Trumpova Rada míru se poprvé sejde. Na programu je Gaza
Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Plány na setkání, které by mělo být zároveň konferencí pro získání finančních prostředků na rekonstrukci Pásma Gazy, jsou v rané fázi a mohly by se ještě změnit, upozornil Axios. Schůzka by se měla konat v Americkém institutu míru ve Washingtonu, uvedl server a připomněl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu se má s Trumpem setkat v Bílém domě den předtím. Bílý dům a americké ministerstvo zahraničí na žádosti o komentář nereagovaly.
Orbán dnes na předvolebním shromáždění ve městě Szombathely řekl, že v pátek večer dostal od amerického prezidenta pozvánku na první zasedání Rady míru. „Za dva týdny se opět setkáme ve Washingtonu kvůli Radě míru, tato mírová instituce bude mít zahajovací zasedání,“ řekl. Orbán, který patří k předním podporovatelům amerického prezidenta, navštívil Washington loni v listopadu, kdy se v Bílém domě sešel s Trumpem.
V uplynulých 12 měsících se jen málokterému investorovi podařilo tak masivně navýšit své podíly ve velkých firmách jako českému podnikateli Danielu Křetínskému. Podle prestižního magazínu The Economist se z „české sfingy“ stal jeden z nejvlivnějších podnikatelů Evropy. Vyplácí se mu tak investice do odvětví nabízející nejdůležitější potřeby, jako je maloobchod nebo energetika.
The Economist: Daniel Křetínský se stal jedním z nejvlivnějších byznysmenů Evropy
Leaders
Oslabení role OSN?
Trump na konci ledna oznámil vznik Rady míru, které bude osobně předsedat. Podle jeho slov se má nová platforma zaměřit na řešení globálních konfliktů. Řada odborníků však varuje, že by iniciativa mohla oslabit roli Organizace spojených národů. Zatímco někteří spojenci USA, především na Blízkém východě, se k projektu připojili, mnoho tradičních západních partnerů Washingtonu zůstává stranou.
Členy jsou například Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko.
Pozvánku obdrželo i Česko. Premiér Andrej Babiš dříve řekl, že chce s odpovědí počkat na postoje spojenců v EU a NATO. Dnes pak v pořadu televize Nova prohlásil, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo.
Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů. Uvedl to s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios, který citovala další média.
USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování jaderné smlouvy Nový START, tvrdí server Axios
Politika
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, přijatá v polovině listopadu, zmocnila vznikající Radu míru a spolupracující státy k vytvoření mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy. Podle Trumpových plánů měla rada rovněž dohlížet na dočasnou správu tohoto území.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele zabili zhruba 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael následně zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zahynulo více než 71 tisíc Palestinců.
