Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.
Nedostatek pracovní síly v Česku není výkyv, který zmizí s dalším hospodářským cyklem. Je to strukturální změna, daná demografií, vývojem trhu práce i proměnou vzdělávacího systému. Česká ekonomika dnes zaměstnává zhruba 900 tisíc zahraničních pracovníků, přesto firmy deklarují, že by byly schopny okamžitě obsadit dalších minimálně 250 tisíc pozic.
Klíčový problém nespočívá pouze v počtu lidí, ale ve struktuře pracovní síly. Silné ročníky odcházejí do důchodu, mladší generace vstupují na trh v menších počtech a jejich profesní preference se posouvají mimo tradiční průmyslové obory. V řadě technických a manuálních profesí dnes lokální pracovní síla objektivně chybí. Zvýšení mezd může trh částečně motivovat, ale nevytvoří kvalifikované odborníky tam, kde dlouhodobě nejsou.
Nejvyšší tlak přetrvává ve výrobě, logistice, stavebnictví a hospitality. Typicky jde o manuální pozice, které však často vyžadují vysokou odbornou kvalifikaci a praxi. Svářeči, seřizovači, operátoři CNC technikynebo pracovníci schopní nastavovat výrobní procesy představují kritickou část výrobních řetězců. V řadě segmentů od energetiky přes strojírenství až po obranný průmysl dnes nedostatek certifikovaných odborníků přímo omezuje kapacity firem. Nestačí jen nábor. Klíčové je ověření dovedností v praxi, jazyková připravenost a schopnost okamžitě se zapojit do provozu.
V rámci Evropy je mobilita nejjednodušší a v Česku proto dlouhodobě dominují pracovníci z Ukrajiny, Slovenska, Polska, Rumunska či Bulharska. V posledních letech to však již nestačí, protože často míří dál na západ.
Populistické recepty nefungují. Osekání imigrace na minimum by ekonomiku poškodilo
Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.
Významnou roli tak stále více hrají i mimoevropské země, zejména Filipíny. Tato země představuje stabilní zdroj pracovní síly díky vysoké míře ochoty k pracovní migraci, znalosti angličtiny a dlouhodobé zkušenosti s prací v zahraničí. Migrace je zde běžnou součástí ekonomického modelu a systém je institucionálně regulovaný, což přináší vyšší míru transparentnosti a předvídatelnosti. Evropa se tak stává stále významnějším cílem zahraničních pracovníků.
Další významnou proměnnou je budoucí vývoj po skončení války na Ukrajině. Část pracovníků se bude určitě chtít vrátit do své země, kde bude obnova infrastruktury a průmyslu vyžadovat masivní kapacity. Pokud by došlo k výraznějšímu odlivu, evropské trhy práce by tento výpadek citelně pocítily. Především ve stavebnictví, výrobě a logistice by šlo o zásadní zásah do stability.
Mezinárodní nábor proto nelze chápat jako krátkodobou náplast. Je to strategický nástroj řízení lidských zdrojů. Zásadní je profesionální nastavení celého procesu – od výběru přes právní rámec až po dlouhodobou integraci pracovníků do firemního i společenského prostředí. Pokud je tento proces řízen systematicky a v souladu s legislativou, nepředstavuje zahraniční nábor nouzové řešení, ale racionální odpověď na dlouhodobý nedostatek pracovní síly.
Česká ekonomika bude v následujících letech stále více závislá na schopnosti efektivně pracovat s mezinárodní pracovní silou. Řízená pracovní migrace tak není okrajové téma, ale jeden z klíčových předpokladů stability, konkurenceschopnosti a dalšího růstu.
Autorem je Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech
Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.
Hlavní ambicí změn stavebního zákona je zkrátit dobu povolování staveb, která v Česku patří k nejdelším v Evropě. Pomoci mají především pevně stanovené lhůty pro rozhodování úřadů, omezení řetězení odvolání i koncentrace námitek do dřívějších fází řízení. Novela také slučuje některé povolovací kroky do jednoho procesu, což má snížit administrativní zátěž a zabránit opakování stejných úkonů.
