Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Digitální euro nebude levné. Banky vyjde až na šest miliard eur

Digitální euro nebude levné. Banky vyjde až na šest miliard eur
ČTK
 nst
nst

Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.

Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo vyjít přibližně na 1,3 miliardy eur, přičemž provoz digitálního eura by měl stát zhruba 300 milionů eur ročně.

ECB ve spolupráci se soukromými dodavateli buduje infrastrukturu, která umožní obyvatelům eurozóny držet digitální euro přímo na účtech u centrální banky. Občané EU mimo eurozónu budou moci digitální euro používat také, pokud jejich národní centrální banka uzavře s ECB příslušnou dohodu.

Ruský prezident Vladimir Putin

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

Přečíst článek

Projekt čeká na schválení

Projekt však zatím čeká na schválení evropské legislativy, která by ECB umožnila digitální měnu vydat. Podle centrální banky má digitální euro pomoci udržet roli veřejných peněz v digitální ekonomice, sjednotit roztříštěný platební trh a snížit závislost na neevropských poskytovatelích platebních služeb. Cílem je posílit měnovou suverenitu a ekonomickou bezpečnost Evropské unie.

„Odhady, které jsme vypracovali na základě informací od bank, ukazují, že náklady na zavedení budou činit za čtyři roky čtyři až šest miliard eur, což jsou asi tři procenta toho, co každoročně utratí za údržbu IT systémů,“ uvedl Cipollone před italským parlamentním výborem pro banky.

Banky by si podle návrhu mohly část nákladů kompenzovat poplatky, které budou vybírat od obchodníků za zprostředkování plateb digitálním eurem. Právě banky totiž zákazníkům poskytnou mobilní aplikace potřebné k používání nové měny. Zároveň ale nebudou muset odvádět část poplatků soukromým platebním sítím, protože ECB za využívání své infrastruktury žádné poplatky plánovat nechce.

Lék Ozempic

Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

Přečíst článek

Naopak obchodníci by na digitálním euru mohli ušetřit. Poplatky za tyto platby mají být zastropovány a nižší než u současných bezhotovostních transakcí, které zpracovávají společnosti jako Mastercard či Visa.

ECB nyní vybírá banky, které se zapojí do pilotní fáze projektu před plánovaným spuštěním digitálního eura v roce 2029, uvedla agentura Reuters.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Euro měna

Češi i nadále posílají euru stopku. V EU zůstat chtějí, měnu měnit ne, ukázal průzkum

Přečíst článek

Trump otevírá peněženku: 10 miliard dolarů na obnovu Gazy a světový mír

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.

Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v následném prohlášení přislíbil Radě míru jednu miliardu dolarů (asi 20,6 miliardy korun). Stejným obnosem přispějí na Pásmo Gazy také Saúdská Arábie a Kuvajt, potvrdili zástupci zemí přítomní na jednání. Spojené arabské emiráty se zavázaly přispět na obnovu Pásma Gazy přes Radu míru 1,2 miliardy dolarů (asi 24,7 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.

Trump doplnil, že Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) přislíbila více než 75 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun) na podporu projektů v Pásmu Gazy, které budou souviset s fotbalem. Organizace spojených národů (OSN) má přispět dvěma miliardami dolarů (přibližně 41,2 miliardy korun) na humanitární pomoc.

Obnova za desítky miliard dolarů

Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).

Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se zabývalo zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Od doby, kdy Trump oznámil vznik Rady míru, vyjádřilo mnoho odborníků obavy z toho, že by nová instituce mohla oslabit OSN. Trump v dnešním projevu kritiku odmítl. „Jednou už tady nebudu. Organizace spojených národů tu bude dál,“ uvedl. „Myslím, že bude daleko silnější a Rada míru na ni bude téměř dohlížet a zajišťovat její řádný chod,“ doplnil Trump.

AP píše, že k Radě míru se na setkání připojilo 27 zemí, celkem se ho zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve Washingtonu byl například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. V roli pozorovatelů se zúčastnili mimo jiné zástupci Slovenska či Itálie, Česka z této pozice zastupoval ministr zahraničí Petr Macinka.

Praha už dříve pozvánku do uskupení obdržela. Premiér Andrej Babiš následně řekl, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo. Trump dnes předpověděl, že ti, kteří pozvánku ještě nepřijali, ji přijmou.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

Přečíst článek

Tomáš Surka, Orienta

Po Ukrajincích svářeči z Filipín. Český průmysl potřebuje statisíce lidí, píše expert

Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

Přečíst článek

Související

Šéf výrobce dveří: Byty se rozestaví pomalu, ale dokončovat se budou rychle

Martin Dozrál
Solodoor, užito se svolením
 nst
nst

Podle šéfa výrobce dveří Martina Dozrála vstupuje trh do fáze, kdy se začínají dokončovat projekty pozastavené po covidu. To se propisuje i do výsledků firmy, která v roce 2025 zvýšila prodeje o 14 procent a tržby na 458 milionů korun. Letos očekává další růst, zejména v developmentu.

Už několik let je stavební trh přehřátý. Je zde poptávka, ale malá nabídka. Je to zásadní problém, který se táhne už několik let. Přestože je v povolovacích procesech, a to jen pro Prahu, přes 100 tisíc bytů, nestaví se. Hlavními příčinami jsou nedostatek pracovní síly a zdlouhavá povolovací řízení. Přes to se nám v roce 2025 potvrdilo, že strategie, na kterou jsme se v Solodoor zaměřili, byla správná. Meziročně se nám podařilo vyrobit a prodat o 14 procent více dveří a zárubní a dosáhnout meziročního nárůstu tržeb o téměř osm procent. Výsledky nás mile překvapily, protože byly vyšší, než jsme na začátku roku očekávali.

Celkové konsolidované tržby za rok 2025 činí 458 milionů korun, což je nárůst oproti roku 2024, kdy tržby představovaly 426 milionů korun.

Michal Navrátil, šéf Dřevodíla

Nábytek z konopí a starých skříní. Český výrobce z Rousínova sází na cirkulární budoucnost

Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.

Přečíst článek

Významnou roli v tomto vývoji sehrála naše franchisová síť, která v roce 2025 dosáhla historicky nejlepších výsledků, a to jak z pohledu tržeb, tak počtu prodaných výrobků. Síť, kterou systematicky rozvíjí dceřiná společnost Solodoor Centrum, dnes tvoří 18 franchisových a tři podnikové prodejny a její celkový obrat za rok 2025 se přiblížil hranici 160 milionů korun. Ocenění Franchisor roku 2024, které jsme vloni získali, vnímáme jako potvrzení funkčnosti našeho franchisového modelu, ale zároveň jako závazek dál zlepšovat podporu našich partnerů a rozvíjet síť i do dalších regionů.

Vedle dvou nově otevřených franchisových prodejen v Uherském Brodě a Znojmě jsme v roce 2025 výrazně investovali také do vlastních podnikových prodejen. Na podzim jsme otevřeli novou kmenovou pobočku v Českých Budějovicích, která funguje v konceptu sdíleného obchodního prostoru se společností SIKO. Tento krok se ukázal jako velmi dobré rozhodnutí. Pobočka má dva měsíce po otevření zatím nejrychlejší náběh objednávek ze všech našich prodejen. Proto tento koncept chceme rozvíjet i v dalších lokalitách. Další podnikovou prodejnu otevřeme letos v březnu v Brně-Ivanovicích. Půjde o největší prodejnu v celé naší síti a o důležitý krok v dalším rozvoji značky. Prodejna bude součástí nového obchodního centra, jehož výstavba aktuálně probíhá.

Dalším důležitým krokem je e-shop, který jsme spustili v prosinci loňského roku. Online prodej vnímám jako doplněk ke kamenným prodejnám a další cestu, jak být blíže zákazníkům, kteří preferují digitální prostředí.

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

Predikce jsou nejisté

S predikcemi do budoucna je to vždy ošemetné, ale zatímco trh obecně očekává růst stavebnictví jen v řádu jednotek procent, my v Solodoor počítáme v developmentu s nárůstem až o 60 procent. Může se to zdát jako paradox, ale je to dáno fázováním projektů. Dveře se instalují až v závěru stavby a momentálně se dokončují byty, které získaly povolení už před covidem. Developeři tyto projekty pozastavili a na trh je uvedli až nyní.

Z pohledu celkového vývoje stavebního trhu očekávám, že rok 2026 by mohl konečně přinést postupné výraznější oživení poptávky i od koncových zákazníků. Týkat by se to mělo zejména rekonstrukcí, které se v loňském roce ve větší míře odkládaly.

Dlouhodobě se stavební trh potýká s nedostatkem pracovní síly, přičemž lze očekávat, že tento trend bude přetrvávat i letos a v následujících letech. I přes vyšší úrokové sazby hypoték však zájem o byty, podle mého názoru, poroste, protože lidé akceptovali fakt, že s ohledem na situaci na trhu práce nemovitosti zlevňovat nebudou. Na základě toho předpokládám další meziroční nárůst i u našich společností. V případě firmy Next, zaměřené na bezpečnostní vchodové dveře, očekávám růst až o 25 procent a u Solodoor, jejíž portfolio je z větší části tvořeno dveřmi interiérovými, přibližně o 14 procent.

Nemovitostní investiční skupina Fidurock od distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON koupí kancelářský komplex na Lidické ulici 1873/36, jehož součástí je i historický Kellerův palác.

Další zářez v Brně. Historický palác v centru se změní na byty

Po více než sto letech končí energetici na Lidické ulici v Brně. Areál s historickým Kellerovým palácem prodali investorovi Fidurock, který plánuje přestavbu kanceláří na stovky bytů. Projekt patří k největším rezidenčním konverzím v centru města.

Přečíst článek

Samozřejmě za předpokladu, že stavby a projekty budou připraveny do fáze, kdy můžeme začít montovat dveře. Je to moje osobní predikce, kterou, jak doufám, se nám podaří naplnit.

Developerům věříme

Velkou příležitost spatřuji v developmentu. Tento segment dnes tvoří pětinu našeho obratu, ale máme podepsané rekordní množství nových smluv. Pokud nám bude přát stavební připravenost projektů, věřím, že tato divize v roce 2026 posílí meziročně až o 60 procent.

V návaznosti na tento vývoj se chceme v roce 2026 intenzivněji věnovat také akvizicím. Naším cílem je posilování jak v oblasti developerských projektů, tak v maloobchodní síti. Plánujeme zvýšit počet franchisových prodejen minimálně o 3 a pokračovat i v rozvoji dalších vlastních poboček.

Skupina Natland se stala majitelem kancelářské budovy v perspektivní části Bratislavy o velikosti 11 tisíc metrů čtverečních ploch v lokalitě Mlýnské nivy.

Natland pokračuje v expanzi. Získává kancelářský objekt v Bratislavě

Investiční skupina získala stoprocentní podíl v budově Bajkalská Office Centre a chystá její revitalizaci. Slovensko označuje za jeden z klíčových trhů.

Přečíst článek

Rok 2026 bude pro nás také ve znamení inovací. V prvním čtvrtletí uvedeme nové, vysoce kvalitní matné povrchy v uni barvách, a to jak v portfoliu Solodoor, tak u společnosti Next.  Zároveň připravujeme další technologické investice, které budeme zavádět postupně tak, aby neomezily plynulost výroby.

Do roku 2026 se tedy dívám s respektem k realitě trhu, ale zároveň s důvěrou v sílu značky a lidí. Věřím, že se bude postupně dále zlepšovat nálada zákazníků a jejich ochota investovat. Pokud se naplní očekávání ohledně oživení stavebnictví a rekonstrukcí, může pro nás být nadcházející rok jedním z nejzajímavějších za poslední období.

Ceny nových i starších pražských bytů i nájmy opět rostou

Pražské byty dál zdražují: metr už stojí 176 tisíc, rekordní prodeje pokračují

Pražské byty v developerských projektech se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku prodávaly v průměru za 176 600 korun za metr čtvereční. Jejich cena mezičtvrtletně vzrostla o 2,9 procenta. Mírný pokles cen byl oproti třetímu čtvrtletí zaznamenán pouze v Praze 10, kde nové byty zlevnily o 0,6 procenta. Vyplývá to z dat Develop Indexu od technologicky-poradenské společnosti Deloitte.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Přečíst článek
Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Přečíst článek
Doporučujeme