Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

DOKUMENT: Otevřený dopis ekonomů premiérovi kvůli rozdělení ČEZ

DOKUMENT: Otevřený dopis ekonomů premiérovi kvůli rozdělení ČEZ
Profimedia
 nst
nst

Skupina ekonomů, bývalých centrálních bankéřů a expertů na energetiku se otevřeným dopisem obrátila na premiéra Andreje Babiše kvůli plánovanému rozdělení společnosti ČEZ. Signatáři varují, že výkup minoritních akcionářů by mohl zbytečně odčerpat peníze potřebné na investice do energetiky, a navrhují jiný postup. Dopis publikujeme v plném znění, protože se týká budoucnosti největší tuzemské energetické firmy, role státu v ČEZ i možného dopadu na veřejné finance, spotřebitele a český kapitálový trh.

V Praze dne 22. června 2026

Vážený pane premiére,

valná hromada ČEZ dne 1. června 2026 otevřela cestu k rozdělení ČEZ na státní „výrobní část“ a pro nezasvěcené nejasně popsanou „dceřinou společnost ČEZ“ k prodeji. Jasně však zaznělo, že do dceřiné společnosti budou včleněny obchod, distribuce elektřiny a plynu, které jsou v majetku ČEZ. A právě potenciální prodej distribučních sítí a jeho důsledky nás vedly k napsání tohoto dopisu.

Jsme si vědomi toho, že vláda avizovala ve svém programovém prohlášení stoprocentní kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ s tím, že to také usnadní očekávané masivní investice do budování nových zdrojů elektrické energie (plynových, jaderných atd.) a do energetické infrastruktury. Jsme přesvědčeni, že 70% kontrola nad výrobou je zcela dostatečná, a že naopak výkup zbylých 30 % od minoritních akcionářů státu zkomplikuje všechny tyto investiční plány. V zásadě vidíme tři základní scénáře.

Zaprvé, „do not fix, what´s not broken“, aneb dosavadní kontrola státu nad ČEZ, ať už nad výrobou či distribucí, je dostatečná, a zvyšování podílu státu nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny ani na energetickou bezpečnost. Výkon a dividendy ČEZ naopak poskytují dostatečné prostředky pro financování jaderných bloků a transformaci energetické soustavy. V neposlední řadě vidíme výhodu současného „corporate governance“ v tom, že kontrola státu je dostatečná, zároveň veřejně obchodovaná část akcií přispívá k transparenci řízení takto velké firmy. Zkušenosti s řízením čistě státních podniků existují a nejsou vesměs dobré.

Zadruhé, v souladu s usnesením valné hromady ČEZ dojde k oddělení obchodu, distribuce elektřiny a plynu. Výnos použije ČEZ na výkup minoritních akcionářů, pravděpodobně se zajímavou prémií k současné ceně akcií. Cena akcií ČEZ je již teď na velmi vysokých úrovních, a to hlavně v porovnání se srovnatelnými evropskými energetikami, což je výsledkem spekulace několika málo českých „family office“ v souvislosti s očekáváním výkupu. Jak jsme uvedli výše, dojde zbytečně k utracení významných finančních prostředků, které by mohly být použity k investicím do jaderného programu schváleného ČEZ, ale i programu útlumu uhelných zdrojů, výstavby plynových elektráren, rekonstrukce kogeneračních jednotek či posilování energetické infrastruktury (v rozsahu cca 2100 mld. Kč v dnešních cenách) a snížit tak tlak na státní rozpočet a daňové poplatníky.

Zatřetí, v souladu s programovým prohlášením vlády a s usnesením valné hromady dojde k oddělení obchodu a distribuce. Usnesení valné hromady nicméně výslovně nepředjímá umístění minoritní části nově vzniklé společnosti (49 %) na kapitálovém trhu. Považujeme za žádoucí, aby k takovému ujištění došlo, a to nejen kvůli potřebné podpoře likvidity kapitálového trhu, ale i s ohledem na již výše zmíněný aspekt transparentního „corporate governance“, který obchodování na veřejných trzích přináší. Mimo jiné by to dobře „pasovalo“ na chystanou reformu 3. důchodového pilíře, neboť tato nová společnost by byla jistě vítanou investicí pro reformované penzijní fondy, protože stát dosud prostřednictvím ERÚ garantuje investorům do distribučních sítí prakticky bezrizikovou návratnost kapitálu do výše 8,3 % ročně. Musíme si uvědomit, že již nyní v účastnických fondech čeští občané naspořili přes 300 mld. korun a tyto fondy vzhledem k nedostatku investičních příležitostí doma investují a financují tak naši konkurenci v zahraničí. Transakci lze strukturovat tak, že čeští občané a penzijní fondy budou mít k alokaci akcií distribuční firmy preferenční přístup. Firma tak sice bude prodána na kapitálovém trhu, ale zprostředkovaně českým občanům. Výnos z prodeje těchto 49 % nově vzniklé společnosti by se pak použil na všechny zmíněné nákladné investice v oblasti energetiky, a nikoli na zbytečný výdaj spojený s odkupem stávajících minoritních akcionářů ČEZ.

Jsme přesvědčení o tom, že druhá varianta je nevýhodná pro občany, daňové poplatníky a obecně spotřebitele elektrické energie České republiky, prospěla by zřejmě jen minoritním vlastníkům ČEZ.

Pokud vláda nenajde odvahu celý projekt změny pro řadu nevyjasněných otázek ukončit, je schůdnou alternativou řešení uvedené v bodě tři. Pane premiére, budete-li mít zájem, jsme připraveni Vám náš návrh, včetně dalších podpůrných argumentů, podrobněji popsat na osobním setkání.

V úctě,

v. r. Jaroslav Míl
v. r. Mojmír Hampl
v. r. Jiří Rusnok
v. r. Radim Dohnal
v. r. František Hrdlička
v. r. Michal Kurka
v. r. Jana Matesová
v. r. Jaromír Novák
v. r. Jiří Šťastný
v. r. Zdeněk Tůma

Cyrani povede dceřinku ČEZu. Firma má sehrát roli při plánovaném zestátnění

ČEZ chystá velké dělení. Novou dceřinku povede Cyrani

Přípravy na zestátnění ČEZ nabírají konkrétnější podobu. Energetická skupina obsadila vedení nové dceřiné firmy ČEZ Energy, do níž vyčlení velkou část nevýrobního byznysu. V jejím čele stanou Pavel Cyrani a Daniel Beneš.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Redakce Newstream má nové posily, Ivanu Pečinkovou a Jana Žižku

Redakce newstream.cz
Ivy E. Morwen/newstream
Tereza Zavadilová
tzv

Analytička Ivana Pečinková se věnuje finančním tématům a makroekonomice, bude také tvořit autorský newsletter s názvem Marketstream. Jan Žižka píše pravidelně každé úterý seriál Energie a politika Jana Žižky.

Byznysový zpravodajský web newstream.cz má dvě nové posily do redakce, Ivanu Pečinkovou a Jana Žižku. Analytička Ivana Pečinková se věnuje finančním tématům a makroekonomice, bude také tvořit autorský newsletter s názvem Marketstream. Jan Žižka rozšířil řady stálých externích spolupracovníků, mimo jiné píše pravidelně každé úterý seriál Energie a politika Jana Žižky.

„Obou autorů si profesně i osobně velmi vážím. Do Newstreamu přinášejí expertízu zkušených ekonomických autorů, kteří umějí psát cenné, čtivé, ale přitom odborně kvalitní texty,“ uvedla CEO vydavatelství Newstream Agency Tereza Zavadilová. 

Ivana Pečinková má za sebou více než dvě desítky let praxe v předních ekonomických a zpravodajských médiích. Působila například v Hospodářských novinách, týdeníku Ekonom, Lidových novinách či časopisu Týden, více než pět let byla zpravodajkou zahraniční tiskové agentury a také vedla odborný čtvrtletník Investiční poradce. Vedle novinářské práce působila také jako analytička ve státní správě, zejména na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a Úřadu vlády ČR. Přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Ivana Pečinková Ivy E. Morwen/ newstream

 „S Terezou jsem měla možnost spolupracovat už dříve a vždy patřila k novinářům, jejichž práce pro mě byla měřítkem poctivé a zasvěcené ekonomické žurnalistiky. Jsem moc ráda, že se naše profesní cesty znovu potkávají právě v Newstreamu. Vnímám ho jako jeden z nejzajímavějších projektů současné české ekonomické žurnalistiky. Je pro mě ctí být jeho součástí a jsem ráda, že zde mohu rozvíjet témata, kterým se dlouhodobě věnuji – od makroekonomiky a finančních trhů až po dění ve firmách,“ říká Ivana.

Jan Žižka je uznávaným odborníkem na energetiku a mezinárodní vztahy. Věnuje se také tématům mezinárodního obchodu, českého exportu a vazbám mezi vědou, výzkumem a byznysem. Od devadesátých let se pohybuje ve vedení českých médií, mimo jiné měl na starosti evropské záležitosti v Hospodářských novinách, byl reportérem týdeníku Euro a zástupcem šéfredaktora deníku E15.

Jan Žižka Ivy E. Morwen/newstream

„Chtěl bych čtenářům Newstreamu přiblížit aktuální vývoj v energetice a ukázat jeho politické, bezpečnostní, ekonomické i byznysové souvislosti. Hodně se zaměřím i na zahraniční témata, která je podle mého názoru dobré sledovat také kvůli lepšímu pochopení toho, kam by měla směřovat česká energetika,“ říká Jan Žižka.

Newstream.cz je byznysový zpravodajský web, vydávaný společností Newstream Agency od července 2021. Zaměřuje se na ekonomiku, firmy, finance, reality a chytrý lifestyle – přináší rozhovory, komentáře, reportáže, videa, podcasty a videorozhovory. Pořádá odborné i společenské eventy. Vedle tištěného magazínu Realitní Club vydává Newstream Agency také byznysově-lifestylový magazín Newstream CLUB. Majoritním investorem je finančník Radomír Lapčík.

demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Česku a proti novele zákona o jejich financování

Za svobodná veřejnoprávní média. Tisíce lidí vyšly v neděli do ulic

Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Martin Slaný: Češi dostali impuls, a tak se naučili investovat

Předseda dozorčí rady a hlavní ekonom finanční skupiny DRFG Martin Slaný
DRFG - použito se svolením
Stanislav Šulc

Český trh je v mnoha segmentech už poměrně těsný a hledat dostatečně atraktivní investiční příležitosti může být snazší za hranicemi. Proto český kapitál stále častěji expanduje do zahraničí. Například investiční skupina DRFG posiluje v Polsku, Maďarsku i Chorvatsku a poohlíží se i po dalších trzích. „Do rozhodování vstupuje vždy více faktorů, nejde ‚jen‘ o výnosy, jak si mnozí myslí,“ říká hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Skupina DRFG i další velké české skupiny v posledních letech výrazně rozšiřují své aktivity v zahraničí. Co jsou hlavní příčiny?

Krátká odpověď: Je to důkaz úspěchu české ekonomiky.

Tak to pojďme rozvést.

Česká ekonomika před pětatřiceti lety vstupovala do transformace prakticky bez domácího kapitálu. Nejprve sem přicházel kapitál zahraniční, který budoval nové firmy nebo kupoval česká aktiva. Vedle toho vznikl a rostl český kapitál. Následovala fáze, kdy český kapitál začal tato aktiva postupně přebírat zpět. A dnes jsme ve třetí fázi, kdy ekonomika je bohatá a je zde dostatek domácího kapitálu a české firmy expandují do zahraničí. Znovu opakuji, je to důkaz úspěchu, nejde o žádný exodus českého kapitálu ze země, která je v problémech. Hlavním důvodem je, že český trh je v řadě segmentů relativně malý a zralý, tedy blízký tomu západnímu. Chceme-li udržet zajímavé výnosy a růst, musíme hledat příležitosti i za hranicemi a kombinovat českou stabilitu s růstovými příležitostmi.

V tuto chvíli se soustředíte v oblasti komerčních nemovitostí zejména na trhy regionu střední a východní Evropy. Které země jsou nejzajímavější?

Velmi důležitým trhem je Polsko, kde jsme patřili k prvním významnějším investorům. Máme tam vlastní tým, lokální zkušenost i významná aktiva. Dnes do Polska míří spousta českých firem, český kapitál patří k největším zahraničním investorům na tamním trhu, takže naše vize a brzká identifikace příležitosti se potvrdily. Tamní společnost bohatne, což se pozitivně projevuje i v komerčních nemovitostech.

Takže když se vás zeptám jako makroekonoma, příběh Polska je opravdu tak zářivý, jak se v Česku mnohdy opakuje?

