Češi si nyní za průměrnou mzdu koupí víc potravin i spotřebního zboží než před sametovou revolucí. Prodloužila se také průměrná délka života i doba strávená v penzi. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, která porovnává životní úroveň v roce 1989 a nyní.
Podle analýzy je jedinou ze základních potravin, na kterou nyní lidé vydělávají déle, chléb. Zatímco před rokem 1989 na něj člověk s průměrnou mzdou vydělával 11 minut, nyní je to 12 minut. U ostatních potravin se jejich reálná cena snížila. Například na litr mléka nyní člověk s průměrnou mzdou vydělává šest minut, zatímco před rokem 1989 to bylo osm minut. Doba na vydělání na čtvrt kilogramu másla se snížila ze 40 na 14 minut, u kilogramu mouky z 15 na čtyři minuty či u kilogramu vepřové kýty z tří hodin a pěti minut na 32 minut.
Levnější je podle analýzy také spotřební zboží. Doba potřebná na vydělání na dámské punčocháče se snížila z 57 minut na 21 minut, pro pánskou košili klesla z osmi a čtvrt hodiny na tři hodiny a tři čtvrtě. Levnější je také benzin, když na jeho litr člověk s průměrnou mzdou před rokem 1989 vydělával 32 minut, zatímco nyní devět minut. Ještě větší rozdíl je podle analýzy v cenách elektroniky.
Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky
Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.
„Existuje mnoho příkladů, které svědčí o zvýšení životní úrovně. Přesvědčení, že život byl za socialismu lepší, lze připsat hlavně emocím. V poslední době společnost prošla několika krizemi. Zvýšily se také rozdíly v příjmech. Zatímco v ekonomice nedostatku si lidé z různých sociálních vrstev mohli dovolit kupovat víceméně stejné věci, dnes jsou rozdíly viditelné na první pohled. To je jeden z důvodů, proč v průzkumech socialismus oplakávají hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
Žijeme déle
Analýza upozornila i na prodloužení průměrné délky života. Zatímco v roce 1989 byla očekávaná doba dožití u mužů 68,1 roku a u žen 75,5 roku, v současnosti to je 77,2 roku u mužů a 83,1 roku u žen. Podle materiálu prodloužení doby života souvisí se snížením kojenecké úmrtnosti a se zlepšením kvality ovzduší.
„S rostoucí délkou života se prodloužila i doba, jakou tráví lidé ve starobním důchodu. Loni v průměru trvala 24,62 roku. Od sametové revoluce v roce 1989 se čas strávený v penzi protáhl skoro o deset let,“ uzavírá analýza.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Reálná mzda klesla podeváté v řadě. Dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou ani na tu průměrnou
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při řešení svého možného budoucího střetu zájmů udělá nevratné kroky, Agrofert ale neprodá. Učiní to v den, kdy se stane premiérem, nebo den předem podle toho, jak se dohodne s prezidentem Petrem Pavlem, uvedla místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Podle Schillerové Babiš se svým řešením střetu zájmů vystoupí veřejně. Řešení je však podle ní složitý právní proces. Babiš je v současnosti řadový poslanec a do střetu zájmů by se dostal až v případě jmenování premiérem. „Měl by mít nějakou jistotu, když ty nevratné kroky učiní, že bude jmenován premiérem,“ uvedla Schillerová.
Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní. Kdyby konflikt se zákonem neodstranil, mohlo by podle některých ekonomů, expertů i opozičních politiků hrozit Česku kvůli protiprávní situaci třeba omezení či zastavení dotací z EU. Babišovy podniky by také neměly mít dotační podporu a zakázky od státu.
Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bude stát miliardy. Schillerová slibuje, že schodek neporoste
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob, jakým vyřeší svůj střet zájmů, oznámí těsně před tím, než ho prezident jmenuje premiérem. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Prezident trvá na tom, že Babiš má ještě před jmenováním veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Babiš již dříve uvedl, že Agrofert neprodá a střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony.
„Určité průtahy“
Lídr SPD Tomio Okamura na sněmu Svobodných řekl, že požadavek na zveřejnění řešení střetu zájmů před jmenováním vnímá jako „určité průtahy“ ze strany prezidenta. Míní, že tento postup nemá oporu v zákoně. Budoucí koaliční partneři podle něj informace dostali. „Informace máme a poměrně dostatečné. Pan předseda nastínil řešení nad rámec toho, že střet zájmů vyřeší podle pravidel. Nastínil podrobněji, jakým způsobem záležitost řeší a chystá si vyřešit. Šel i pod povrch, nastínil i přesný časový rámec včetně dat. Byl nám řečen poměrně přesný časový horizont,“ uvedl dnes Okamura. Termíny a způsob řešení však nechtěl přiblížit.
