Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh vůbec poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Evropské komise zamítnut. Jeho návrh ale tento týden v pondělí ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Právě tento návrh byl odsouhlasen i dnes na plenárním zasedání EP v Bruselu.

Malé auto, velká mise. Toyota v Kolíně vyrábí dostupný městský hybrid. Cena startuje na 399 tisících

Zprávy z firem

V závodě Toyoty v Kolíně sjíždí z linky první Aygo X Hybrid – nejdostupnější hybridní model značky, který míří na evropské trhy s cenou pod půl milionu korun.

pez

Přečíst článek

Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. „Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.

Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.

Hladíka i premiéra Petra Fialu následně na videu na sociální síti zkritizoval předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš, jehož strana vyhrála říjnové volby. Zmínil, že odcházejícího českého premiéra již dříve vyzval, aby kvůli klimatickému cíli zablokoval jednání už na říjnové Evropské radě.

Psi oslavně štěkají, ale karavana Green Dealu jde dál. A povolenky pro domácnosti budou ještě dražší

Názory

Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Reakce českých europoslanců

„Dnes schválené cíle vnímám jako kompromis. Místo původně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2040 o 90 procent jsme je díky flexibilitám snížili na 85 procent,“ uvedla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP. „Zásadní je, že cíl není vytesán do kamene: pokud nebudeme mít potřebné technologie nebo by dopady byly nepřiměřené, musí být možné jej upravit. A přesně na tom jsem připravena i nadále pracovat,“ dodala.

Nový klimatický cíl naopak odmítl Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Když se na to podíváte v kontextu, tak neustále schvalujeme úpravy toho, co se tady udělalo v posledních pěti letech,“ řekl Krutílek. Politika se podle něj musí dělat rozumně. „Nastavování jakýchkoli cílů, pokud to není doprovozeno reálnými a uskutečnitelnými pravidly, nemá žádný smysl a akorát se střílíme do vlastní nohy,“ dodal. Podobné je to podle něj i s cílem 2040, u kterého bude třeba za pár let opět dělat podobné úpravy.

Nový klimatický cíl naopak podpořila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. „Už jsme se zavázali, že do roku 2050 chceme dosáhnout klimatické neutrality. Abychom toho reálně dosáhli, musíme mít jasně daný milník pro rok 2040. Pomáhá to investorům, posiluje to konkurenceschopnost našeho průmyslu, energetickou nezávislost i stabilitu cen,“ uvedla česká europoslankyně. Ocenila rovněž možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů, nicméně za přísné kontroly. Jde podle ní o přijatelný kompromis.

Nová vláda chce obcím vzít výnos z pokut z radarů měřících rychlost projíždějících aut. Obcím a městům v Česku by se tak zavřel jejich zlatý důl, nejvíce by zaplakali ve Vimperku, Slavkově u Brna nebo v Hranicích na Moravě.

Bez nutnosti zvyšovat daně, žádat o dotace či snižovat výdaje dokázaly některé české obce a města zlepšit své hospodaření. Stačí vhodně umístěný radar, důsledná administrativa a trochu trpělivosti. Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se totiž v některých městech staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů – často výnosnějším než menší místní daně. Vznikající vláda však ve svém programovém prohlášení hlásá, že obcím výdělek z radarů uzme. Stal by se pak příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Obcím by zůstala pouze ta část výnosu z pokut, která pokrývá náklady, které s radary mají, jako je nájem či údržba.

Obcím by se tak zavřel zlatý důl. Nejde přitom o nic skrytého či nezákonného – spíše o nenápadný, leč překvapivě výnosný nástroj fiskální politiky na úrovni samospráv. Každá obálka s pruhem tak není jen výchovným nástrojem, ale i přímým přísunem hotovosti do obecní kasy.

Aktualizováno

Střet zájmů zůstává otevřený. Agrofert neprodám, vzkazuje Babiš

Politika

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zopakoval, že neprodá holding Agrofert a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony, uvedl na sociálních sítích. Prezident Petr Pavel trvá na tom, že by měl Babiš řešení představit veřejnosti.

ČTK

Přečíst článek

Rozdíly mezi jednotlivými městy a obcemi jsou však značné. Zatímco někde řidiči „přispívají“ na provoz města v řádu stokorun ročně, v přepočtu na obyvatele, jinde už částky šplhají ke čtyřciferným hodnotám. A to už zdaleka nejsou jednotlivé výjimky, ale o důmyslně nastavený systém, jehož výstupem je konkrétní rozpočtová položka – často v řádu desítek milionů korun.

Desítky milionů pro Vimperk

Pomyslným vítězem v přepočtu na obyvatele je letos jihočeský Vimperk, který s necelými 17,5 tisíce obyvatel inkasoval za rok 2024 přes 24 milionů korun. To odpovídá přibližně 1 406 korunám na obyvatele. Na paty mu šlape Slavkov u Brna (1 069 korun), Hranice na Moravě (974 korun).

Výběr několika dalších měst – například Benešov, Židlochovice, Přeštice, Frýdlant nad Ostravicí či Rosice – ilustruje, že tento způsob rozhodně není okrajovým jevem. Tato skupina menších a středně velkých měst v souhrnu za rok 2024 vybrala více než 196 milionů korun. A to je řeč o necelé desítce. Při plošnějším rozšíření by podobný přístup mohl generovat výnosy v řádu stovek milionů až nižších miliard korun ročně.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Názory

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Důvodem, proč příjmy z pokut rostou, je mimo jiné rychlý nárůst počtu radarů. V Česku je aktuálně v provozu přes 400 stacionárních a úsekových měřičů rychlosti a další přibývají. S tím, jak se technologie zlevňují a automatizace vyhodnocování zefektivňuje, se zvyšuje i pravděpodobnost, že se na výběru pokut podílí stále více měst.

Je férové dodat, že vysoké výběry pokut nutně neznamenají šikanu řidičů. V mnoha případech se měří na místech s logickým bezpečnostním opodstatněním – u škol, nemocnic či přechodů pro chodce. Města také argumentují, že pokuty nejsou cílem, ale prostředkem.

Ať už je motivace jakákoli, jedno je zřejmé – příjmy z pokut se v některých městech staly klíčovou součástí rozpočtu, často tvořící několik procent celkových příjmů.