Češi žijí déle, pohodlněji a levněji než před revolucí, ukázala analýza

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při řešení svého možného budoucího střetu zájmů udělá nevratné kroky, Agrofert ale neprodá. Učiní to v den, kdy se stane premiérem, nebo den předem podle toho, jak se dohodne s prezidentem Petrem Pavlem, uvedla místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.

Podle Schillerové Babiš se svým řešením střetu zájmů vystoupí veřejně. Řešení je však podle ní složitý právní proces. Babiš je v současnosti řadový poslanec a do střetu zájmů by se dostal až v případě jmenování premiérem. „Měl by mít nějakou jistotu, když ty nevratné kroky učiní, že bude jmenován premiérem,“ uvedla Schillerová.

Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní. Kdyby konflikt se zákonem neodstranil, mohlo by podle některých ekonomů, expertů i opozičních politiků hrozit Česku kvůli protiprávní situaci třeba omezení či zastavení dotací z EU. Babišovy podniky by také neměly mít dotační podporu a zakázky od státu.

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bude stát miliardy. Schillerová slibuje, že schodek neporoste

Politika

Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.

ČTK

Přečíst článek

Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob, jakým vyřeší svůj střet zájmů, oznámí těsně před tím, než ho prezident jmenuje premiérem. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Prezident trvá na tom, že Babiš má ještě před jmenováním veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Babiš již dříve uvedl, že Agrofert neprodá a střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony.

„Určité průtahy“

Lídr SPD Tomio Okamura na sněmu Svobodných řekl, že požadavek na zveřejnění řešení střetu zájmů před jmenováním vnímá jako „určité průtahy“ ze strany prezidenta. Míní, že tento postup nemá oporu v zákoně. Budoucí koaliční partneři podle něj informace dostali. „Informace máme a poměrně dostatečné. Pan předseda nastínil řešení nad rámec toho, že střet zájmů vyřeší podle pravidel. Nastínil podrobněji, jakým způsobem záležitost řeší a chystá si vyřešit. Šel i pod povrch, nastínil i přesný časový rámec včetně dat. Byl nám řečen poměrně přesný časový horizont,“ uvedl dnes Okamura. Termíny a způsob řešení však nechtěl přiblížit.

„Politické zoufalství.“ Vondráček se pustil do opozice kvůli schůzi o střetu zájmů

Politika

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček nazval mimořádnou sněmovní schůzi ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše politickým zoufalstvím opozice. O dosavadních schůzkách Babiše s prezidentem Petrem Pavlem ke vzniku nové vlády i předložení návrhu programového prohlášení hovořil v diskusním pořadu Partie CNN Prima News jako o projevech dobré vůle. Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil za zbytečné a hloupé, že si nastupující vláda zhoršuje s prezidentem vztahy.

ČTK

Přečíst článek

Lidovci s podporou ODS, Starostů a nezávislých (STAN) a TOP 09 chtějí kvůli střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Babiš tak podle nich dostane příležitost veřejně objasnit, jak chce svůj střet zájmů před nástupem do vlády vyřešit. Podat návrh na svolání schůze chtějí strany v úterý. Podle Schillerové se Babiš na mimořádnou schůzi těší.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se střetu zájmů vyhnul.

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Staví se lépe v Brně, nebo v Praze?

Všude je to podobné a záleží hlavně na lidech, kteří to mají v dané lokalitě na starosti. Nebudu zapírat, že Praha je v tomto ohledu jedna z nejsložitějších disciplín. A potrápil nás i Brandýs nad Labem. Je to sice menší obec, ale během doby, kdy tam působíme, se čtyřikrát vyměnilo vedení a s ním i pravidla, včetně kontribucí. Takže ano, jako Brňáci máme nejmenší problém v Brně.

Brno má na rozdíl od Prahy od ledna nový územní plán. Ulehčuje to investorům výstavbu?

Zatím je v něm několik dílčích témat, která se dořešují. Neřekl bych tedy, že Brno má plně funkční územní plán. Přesto přinesl určitá uvolnění.

Vidíte díky němu nějaké akviziční příležitosti? Třeba v prolukách?

Zatím ne. Brno je teď podle mě „zaseknuté“. Sešlo se několik změn najednou: stěhování stavebního úřadu, nový územní plán a start digitalizace. Výsledek? Digitalizace není dotažená, územní plán není kompletní a stěhování úřadu se nedokončilo. Navíc odešla řada nejzkušenějších úředníků. Situace na stavebních úřadech je proto aktuálně nejhorší, jakou v oboru pamatuji.

Leží kvůli tomu některý z vašich projektů bez razítka na stole stavebního úřadu?

Naštěstí všechny naše projekty už mají stavební povolení. Chytili jsme to v dobrých vlnách. A taky jsme Brňáci, takže se tam všichni známe.

Realitní trh nováčkům moc nepřeje, že?

V Česku vzniklo strašně moc „rádoby developerů“ z různých investičních skupin, kteří žijí v domnění, že development je jednoduchá disciplína. Trh ještě zažije mnoho velkých pádů. Projektů, kterým nevychází matematika, je pořád dost. Zároveň tito investoři neuvažují realisticky a stále požadují za odprodej vysoké ceny.

Jak financujete projekty vy?

Podobně jako ostatní. Kombinujeme vlastní zdroje, bankovní financování a externí financování prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Reality

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Banky v době zamrznutí realitního trhu projekty přísně filtrovaly. Změnilo se to?