„Politické zoufalství.“ Vondráček se pustil do opozice kvůli schůzi o střetu zájmů
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček nazval mimořádnou sněmovní schůzi ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše politickým zoufalstvím opozice. O dosavadních schůzkách Babiše s prezidentem Petrem Pavlem ke vzniku nové vlády i předložení návrhu programového prohlášení hovořil v diskusním pořadu Partie CNN Prima News jako o projevech dobré vůle. Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil za zbytečné a hloupé, že si nastupující vláda zhoršuje s prezidentem vztahy.
Lidovci s podporou ODS, Starostů a nezávislých (STAN) a TOP 09 chtějí kvůli střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Babiš tak podle nich dostane příležitost veřejně objasnit, jak chce svůj střet zájmů před nástupem do vlády vyřešit. Podat návrh na svolání schůze chtějí strany v úterý. Podle Schillerové se Babiš na mimořádnou schůzi těší.
Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se střetu zájmů vyhnul.
Související
Havlíček zareagoval na Pavla: Náš kandidát na premiéra je jediný, a tím je Andrej Babiš
Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.
Staví se lépe v Brně, nebo v Praze?
Všude je to podobné a záleží hlavně na lidech, kteří to mají v dané lokalitě na starosti. Nebudu zapírat, že Praha je v tomto ohledu jedna z nejsložitějších disciplín. A potrápil nás i Brandýs nad Labem. Je to sice menší obec, ale během doby, kdy tam působíme, se čtyřikrát vyměnilo vedení a s ním i pravidla, včetně kontribucí. Takže ano, jako Brňáci máme nejmenší problém v Brně.
Brno má na rozdíl od Prahy od ledna nový územní plán. Ulehčuje to investorům výstavbu?
Zatím je v něm několik dílčích témat, která se dořešují. Neřekl bych tedy, že Brno má plně funkční územní plán. Přesto přinesl určitá uvolnění.
Vidíte díky němu nějaké akviziční příležitosti? Třeba v prolukách?
Zatím ne. Brno je teď podle mě „zaseknuté“. Sešlo se několik změn najednou: stěhování stavebního úřadu, nový územní plán a start digitalizace. Výsledek? Digitalizace není dotažená, územní plán není kompletní a stěhování úřadu se nedokončilo. Navíc odešla řada nejzkušenějších úředníků. Situace na stavebních úřadech je proto aktuálně nejhorší, jakou v oboru pamatuji.
Leží kvůli tomu některý z vašich projektů bez razítka na stole stavebního úřadu?
Naštěstí všechny naše projekty už mají stavební povolení. Chytili jsme to v dobrých vlnách. A taky jsme Brňáci, takže se tam všichni známe.
Realitní trh nováčkům moc nepřeje, že?
V Česku vzniklo strašně moc „rádoby developerů“ z různých investičních skupin, kteří žijí v domnění, že development je jednoduchá disciplína. Trh ještě zažije mnoho velkých pádů. Projektů, kterým nevychází matematika, je pořád dost. Zároveň tito investoři neuvažují realisticky a stále požadují za odprodej vysoké ceny.
Jak financujete projekty vy?
Podobně jako ostatní. Kombinujeme vlastní zdroje, bankovní financování a externí financování prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů.
Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů
Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.
Banky v době zamrznutí realitního trhu projekty přísně filtrovaly. Změnilo se to?
Bankovní kritéria jsou stále velmi přísná, banky si svoje investice hlídají obezřetně. Nám pomáhá naše šestnáctiletá historie a projekty, které máme za sebou. Nováčci na trhu si na bankovní financování často nesáhnou. Pak se pouštějí do různých alternativ, crowdfundingu apod., a to jim láme vaz. Při vyšších sazbách či dalších podmínkách stačí, aby se výstavba na půl roku zastavila, a je problém.
Jak vnímáte dnes už velmi přísné požadavky na ESG?
Problém je, že systém nefunguje jako celek. Dílčí prvky — okna, fasády, rekuperace — něco přinesou, ale na konci zákazník zaplatí výrazně víc. Otázkou je i skutečná ekologičnost: samotná výroba technologií je zátěž. A život v silně zateplených domech s řízeným větráním nemusí být vždy zdravý — bacily a plísně udržujete uvnitř. Navíc má každá technologie omezenou životnost. Třeba vrty pod domem nevyměníte; jejich životnost je kolem 20 let. Co pak?
Díky zateplení ale klient šetří na vytápění, ne?
