnými dopady na všechny státy podle mě výsledkem schůzky nebude. Spíš se tomu bude říkat rámec, v němž dostanou národní státy nějaký prostor. A myslím, že když takto budeme uvažovat, můžou nastat obě varianty, které jsou v tuto chvíli na stole. První je takzvaná iberská cesta, kterou u nás zjednodušujeme na takzvanou cestu oddělení plynových elektráren z trhu. Druhou cestu prosazují Němci a Francouzi a jde o využití peněz vybraných z nových daní na energetické firmy.

Dalibor Martínek: Zhasli jsme, přestali topit, nakupujeme ve slevě. Co máme dělat dál, vládo?

Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.

Přečíst článek

Reklama

A vy jste pro kterou z těch cest?

Snazší mi připadá ta první s tím, že by Unie řekla, ať si to jednotlivé státy řeší, jak potřebují. U nás je jedna plynová elektrárna, jejíž podíl na celkové výrobě je asi pět procent. Není to málo, ale šlo by to řešit prostřednictvím obchodu státu s ČEZem. Španělé a Portugalci mají své vlastní řešení, že se dotace ceny plynu rozpočítá do faktur za elektřinu. To by šlo použít třeba ve Francii a v Beneluxu.

Takže v Německu a Itálii by to nešlo?

Tam by to nešlo, protože podíl plynu je na jejich celkovém mixu daleko vyšší. I proto právě Němci a také Francouzi prosazují tu druhou cestu s daní z neočekávaných zisků. Nicméně ta vám nesníží onu mezní cenu, i proto si myslím, že zkusit namodelovat nějakou variantu iberské cesty by bylo vhodnější. Opakuju, že očekávám nějaký „rámec“. Takže například to opatření by mohlo znít: zajistěte, aby na vašem trhu nebyl cenotvorným zdrojem („merit order“) plyn a zajistěte si to, jak chcete. O tom si myslím, že by bylo rozumné řešení, celoevropské řešení, dalo by to prostor národním státům a bylo by to proveditelné.

Cesta přes „windfall tax“ vám tedy přijde nesmyslná?

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)

Stanjura: Plynu bude v zimě dost, ale levný nebude. Situace je vážná

Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.

Přečíst článek

Podle mě to je děsně složité. Např. bude jistě velká hádka, jestli tam má být zdaněno i uhlí. Peníze by se vybraly do nějakého fondu a zase je otázka, zda do evropského, nebo národního, no a pak by se ty obří částky přerozdělovaly. A pokaždé, když se hodně peněz přerozděluje, tak… ale to si jistě umíte představit. Navíc není jasné, jak by se prokazovaly uznatelné náklady na výrobu energie. Ale i tady platí, že to Unie může hodit na národní státy, ať se s tímto nějak popasují.

Jak by se ty peníze tedy přerozdělovaly? Šlo by to firmám, nebo spotřebitelům?

Peníze by se vybraly od výrobců elektřiny a poslaly by se firmám i domácnostem. Byl by to takový úsporný tarif, jen ve velkém. Bylo by nejlogičtější propsat to do faktur. Nicméně opět Unie může říct, ať si to státy vyřeší samy. A třeba česká vláda pak může přijít a říct: Vidíte, náš úsporný tarif je super řešení. Jen tam bude pětkrát víc peněz, desetkrát víc.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová tlačí na Fialu: Navrhněte zastropování cen ruského plynu

Před pátkem 9. září, kdy se sejde Rada Evropské unie kvůli řešení energetické krize, se začínají představovat jednotlivé návrhy. Evropská komise požaduje to, čemu se Česká republika zatím brání.

Přečíst článek

Pak by ale skutečně začal dávat smysl.

To už by tento tarif dával smysl. Takže čistě mikroekonomicky, na úrovni spotřebitele, se obě cesty snaží sice jinak, ale dojít k téměř podobnému výsledku. Odsát nějaké peníze z energetického trhu – nějakou část zisku či renty. Problém toho schématu s redistribucí je ale to, že podobné řešení mívá sklon k udržování těch zvýšených objemů peněz pod kontrolou státu.

Ještě když mluvíme o těch variantách. Není to ale tak, že zatímco varianta windfall tax lze učinit i osamoceně na národní úrovni, tak ta druhá může fungovat jen, když se na ní domluví všichni, případně valná většina?

Je pravda, že pro Evropu může být ta z mého pohledu složitá varianta tou paradoxně jednodušší variantou. To opatření může znít: Vyberte část zisku z produkce OZE, jádra a uhlí, přerozdělte to ohroženým lidem a podnikům a udělejte to, jak umíte. A můžete nabídnout i určitou pružnost, aby Poláci nebyli kvůli uhlí naštvaní.

Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Vladimir Putin: Obchod s plynem a ropou jen kvete. Gazprom klidně bude jednat i s Evropou

Ruský prezident na ekonomickém foru ve Vladivostoku řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo.

Přečíst článek

Mimochodem premiér Fiala byl před pár dny v Polsku. Domlouval podle vás společný postup?

Nevím, ale předpokládám to.

Zároveň český premiér s Poláky domluvil oprášení česko-polského plynovodu Stork II. Má šanci na skutečnou realizaci? Nebo to je jen taková proklamace uprostřed velmi komplikované situace?

Já se asi nebudu vyjadřovat k politické části a nevím, jak je ta trasa připravená z hlediska pozemků. Ale když se na to díváme z energetického hlediska, tak česká soustava je pro Evropu páteřní v západo-východním směru a mohli bychom být osou Evropy i v tom severo-jižním – což konvenuje polským geopolitickým plánům. Bavíme se o dvou dlouho chystaných plynovodech – BACI, který vedl do Rakouska, a právě Stork, který by vedl do Polska. Proč se ještě nic nepostavilo? Lidé, kteří stojí za zaříznutím BACI, by to podle mě měli dnes vysvětlovat, protože se ukazuje, že šlo o bezpečnostní ohrožení státu. U Storku II je těch interpretací možných víc. Zatímco BACI by stálo relativně nízké peníze a Rakušané jsou už na hranicích, u Storku to je jiné a stálo by to řádově víc.

