Skupina ekonomů, bývalých centrálních bankéřů a expertů na energetiku se otevřeným dopisem obrátila na premiéra Andreje Babiše kvůli plánovanému rozdělení společnosti ČEZ. Signatáři varují, že výkup minoritních akcionářů by mohl zbytečně odčerpat peníze potřebné na investice do energetiky, a navrhují jiný postup. Dopis publikujeme v plném znění, protože se týká budoucnosti největší tuzemské energetické firmy, role státu v ČEZ i možného dopadu na veřejné finance, spotřebitele a český kapitálový trh.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Řada podniků v Německu předpokládá, že rostoucí využívání umělé inteligence (AI) povede v příštích pěti letech k poklesu mezd 💰. Informoval o tom mnichovský ekonomický institut Ifo s odvoláním na výsledky průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami německých podniků, které již AI využívají.
Číst více
Platforma Nesnězeno 🥙🥐, prostřednictvím které podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem, chce letos oproti loňskému roku skončit v zisku. Pomoci by jí tomu měl i odchod podobné společnosti Too Good To Go k 31. červenci z Česka. Díky tomu firma navázala více partnerství a letos plánuje expanzi do malých měst. Uvedl to zakladatel a ředitel Nesnězeno Jakub Henni. Minulý rok bylo Nesnězeno ve ztrátě 3,7 milionu korun.
Americký start-up vyrábějící baterie 🔋 s využitím rzi získal od investorů dalších 750 milionů dolarů 💲 (15,8 miliardy korun), píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Celkem už se firmě Form Energy podařilo vybrat více než dvě miliardy dolarů. Peníze chce využít k navýšení produkce a k realizaci první vlny komerčních projektů.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.