Bankovní kritéria jsou stále velmi přísná, banky si svoje investice hlídají obezřetně. Nám pomáhá naše šestnáctiletá historie a projekty, které máme za sebou. Nováčci na trhu si na bankovní financování často nesáhnou. Pak se pouštějí do různých alternativ, crowdfundingu apod., a to jim láme vaz. Při vyšších sazbách či dalších podmínkách stačí, aby se výstavba na půl roku zastavila, a je problém.

Jak vnímáte dnes už velmi přísné požadavky na ESG?

Problém je, že systém nefunguje jako celek. Dílčí prvky — okna, fasády, rekuperace — něco přinesou, ale na konci zákazník zaplatí výrazně víc. Otázkou je i skutečná ekologičnost: samotná výroba technologií je zátěž. A život v silně zateplených domech s řízeným větráním nemusí být vždy zdravý — bacily a plísně udržujete uvnitř. Navíc má každá technologie omezenou životnost. Třeba vrty pod domem nevyměníte; jejich životnost je kolem 20 let. Co pak?

Díky zateplení ale klient šetří na vytápění, ne?

Přísné ESG požadavky byt prodražují, zvyšují pořizovací cenu i provoz. Když si vlastník sečte měsíční náklady, příspěvky do fondu oprav a budoucí výměny technologií, celkově vyjde dráž. Další téma je kvalita vnitřního prostředí. A hlavně: kdo bude všechny ty systémy reálně udržovat, spravovat a měnit? Skoro nikdo. Chybí know-how i ochota platit, narážíme i na technické limity. Vezměte fotovoltaiku: životnost je řádově kolem 15 let a pak ji někdo musí bezpečně a za rozumné peníze vyměnit. Reálně se to často nestane. Zařízení přestane fungovat a byt tím trpí už po pár letech.

A jak ESG regulace dopadají na práci architektů?

Upřímně obdivuji architekty, že to dávají. Například povinné kapacity pro kola: u domu se 300–400 byty musíte mít třeba 700 míst. Reálně zůstávají prázdná, ale zabírají místo a stojí peníze. Často přitom chybí navazující infrastruktura (cyklostezky). V Brně nově platí stavební předpisy, které částečně omezují parkování aut a přidávají povinné kolárny. Projekty schvalované i 10 let musíte znovu předělávat.

Takže kromě parkovacích míst se nově řeší i kolárny?

Ano, ubylo několik parkovacích míst ve prospěch koláren. Ty ale často zejí prázdnotou. Kočárkárny a kolárny mnoho lidí nepoužívá. Je to nekoncepční, nepromyšlené a populistické. Tlačit lidi od aut ke kolům bez infrastruktury působí jako sociální inženýrství. A myslet si, že Češi hromadně přesedlají jen proto, že u luxusního bytu bude kolárna, je naivní. Kdo má kolo za 200 tisíc, nenechá ho ve společné kolárně, ale doma nebo ve sklepě. Ať existuje možnost, aby si cyklista vybral dům s kolárnou — problém je, že to není volitelné podle místních podmínek nebo ekonomiky projektu, ale povinné. Výsledkem je, že i dlouho schvalované projekty musíme přeprojektovávat kvůli novým požadavkům.

To mají architekti asi radost, že.

„Největší.“ Nejhorší je, že projekt nikdy pořádně nedotáhnete. Během let, kdy vzniká, se neustále mění podmínky, takže ho pořád předěláváte. To je v praxi neřešitelné. Místo dílčích zásahů je potřeba začít od základu a nastavit jasná, stabilní pravidla. Prohlášení typu „uděláme digitalizaci“ nebo „rychle něco změníme“ bez systémového řešení jsou podle mě jen prázdné sliby a většinou udělají více škody než užitku.

Takže jste rád developerem?

Ano, jinak bych to nedělal, a navíc mě ta práce opravdu baví, což nemůže říct každý. Pravdou ale je, že byty dnes stojí nesmyslné peníze. Developer by přitom mohl vydělávat podobně, dělat stejně kvalitní práci a lidé by platili normálnější ceny, kdyby procesy nebyly tak špatně nastavené a zdlouhavé. Ve výsledku developer často nevydělá víc, někdy i méně, ale klient platí nehorázné částky, protože všechno zdražilo. Podle mě je to už neúnosné. Jenže v každé debatě se to pak snadno „sveze“ na developery jako na hlavního viníka. Přitom development by měl být co nejvíce mimo denní politiku. Minimálně by měly být nezávislé úřady. Development je komerční činnost. Ať na něj stát dohlíží, ale rozhodovací aparát musí stát mimo politiku. Za první republiky existoval hlavní úřad architekta — nezávislá instituce složená z architektů. Dnes na stavebních úřadech často rozhodují lidé bez hlubší znalosti oboru a posuzují projekty subjektivně podle toho, zda se jim „líbí“. Dříve určovali směr města kvalifikovaní profesionálové. Tento systém se zrušil, a to je problém.

Brno přebírá otěže: Vychází sedmé číslo magazínu Realitní Club s Radimem Passerem na titulce

Reality

Magazín Realitní Club, který vydává Newstream, přináší svou sedmou edici. Podzimní číslo spojuje dvě klíčová témata českého realitního trhu: Prahu a Brno.

nst

Přečíst článek

Proč je podle Tomáše Vavříka Brno aktuálně „zaseknuté“ a v nejhorší stavební kondici za dlouhé roky? Jak ovlivňuje výstavbu nedokončená digitalizace, nový územní plán a odchod zkušených úředníků? Proč ceny bytů v Brně překročily 200 tisíc za metr čtvereční a rychle se blíží těm pražským? Nejen o tom hovoří šéf největšíh brněnského developera v rozhovoru pro magazín Realitní Club, který právě vychází.

Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu

Reality

V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek