Čtyřdenní pracovní týden je zase blíže. Pro je i umělá inteligence, říká nositel Nobelovy ceny
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřdennímu pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.
Řeckokyperský Brit Pissarides se profesně věnuje dopadu automatizace na práci. Přiklání se k tomu, že trh práce by se nástupu umělé inteligence mohl přizpůsobit dostatečně rychle.
Mírní obavy z propouštění
Tento názor mírní obavy, že transformační technologie, které ztělesňuje ChatGPT společnosti OpenAI nebo chatbot Bard firmy Google, způsobí rozsáhlé propouštění.
Sedmašedesátiletý průkopník osobních počítačů, zakladatel Microsoftu, miliardář a filantrop Bill Gates vysekl poklonu před nepřehlédnutelným trendem a fenoménem v technologiích, umělou inteligencí (AI). „Je to nejrevolučnější technologie, jakou jsem za poslední desetiletí viděl. Vývoj umělé inteligence je stejně zásadní jako vytvoření mikroprocesoru, osobního počítače, internetu a mobilního telefonu,“ napsal v úterý na svém blogu.
Umělá inteligence je stejně zásadní jako počítače, internet a mobily, prohlásil Bill Gates
Leaders
Takzvaná generativní umělá inteligence, neboli technologie schopná vytvářet text, obrázky a další média na základě zadání, dokáže podle jednoduchých pokynů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Díky obrovskému množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů. Jako pomocníka-kopilota ji používají mimo jiné programátoři.
„Jsem přesvědčen, že bychom mohli zvýšit produktivitu," řekl Pissarides na konferenci v Glasgow. „Mohla by se zvýšit kvalita života a mohli bychom mít více volného času. Snadno bychom mohli přejít na čtyřdenní pracovní týden," dodal.
Lidem zůstane ta zajímavější část jejich práce
Nástroje umělé inteligence „by za nás mohly vykonávat spoustu nudných věcí, které v práci děláme; ty zajímavé by pak zůstali na lidech", řekl dále Pissarides. Nebezpečí technologie spatřuje v tom, pokud by se využila ke sledování nebo narušovala soukromí. Kvůli nedostatkům ve zpracování osobních údajů nedávno omezily používání chatovacího robota ChatGPT italské úřady.
Umělá inteligence se stále hlasitěji hlásí o slovo. Tedy přesněji: lidé hrající si s programem ChatGPT nyní již vlastněným Microsoftem stále častěji zaplavují veřejný prostor produkty jejich hrátek s umělou inteligencí. Spolu s tím se údajně rozjíždí debata, které profese tento nebo nějaký podobný program nahradí. My novináři jsme údajně první na ráně. Tak hned na začátku můžeme začít s tím, že to ani náhodou. Text je aktualizován po námitkách odborné komunity, že ChatGPT je naprogramován se znalostmi do roku 2021 a na otázku autora tedy nemohl odpovědět.
Stanislav Šulc: Zeptal jsem se chatbota, co se děje v politice. Neodpověděl, protože je starý a hloupý
Názory
Ačkoli se generativní umělá inteligence vyvíjí velmi rychle, přechod k ní nebude pro pracovníky bolestivý, protože firmy ji budou zavádět pomalu, myslí si ekonom. „Bude trvat dlouho, než to bude mít skutečný dopad, a během té doby se lidé přizpůsobí," uvedl Pissarides, podle nějž se ovšem pracovníci neobejdou bez určitého zvýšení kvalifikace.
Americká investiční banka Goldman Sachs minulý týden ve zprávě napsala, že generativní umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Ekonomové banky rovněž tvrdí, že by technologie mohla proměnit produktivitu a ekonomický růst.
Americká internetová společnost Google v úterý zpřístupnila veřejnosti konverzačního robota Bard. Konkurovat bude službě ChatGPT vytvořené společností OpenAI, kterou podporuje Microsoft. Přístup k Bardovi je možný zatím jen ze Spojených států a Británie, uvedla agentura AFP.
Bard vs. ChatGPT. Souboj inteligentních chatbotů začíná, Google zpřístupnil projekt konkurující Microsoftu
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