Český premiér Petr Fiala

Babiš jej zařízl. Nyní Fiala vrací do hry česko-polský plynovod Stork II

Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.

Přečíst článek

Na kolik by dostavba Storku vyšla?

To je těžké odhadnout, záleží na té připravenosti pozemků, ale je pravda, že oproti předchozímu období se dotáhl zákon o liniových stavbách, který by tomu dost pomohl. Také nevím, jestli by tam nebyly nějaké zásadní technické potíže. Ale bavíme se řádově o miliardách eur, zatímco dotažení BACI by vyšlo na nižší stamiliony eur.

Pojďme ještě krátce k českému národnímu řešení. Ony se už nějaké drobnosti odehrávají. Teplárny dostaly úlevu, firmy Daniela Křetínského či Pavla Tykače žádají o půjčku od státu. Je to podle vás v pořádku?

Teplárny dostávají běžně nějaké úlevy tak jednou dvakrát ročně, to není nic nového. Tedy nové na tom je to, že to nyní skutečně potřebují, takže to je v pořádku. Že stát poskytuje půjčku ČEZ je také v pořádku a v pořádku je ostatně i to, že stát poskytne půjčku firmám jako EPH nebo Sev.en. Ale bylo by pak také dobré ohlídat, na co si soukromé firmy půjčují, a mít to přesně ustaveno ve smlouvách. Doufám, že o tom se nyní jedná stejně jako o dostatečném zajištění těch půjček.

ČEZ, ilustrační foto

Akcie ČEZ stáhly burzu na nejnižší výkon za poslední rok

Pražská burza se propadla na nejslabší úroveň za více než rok. Index PX dnes klesl o 0,32 procenta na 1150,11 bodu, což je nejméně od začátku loňského července. Dolů burzu v současnosti táhnou hlavně oslabující akcie energetické firmy ČEZ. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Podle analytiků zlevňují v reakci na možnou mimořádnou daň pro energetické společnosti.

Přečíst článek

Součástí českého řešení pak je také státní obchodník s elektřinou, který podle posledních informací tedy má být Prisko. Vy jste se tomu na Twitteru poměrně vysmál s tím, že by to úplně stejně mohl prodávat Budvar.

Takhle: V situaci, v níž se nacházíme, by státní obchodník asi i fungovat pro nemocnice a další veřejné instituce mohl. Ale my ho nemáme. Mohli jsme ho dneska už i mít, kdyby hned po startu invaze stát začal s procesem opětovného zestátnění ČEZ. ČEZ by byl dokonalý státní obchodník. Zná všechny klienty, má výrobu, systémy, trading, backoffice. Má všechno. Dodatečné náklady marginální. Šanci by mělo i to, kdyby někdo od té doby chystal skutečného státního obchodníka. Ale to, co sledujeme nyní se snahou přetvořit Prisko ve státního obchodníka s energiemi, je komické fiasko.

Důvody?

Je toho víc. Tak předně Prisko nemá nic z toho, co třeba zmíněný ČEZ má. Takže bude stát moře času, energie a peněz to dobudovat. No a pak tu je historie Priska s několika podivnými transakcemi a potenciálními právními spory třeba kvůli odkupu OKD. Kvůli tomu by mohlo hrozit, že mu ERÚ tu licenci ani nevydá. A jak všichni vědí, dostat licenci je jen promile z toho, co všechno musíte vyřešit a udělat, abyste mohl začít obchodovat s energiemi. Když o tom ministři mluvili na jaře, měli tehdy založit raději čistý státní podnik a požádat o licenci. Myslím, že logičtější variantou bude spíše stále častěji skloňovaná agentura, která bude obchodníky pověřovat a nakupovat ve velkém pro veřejný sektor a třeba i pro méně solventní domácnosti. Ostatně dodávat by to mohly právě ty tři firmy, které dostaly státní půjčky, což by mohlo být součástí oněch úvěrových smluv.

Jan Palaščák

Jan Palaščák: Nikdo pro Putina neudělal tolik, jako spekulanti na trhu s energiemi

V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.

Přečíst článek

Jan Palaščák

Vystudoval ekonomii a filosofii na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2007 se pohybuje v oblasti energetiky, podílel na projektech fotovoltaických elektráren a dalších OZE. V roce 2011 založil obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market, o sedm let později firmu prodal spolu s ostatními akcionáři skupině Bohemia Energy. Od roku 2013 své podnikání rozšiřoval do dalších oblastí, mezi něž patří energetické úspory (Amper Savings), přesná předpověď počasí (Amper Meteo) a nově fintech projekt CO2IN.

vysoké účty

12 300 korun. Tolik v lednu zaplatí běžná domácnost za energie, tvrdí prognóza Goldmanů

Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.

Přečíst článek

Uniper

Lukáš Kovanda: České řešení energetické krize v Bruselu narazí. Němcům se totiž nevyplatí

České předsednictví chce navrhnout dočasné zastropování cen plynu. Němci se tomu příčí a Brusel razí jinou cestu. Návrh tak zřejmě spadne pod stůl. A spolu s ním i „válečná daň“ na ČEZ.

Přečíst článek

Reklama

Související

Hongkong přístav

Čína nakupuje jako šílená zlevněnou ruskou ropu, uhlí i plyn. Od prosince už to bude mít složitější

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme