ECB: Umělá inteligence pracovní místa spíše vytváří, než ničí
Debata o tom, zda umělá inteligence připraví lidi o práci, pokračuje. Podle ekonomů ECB však firmy s AI zatím zaměstnance spíše hledají než propouštějí. Ukazuje to průzkum mezi podniky v eurozóně. Dlouhodobý dopad technologické revoluce na pracovní trh ale zůstává otevřený.
Umělá inteligence (AI) může pracovní místa v eurozóně spíše vytvářet než ničit, jak se mnozí obávají. Na blogu Evropské centrální banky (ECB) to dnes napsali dva její ekonomové.
Obavy z propouštění
Analytici dlouhodobě diskutují o tom, zda by AI mohla připravit o práci především kancelářské pracovníky a úředníky. Podle nedávné studie německého hospodářského institutu Ifo více než čtvrtina německých firem očekává, že nasazování AI povede v příštích pěti letech k propouštění.
Jak na nezadržitelné posuny v umělé inteligenci reagují dluhopisové trhy? Ekonomy z Massachusettského technologického institutu (MIT) jejich reakce „velmi, velmi překvapila“, jak přiznávají.
Lukáš Kovanda: Ekonomy z MIT zaskočilo, jak na umělou inteligenci reagují dluhopisy
Názory
Firmy s AI chtějí více zaměstnanců
Vlastní průzkum ECB, který se zabýval přístupem podniků k financování, však dospěl k opačnému závěru. Podle něj firmy, které AI hojně využívají, budou v blízké budoucnosti s větší pravděpodobností další zaměstnance nabírat.
„To platí bez ohledu na úroveň plánovaných investic do umělé inteligence a naznačuje to, že pozastavení náboru kvůli investicím do technologií AI je v příštím roce také nepravděpodobné,“ píší dva ekonomové ECB.
„Jinými slovy – firmy, které intenzivně využívají umělou inteligenci, mají v průměru tendenci spíše najímat než propouštět,“ uvádějí.
Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.
Jde do tuhého. AI je reálně hrozba pro práci
Trhy
Dlouhodobý dopad zůstává nejistý
Ekonomové zároveň upozorňují, že výhled se může v dlouhodobém horizontu změnit. Umělá inteligence by totiž mohla postupně výrazně proměnit výrobní procesy i strukturu pracovního trhu.
Podle autorů analýzy tak zatím není jisté, jaký dopad bude mít masivnější rozšíření AI na zaměstnanost v delším časovém horizontu.
Na revoluci umělé inteligence to nevypadá. Zatím.
Revoluce umělé inteligence se ve firmách zatím nekoná, zjistil rozsáhlý mezinárodní průzkum
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