U strategických staveb, například dopravních či energetických, se navíc počítá se speciálními zrychlenými režimy.
„Evropa dnes říká velmi jasně to, co Asociace developerů v Česku dlouhodobě upozorňuje: bez zrychlení povolování a bez větší výstavby nebude dostupné bydlení. Schválení nového stavebního zákona je proto krok správným směrem,“ říká ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.
Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města
Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.
Významnou novinkou je rozšíření okruhu staveb považovaných za projekty ve veřejném zájmu. Týkat se to má hlavně větších bytových projektů a staveb pro hromadné bydlení. Ty by měly získat přednostní projednání, vyšší právní jistotu a omezený počet odvolání. Cílem je urychlit nejen výstavbu bytů, ale i související infrastrukturu jako jsou školy, silnice nebo technické sítě.
Právě tuto změnu kvituje hodně aktérů realitního trhu. „Z našeho pohledu novela obsahuje řadu opatření, která mají jednoznačný potenciál výrazně zjednodušit a urychlit povolovací procesy nejen pro bytové stavby, ale i pro infrastrukturu a další potřebné projekty. V loňském roce bylo v Česku vydáno nejméně stavebních povolení za více než čtvrt století. To se v následujících letech negativně projeví napříč celým stavebnictvím,“ dodává Michaela Váňová, generální ředitelka společnosti Central Group.
Aktualizováno
Pražské byty dál zdražují: metr už stojí 176 tisíc, rekordní prodeje pokračují
Pražské byty v developerských projektech se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku prodávaly v průměru za 176 600 korun za metr čtvereční. Jejich cena mezičtvrtletně vzrostla o 2,9 procenta. Mírný pokles cen byl oproti třetímu čtvrtletí zaznamenán pouze v Praze 10, kde nové byty zlevnily o 0,6 procenta. Vyplývá to z dat Develop Indexu od technologicky-poradenské společnosti Deloitte.
Klíčovým principem má být integrace rozhodování do jednoho řízení a posílení modelu, kdy investor komunikuje hlavně s jedním úřadem. Dotčené instituce, například z oblasti životního prostředí, dopravy či památkové péče, se mají zapojovat přímo uvnitř procesu, nikoli přes samostatná závazná stanoviska. To má omezit situace, kdy se projekt opakovaně vrací mezi úřady k doplnění nebo přezkumu, což dnes patří k hlavním důvodům mnohaletých průtahů.
„Proces přípravy a povolování staveb je nepřehledný a překombinovaný. Takový stav nemůže vyhovovat nikomu, kdo má zájem na reálném rozvoji země. Novela je proto podle nás nezbytná. Zároveň je důležité, aby se její přijetí zbytečně neprotahovalo obstrukcemi a aby její potenciál nesnížily příliš kreativní pozměňovací návrhy,“ dodává Váňová.
Dům za 70 milionů, byt za 39: Luxus, který přepisuje ceny v Česku. Podívejte se, jak vypadá uvnitř
Nejdražší dům za 70 milionů korun a byt za téměř 40 milionů ilustrují sílu poptávky. Klíčovým trendem je ale plošný růst cen, který se stále výrazněji propisuje i mimo hlavní město.
Novela reaguje i na kritiku přílišné centralizace stavební správy. Počítá s posílením takzvaného smíšeného modelu. Stavební úřady mají zůstat na obcích, zatímco u velkých a složitých projektů se víc zapojí specializované orgány.
Důraz se klade i na zachování místní dostupnosti úřední agendy pro občany a investory. Podle zastánců jde o kompromis mezi vyšší efektivitou systému a využitím zkušeností lokálních úřadů. Obce zároveň mají získat silnější pravomoci v územním plánování, včetně rychlejších nástrojů pro pořizování a změny plánů. To jim má umožnit pružněji reagovat na rozvoj území i investiční příležitosti.
Slovenský developer postaví na pražském Žižkově tisícovku bytů
Na pražském Žižkově vyroste nová čtvrť za 11,5 miliardy korun. Více než tisícovku bytů na brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov postaví developerská skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.
Další změny míří i na samotnou přípravu staveb, konkrétně na zjednodušení projektové dokumentace. Novela počítá s redukcí jednotlivých stupňů dokumentace, jasnějším vymezením požadavků na její obsah a také s omezením duplicit mezi územním a stavebním řízením. Cílem je snížit nejen administrativní zátěž, ale i celkové náklady a čas potřebný pro přípravu stavebních projektů.
Právě tyto změny, které má novela přinést, považuje ČKAIT za jeden z klíčových problémů. Komora kritizuje zejména zjednodušenou projektovou dokumentaci, která je co do rozsahu stejná pro všechny kategorie staveb. To je v přímém rozporu s odbornými připomínkami a stanovisky, které Komora zpracovala a legislativcům opakovaně poskytla.
Důsledek je podle ČKAIT zřejmý: nejen pro dotčené orgány, ale ani pro stavební úřady není takto obecně zpracovaná dokumentace (urbanistické, základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí) dostatečná. Tím dochází ke zpožďování a především k prodražování staveb již ve fázi projektové přípravy.
Pro jisté dosažení potřebného cíle je tak podle Komory nezbytné postupovat opačně: nejprve zpracovat podrobnou dokumentaci pro provádění stavby a z ní následně zpětně vyčlenit zjednodušenou dokumentaci pro povolení záměru.
150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice
Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Maďarsko zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás, informuje agentura Reuters. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
Podle údajů poradenské společnosti ExPro činil podíl Maďarska na celkovém dovozu plynu na Ukrajinu v loňském roce 45,5 procenta. Na dovozu elektřiny na Ukrajinu se Maďarsko podle údajů firmy ExPro letos v lednu podílelo 45 procenty.
Slovenský premiér Robert Fico už ve středu hovořil o možnosti, že Slovensko zastaví takzvané bezpečnostní dodávky elektřiny na Ukrajinu potřebné ke stabilizaci tamního systému. Uvedl, že pokud má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pocit, že tyto dodávky nepotřebuje, může se slovenská vláda rozhodnout, že od této spolupráce odstoupí. Podle údajů ExPro se tento měsíc Slovensko na dovozu elektřiny na Ukrajinu zatím podílí zhruba 18 procenty.
Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle zahraničních médií jsou důvodem ruské útoky. Slovensko a Maďarsko Zelenského obviňují, že obnovení přepravy ropy ropovodem Družba z politických důvodů blokuje.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu v této souvislosti hovořil o politickém vydírání, jehož cílem je přimět Maďarsko ke splnění požadavků Kyjeva, mimo jiné umožnit vstup Ukrajiny do Evropské unie. Dodávky ropy z Ruska přes Ukrajinu byly přerušeny i loni v srpnu. Zelenskyj tehdy před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s odporem premiéra Viktora Orbána proti vstupu Ukrajiny do EU.
Slovenská vláda ve středu vyhlásila stav ropné nouze a souhlasila, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft až 250 tisíc tun ropy. Gulyás dnes uvedl, že maďarská vláda přikročila k uvolnění ropy ze strategických rezerv, o které v pondělí požádala maďarská ropná společnost MOL. Ta vlastní i bratislavskou rafinerii Slovnaft.
Koordinace se Slováky
Gulyás dnes rovněž uvedl, že Maďarsko své kroky související se zastavením dodávek ropovodem Družba koordinuje se Slovenskem. Zopakoval také obvinění, že Ukrajina se snaží ovlivnit parlamentní volby, které se v Maďarsku uskuteční v dubnu. Kyjev takováto obvinění popírá.
Gulyás tvrdí, že obnovení dodávek ropovodem Družba už od 6. února nic nebrání. Ukrajinci podle něj opakovaně tvrdí, že potřebují ještě jeden až dva dny, ale ve skutečnosti kolem toho nic nedělají. Postup Kyjeva označuje za „nepřijatelný a netolerovatelný“, uvedla agentura MTI.
Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.
Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Lukáš Kovanda: Česko má nejdražší elektřinu ze zemí V4. I tak ji vyváží
