Kdo má hlavní zásluhu na snížení tuzemské inflace pod úroveň deseti procent, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2021? Pokud už bychom museli ukázat na jednu osobu jako symbol, byl by krotitelem inflace nejspíše Jiří Rusnok, do poloviny loňského rok guvernér České národní banky.
Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrok o 125 bazických bodů na rovných 7 procent. Reaguje tak na vývoj inflace, která v květnu atakovala hranici 16 procent, a také rostoucí inflační očekávání.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Ředitelka sekce kanceláře České národní banky Jana Báčová a její kolegyně Markéta Fišerová, ředitelka komunikace, k 30. červnu opustí své funkce.
Prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky, mi asi před měsícem při rozhovoru řekl, že se růstem cen musíme protrápit, a že každý něco ztratí. Že se s tím nedá nic dělat. Současný guvernér národní banky Jiří Rusnok mluvil při rozhovoru v únoru v podobném duchu. Inflace každého z nás připraví o peníze. A do třetice, podobně nyní mluvil i Tomáš Nidetzký, současný viceguvernér, a ještě nedávno jeden z aspirantů na guvernérskou pozici. Tu mu vyfoukl Aleš Michl.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. Kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“.
Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.
Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat, shodují se analytici. České národní banka, jejímž hlavním cílem je cenová stabilita, bude proto zřejmě pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. K jejich dalšímu jemnému ladění by bankovní rada podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka mohla přistoupit hned na květnovém zasedání.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