Nic není jednoduché a je potřeba vidět i druhou stranu mince. Polsko má dynamický růst, ale taky vyšší inflaci, vyšší úrokové sazby, vyšší kurzovou volatilitu a také vyšší zadlužení, větší ingerenci státu v bankovním sektoru atd. Na první pohled může vše vypadat velmi atraktivně, ale když začnete analyzovat financování, bankovní sektor nebo institucionální prostředí, zjistíte, že realita je složitější. To všechno přitom hraje roli při rozhodování o případných investicích. Není to „jen“ o yieldu, respektive výnosu, jak si mnozí myslí. Nevydělávají jen výnosy, vydělává finanční struktura, která je multifaktorová. Podstatnou roli hraje i správa nemovitostí. Je to zkrátka kombinace všech možných ukazatelů, navíc také kulturních specifik. Ukazuje to třeba Chorvatsko, které nás hodně zajímá.

Rozhovor vyšel v letním magazínu Newstream CLUB

 

Tam je ten mix zajímavější?

Chorvatsko je z našeho regionu pravděpodobně zemí, která nejvíc zbohatla. Ilustruje to dobře třeba růst reálného disponibilního důchodu. U nás se od roku 2020 zvýšil o necelá tři procenta, v Chorvatsku o 23 procent. Ekonomický potenciál je podle nás dlouhodobý, navíc tam jsou velmi vstřícné banky, když tam vstoupí významný investor s kvalitním projektem. Zároveň možnosti jsou trochu jiné než třeba v Polsku. V Chorvatsku nefungují velké lokální finanční skupiny, ale jsou tam relativně bohatí jednotlivci, kteří třeba prodali firmu. A za peníze si koupí retail park. To pak tlačí na yieldy. Proto v Chorvatsku jdeme častěji do nákupních center, jak jsme udělali v Rijece, kde konkurence domácího kapitálu je mnohem menší.

Ať máme ten výčet kompletní, přikupovali jste v Maďarsku a začíná se stavět na Slovensku. Jaké příběhy pro DRFG představují tyto země?

Maďarsko je ve specifické situaci, na kterou investiční svět postupně zareaguje. Část velkého mezinárodního kapitálu je dnes vůči Maďarsku opatrnější a některé fondy nebo institucionální investoři tam nové investice odkládají. Jenže právě to vytváří příležitosti pro investory, kteří se dokážou dívat dál než na aktuální novinové titulky. Každopádně země dostala nový impuls a určitě se něco bude dít. Z pohledu investora je proto důležité odlišit krátkodobý politický sentiment od dlouhodobé ekonomické reality. Jsem přesvědčený, že bez ohledu na to, jak se budou vyvíjet příští volby nebo konkrétní politické reprezentace, zůstane Maďarsko důležitou součástí středoevropského prostoru. V určitém okamžiku se zahraniční kapitál začne vracet a to vytváří potenciál i pro budoucí exit.

A Slovensko?

Slovensko je podobné českému trhu, takže tam příležitosti jsou, ale platí, že potenciálních aktiv, která splňují naše požadavky, je tu méně, a konkurence naopak více. Nicméně na Slovensku se hodně aktivně podílíme na rozvoji telekomunikační infrastruktury prostřednictvím společnosti Suntel Group a FibreNet, v realitním sektoru se začínají stavební práce na mrakodrapu Ister Tower a hodně tu chceme posílit třetí část aktivit DRFG, kterou jsou finanční služby. To je pro nás důležité. Postupně chceme právě s finančními službami prorazit i na trzích, kde začínáme jako investor do nemovitostí, obecně do tamních aktiv. Je to zcela přirozený vývoj, protože tím se na místních investicích bude moci podílet i místní kapitál. Ale je to složitý proces, kde sice můžeme využít své know-how, ale zároveň musíme pro každý trh připravit trochu specifický model, zároveň najít vhodnou prodejní síť a vyřešit všechny regulatorní překážky. Současně ale je výhodou, když investujete do reálných aktiv, protože vždycky můžete ukázat na konkrétní nemovitosti, do nichž váš fond investuje a místní domácnosti je dobře znají.

Které další trhy jsou ve vašem hledáčku?

Přirozeně můžeme nabalovat země, které sousedí s trhy, kde již působíme. Takže logicky můžeme uvažovat o Slovinsku nebo Srbsku, které bychom operovali třeba z Chorvatska. Ale mně se líbí myšlenka zaměřit se na ty kdysi problematické jihoevropské trhy, pro něž se vžila zkratka PIGS.