Přísné ESG požadavky byt prodražují, zvyšují pořizovací cenu i provoz. Když si vlastník sečte měsíční náklady, příspěvky do fondu oprav a budoucí výměny technologií, celkově vyjde dráž. Další téma je kvalita vnitřního prostředí. A hlavně: kdo bude všechny ty systémy reálně udržovat, spravovat a měnit? Skoro nikdo. Chybí know-how i ochota platit, narážíme i na technické limity. Vezměte fotovoltaiku: životnost je řádově kolem 15 let a pak ji někdo musí bezpečně a za rozumné peníze vyměnit. Reálně se to často nestane. Zařízení přestane fungovat a byt tím trpí už po pár letech.
A jak ESG regulace dopadají na práci architektů?
Upřímně obdivuji architekty, že to dávají. Například povinné kapacity pro kola: u domu se 300–400 byty musíte mít třeba 700 míst. Reálně zůstávají prázdná, ale zabírají místo a stojí peníze. Často přitom chybí navazující infrastruktura (cyklostezky). V Brně nově platí stavební předpisy, které částečně omezují parkování aut a přidávají povinné kolárny. Projekty schvalované i 10 let musíte znovu předělávat.
Takže kromě parkovacích míst se nově řeší i kolárny?
Ano, ubylo několik parkovacích míst ve prospěch koláren. Ty ale často zejí prázdnotou. Kočárkárny a kolárny mnoho lidí nepoužívá. Je to nekoncepční, nepromyšlené a populistické. Tlačit lidi od aut ke kolům bez infrastruktury působí jako sociální inženýrství. A myslet si, že Češi hromadně přesedlají jen proto, že u luxusního bytu bude kolárna, je naivní. Kdo má kolo za 200 tisíc, nenechá ho ve společné kolárně, ale doma nebo ve sklepě. Ať existuje možnost, aby si cyklista vybral dům s kolárnou — problém je, že to není volitelné podle místních podmínek nebo ekonomiky projektu, ale povinné. Výsledkem je, že i dlouho schvalované projekty musíme přeprojektovávat kvůli novým požadavkům.
To mají architekti asi radost, že.
„Největší.“ Nejhorší je, že projekt nikdy pořádně nedotáhnete. Během let, kdy vzniká, se neustále mění podmínky, takže ho pořád předěláváte. To je v praxi neřešitelné. Místo dílčích zásahů je potřeba začít od základu a nastavit jasná, stabilní pravidla. Prohlášení typu „uděláme digitalizaci“ nebo „rychle něco změníme“ bez systémového řešení jsou podle mě jen prázdné sliby a většinou udělají více škody než užitku.
Takže jste rád developerem?
Ano, jinak bych to nedělal, a navíc mě ta práce opravdu baví, což nemůže říct každý. Pravdou ale je, že byty dnes stojí nesmyslné peníze. Developer by přitom mohl vydělávat podobně, dělat stejně kvalitní práci a lidé by platili normálnější ceny, kdyby procesy nebyly tak špatně nastavené a zdlouhavé. Ve výsledku developer často nevydělá víc, někdy i méně, ale klient platí nehorázné částky, protože všechno zdražilo. Podle mě je to už neúnosné. Jenže v každé debatě se to pak snadno „sveze“ na developery jako na hlavního viníka. Přitom development by měl být co nejvíce mimo denní politiku. Minimálně by měly být nezávislé úřady. Development je komerční činnost. Ať na něj stát dohlíží, ale rozhodovací aparát musí stát mimo politiku. Za první republiky existoval hlavní úřad architekta — nezávislá instituce složená z architektů. Dnes na stavebních úřadech často rozhodují lidé bez hlubší znalosti oboru a posuzují projekty subjektivně podle toho, zda se jim „líbí“. Dříve určovali směr města kvalifikovaní profesionálové. Tento systém se zrušil, a to je problém.
Brno přebírá otěže: Vychází sedmé číslo magazínu Realitní Club s Radimem Passerem na titulce
Magazín Realitní Club, který vydává Newstream, přináší svou sedmou edici. Podzimní číslo spojuje dvě klíčová témata českého realitního trhu: Prahu a Brno.
Proč je podle Tomáše Vavříka Brno aktuálně „zaseknuté“ a v nejhorší stavební kondici za dlouhé roky? Jak ovlivňuje výstavbu nedokončená digitalizace, nový územní plán a odchod zkušených úředníků? Proč ceny bytů v Brně překročily 200 tisíc za metr čtvereční a rychle se blíží těm pražským? Nejen o tom hovoří šéf největšíh brněnského developera v rozhovoru pro magazín Realitní Club, který právě vychází.
Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu
V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Domoplan startuje výstavbu projektu Brixx. V Brně vyroste čtvrť za miliardy
