Česká ekonomika v ohrožení? Spojení Babiše, Konečné a Okamury vyvolává obavy

Hnutí ANO zatím vede ve všech průzkumech. Otazníkem ovšem zůstává, kdo s Andrejem Babišem usedne do vlády, pokud hnutí nakonec bude i sestavovat novou českou vlády, upozorňuje společnost Oxford Economics. A právě na tom bude podle ní záviset směřování české ekonomiky v příštích čtyřech letech.
Oxford Economics ve své nové analýze předpokládá, že hnutí ANO vytvoří koalici s jednou ze středopravicových stran z dosavadní vlády. To by byl pro trhy nejpříznivější scénář, protože by brzdil rozpočtové uvolnění, s nímž hnutí ANO samo počítá. Jeho program totiž zahrnuje rozvolnění veřejných financí zhruba o 95 miliard korun, tedy 1,2 procenta HDP. Takový impuls by sice krátkodobě popohnal hospodářský růst, ale hlavně prostřednictvím běžných výdajů a daňových úlev – což ekonomika momentálně nepotřebuje, protože HDP už letos poroste tempem řadícím se do horní třetiny EU. Případní koaliční partneři by proto měli rozpočtové uvolnění alespoň částečně zkrotit.
Analýza však zvažuje i jiné scénáře.

Negativní varianta počítá s tím, že ANO sestaví většinu s okrajovými stranami (hnutím Stačilo, SPD a případně Motoristy). To by podle Oxford Economics vyvolalo negativní reakci trhů: obavy z rozhazovačnosti, vyšší inflace a oslabení institucionální kvality. Výsledkem by bylo, že HDP by byl do konce volebního období o 1,5 procenta nižší, poměr dluhu k HDP by narostl o 3 procentní body a výnos desetiletých dluhopisů by vyskočil až na 5,2 procenta. Náklady na obsluhu dluhu by stouply ke 180 miliardám korun a do roku 2029 by se dluh přiblížil hranici 47 procenta HDP. Trajektorie by navíc vedla k překročení dluhové brzdy už kolem roku 2034.
Pozitivní scénář, který analytici hodnotí jako málo pravděpodobný, by nastal, pokud by ANO se středopravicovými partnery prosadilo dílčí reformy, přenastavilo daňový systém, zvýšilo nabídku práce a infrastrukturní investice – konkrétně o 120 miliard korun nad základní úroveň. Pak by HDP do roku 2029 vzrostl o půl procenta nad základní scénář, investice by byly o 2 procenta vyšší a na trh práce by přibylo asi 50 tisíc lidí. Tyto faktory by posílily potenciál ekonomiky a snížily cenovou hladinu o 0,3 procenta.
Volební kampaň nám vrcholí, už za týden budeme vědět výsledky a rozložení sil. Okamžitě se rozjede ono reálné druhé kolo voleb, tedy pověření sestavením vlády, vyjednávání o složení koalic, neúspěšní lídři budou skládat funkce, začne pnutí ve stranách. Pojďme se podívat na některé možné aspekty této povolební hry, která začne příští sobotu. Bude to zábava, něco pro fajnšmekry politických strategií a her.
David Ondráčka: Volební afterparty aneb Co se bude dít po volbách
Názory
Příznivá kondice ekonomiky
Bez ohledu na složení vlády přebere nový kabinet ekonomiku v poměrně příznivé kondici. Inflace se vrátila na 2procentní cíl, mzdy rostou solidně a kupní síla domácností konečně překonala předpandemickou úroveň. Úrokové sazby od vrcholu roku 2023 výrazně klesly, nezaměstnanost je jedna z nejnižších v EU a fiskální konsolidace současné vlády – byť nedokonalá – spolu s důchodovou reformou postavila veřejné finance na udržitelnější trajektorii.
Tento obraz ale klame. V krátkém horizontu hrozí české ekonomice americká cla, slabá zahraniční poptávka a pokračující propad investic. Spotřeba domácností může postupně oslabovat, jak se trh práce uvolňuje. Ve střednědobém horizontu zůstávají největší výzvou veřejné finance a klesající potenciál růstu.
Oxford Economics proto varuje: největším rizikem není ani tak konkrétní koalice, ale promarnění času. Současné příznivé makroekonomické prostředí nabízí šanci k reformám pracovního trhu, energetiky, zdravotnictví a daňového systému. Pokud nová vláda tento prostor nevyužije, potenciál české ekonomiky se bude dál ztenčovat.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.