Takže Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko…

Portugalsko a Španělsko nejspíš zatím ne, protože to je přeci jen daleko, ale Itálie i Řecko si prošly dlouhým obdobím stagnace a dnes se podle mě vracejí do zajímavé kondice. Zlepšily makroekonomickou stabilitu, provedly fiskální konsolidaci a rostoucí bohatství domácností vytváří nové příležitosti. Itálie je navíc obrovská ekonomika. I kdybychom se dívali jen na část jejího trhu, stále jde o větší prostor než celý Visegrád. Z pohledu investora je zajímavé i to, že po letech stagnace existuje potřeba obnovovat infrastrukturu, kapacity i řadu komerčních aktiv.

Jaká je strategie skupiny DRFG, když uvažujete nad podobnou expanzí?

Vždy hledáme kombinaci faktorů, které dohromady vytvářejí funkční investiční příběh pro dané aktivum. A většinou uvažujeme od konce. Nejprve si musíme říci, jaký bude budoucí exit a co chceme s aktivem dělat. Teprve podle toho stavíme celou investiční strukturu. Nesnažíme se spekulovat, to z podstaty našich investic ani není dost dobře možné. Ale můžeme se bavit o tom, jestli se blíží třeba nějaký zlom a my určité aktivum budeme držet tři roky, nebo pět, případně déle. Dále sledujeme právě ty konkrétní faktory, které jsem už zmiňoval, tedy yieldy, možnosti financování a samozřejmě daně. Na úrovni státu pak jde ještě o regulace, fungování institucí či likviditu trhu. A to všechno dohromady naznačuje potenciál budoucího exitu. Pro institucionální i retailové investory je toto všechno velmi důležité.

České miliardy míří do Chorvatska. DRFG tam kupuje další obchodní centrum

DRFG posiluje v Chorvatsku. Po nákupním centru v Rijece kupuje další maloobchodní nemovitost, tentokrát Lumini u Varaždínu. Podle Seznam Zpráv má transakce hodnotu téměř 1,25 miliardy korun.

Přečíst článek

Jak se v posledních letech vlastně český retailový investor proměnil?

Covid a následná inflační vlna znamenaly zásadní změnu. Češi si začali mnohem více všímat, co se děje s jejich úsporami. Nemyslím si, že by byli nějak „finančně negramotní“ oproti Němcům či Rakušanům. Ale jednoduše dostali impuls, který do té doby necítili: když je inflace nulová, motivace aktivně investovat je omezená. Pak ale inflace razantně vyskočila, takže lidé začali hledat alternativy. Výsledkem je viditelná změna struktury úspor českých domácností a mnohem větší zájem o investice.

Jakou roli v tom sehrává stát?

Stát podle mě začíná postupně ustupovat od modelu, kdy zvýhodňoval jen vybrané produkty a instituce, a jde plošnou podporou, díky níž si lidé sami mohou vybrat, jakým způsobem a prostřednictvím čeho chtějí investovat. Typickým příkladem je dlouhodobý investiční produkt. Ten jde správným směrem, protože vytváří rovnější podmínky pro různé formy dlouhodobého investování. Lidé sami cítí, že musí se svými penězi nakládat chytřeji, protože nevěří v žádnou reformu důchodů. Ostatně já už si také nemyslím, že by se povedlo skutečnou reformu prosadit. To šlo před dvaceti třiceti lety. Ale paradoxně si myslím, že na konci z toho může vzejít i něco docela funkčního, protože lidé se chovají racionálně. Nejdřív to je určitá skupina lidí, postupně se to nabalí. Důležité přitom je, aby s tím začali mladí co nejdříve, protože dlouhodobý horizont jim poskytuje spoustu možností. A to, že se ve dvaceti spálí, je vlastně docela dobře. Lepší, než aby se spálili v šedesáti.

Martin Slaný

Předseda dozorčí rady a hlavní ekonom finanční skupiny DRFG. Jako předseda dozorčí rady dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnost celé skupiny. V pozici hlavního ekonoma je pak zodpovědný za koordinaci analytických výstupů, má na starosti vyhodnocování ekonomických příležitostí a potenciálních rizik, zpracovávání dopadových studií, ekonomických a statistických analýz. Vystudoval národní hospodářství na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal i doktorát v oboru finance, a na VŠE nadále přednáší. Předešlé pracovní zkušenosti získal mimo jiné jako ekonomický poradce Václava Klause, bývalého prezidenta České republiky.

CEO Suntel Group Slavomír Slanina

Slavomír Slanina: Telekomunikace jsou kritickou infrastrukturou a investoři to už pochopili

Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.

Přečíst článek

Související