Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Je Babišův střet zájmů vyřešený? Pavel míč vrací odborníkům

Prezident Petr Pavel
ČTK
 ČTK

Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.

Babiš oznámil v prosinci nevratné vložení Agrofertu do fondu RSVP Trust. Plán měl provést do 30 dnů od svého jmenování premiérem, které nastalo 9. prosince. Podle dnešních údajů ve veřejném rejstříku zatím Babiš zůstává jediným akcionářem Agrofertu. Ve Sněmovně 15. ledna řekl, že čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí s vložením akcií do fondu.

Prezident zopakoval, že po volbách od Babiše žádal zveřejnění postupu, jak vyřeší střet zájmů a uvítal, že to současný premiér učinil. „Další vývoj je na veřejnosti a na odbornících. Prezident není ani soudcem, ani arbitrem a já nemám žádný nástroj, abych ověřoval, jestli a do jaké míry Andrej Babiš tomu svému slibu dostál. Je spíše na něm, aby uspokojivě vysvětlil, že svůj střet zájmu vyřešil v souladu se zákonem a s evropskými předpisy,“ řekl Pavel. Podotkl přitom, že Hrad nemá k dispozici právníky specializované na obchodní právo.

Pavel také podotkl, že převod Agrofertu do fondu považoval už předem za nejrealističtější způsob řešení. „Úplně čistým řešením by byl buď prodej Agrofertu i všech jiných firem, nebo odchod Andreje Babiše z politiky. Ale ani jedna z těch variant se samozřejmě neuskuteční, takže musíme vycházet z toho, co je k dispozici, a pak se dopracovat k tomu, jestli zákon byl splněn, nebo ne,“ dodal.

Česká televize

Veřejnoprávní média v Evropě pod tlakem. Škrty i útoky krajní pravice sílí

Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.

Přečíst článek

Prezident také zmínil, že Babišovo trestní stíhání kvůli dotaci pro farmu Čapí hnízdo nevnímal jako překážku jmenování. „Trestní stíhání může být faktorem v okamžiku, kdy dojde k pravomocnému odsouzení. Do té doby by měl být člověk nahlížen podle presumpce neviny,“ řekl.

Pavel se vrátil i ke svému rozhodnutí nejmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Zopakoval svůj postoj, že Turek svými vyjádřeními i chováním dlouhodobě ukazuje nedostatek respektu k českému právnímu řádu. Odmítl přitom srovnání s přístupem bývalého prezidenta Miloše Zemana, který také odmítal jmenovat některé kandidáty na ministry. „V mém případě to není o tom, že bych zpochybňoval odbornost, vzdělání, ale základní hodnotové nastavení. A to je trochu jiná věc,“ řekl.

Související

Šéf ANO Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu

Přečíst článek
Prezident Petr Pavel

Pavel k Babišovi: Chci jen jediné, ať řekne, jak vyřeší střet zájmů jako premiér

Přečíst článek

Lidé kvůli mně začínají sportovat. To je nejvíc, říká sportovní influencer Matěj König

Michal Nosek

Sportovní influencer Matěj König začínal se stativem na zahradě a dnes patří k nejvýraznějším tvářím českého sportovního obsahu na sociálních sítích. V pořadu VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou hovoří o tom, jak se rodí nápady, co diváky baví nejvíc, proč nechce stát jen na jedné platformě ani dělat reklamu za každou cenu – a také o okamžiku, kdy mu na olympiádě v Paříži zablokovali Instagram.

Sport ho provází od dětství. Hrál tenis, hltal vše, co běželo v televizi, a už na škole vnímal, že zatímco fotbal a hokej sleduje skoro každý, u dalších sportů pozornost rychle mizí. Právě tahle „všesportovní“ zvědavost se později stala jeho největší výhodou. Když si v patnácti přiznal, že z něj nejspíš nebude wimbledonský šampion, začal hledat jinou cestu, jak být sportu nablízku. A našel ji ve světě online tvorby.

Matěj otevřeně popisuje, jaké to je začínat od nuly, tedy bez týmu, bez zkušeností, jen s chutí zkoušet. Tři roky tvořil sám: učil se stříhat, mluvit do kamery, pochopit algoritmy i to, co funguje na publikum. „Můj nejlepší kamarád byl stativ,“ směje se. Dnes už spolupracuje s manažerkou, se kterou založil firmu. Spolupracuje také s kameramany, kteří pomáhají posouvat kvalitu obsahu dál.

Diváky podle něj nejvíc baví série, které propojují sport s humorem a aktuálním děním – sportovní „faily“, komentované situace v rolích, které si vytváří (třeba učitel na lyžáku), i vytrvalostní výzvy typu „běž, dokud neuvidíš…“. A protože není zaměřený na jediný sport, má výhodu v tom, že „vždycky je něco“ – jednou hokejové mistrovství, jindy lyže, běh, kolo nebo nové sporty, které lidem teprve představuje.

VIP Eva Talks s Janem Tunou
video

Jan Tuna: Kauza KFC? Nebojím se, žádný soud jsem nikdy neprohrál

Třicet dva let se Jan Tuna, publicista a influencer, věnuje rozkrývání kauz, které se týkají mnoha lidí. Naposledy veřejné mínění nadzvedla kauza KFC, kdy franšízový řetězec zpracovával prošlé maso. Jan Tuna má řadu nepřátel, ale jak řekl moderátorce Evě Čerešňákové v pořadu Eva Talks, většinou mají problém protistrany.

Přečíst článek

Plavání pomáhá

Velké téma rozhovoru je i práce a hranice mezi pracovním a osobním životem. Matěj přiznává, že pracuje prakticky každý den, často i o víkendech – ne proto, že musí, ale protože ho to baví a dějí se věci, na které roky čekal. Zároveň ale hledá způsob, jak vypnout. Překvapivě mu v tom nejvíc pomáhá plavání: ve vodě se podle něj nedá natáčet, a tak je to jeden z mála momentů, kdy opravdu „vypne hlavu“.

Na přetřes přichází i komerční stránka. Matěj vysvětluje, že spolupráce nevznikají stylem „pusťte mě zadarmo, natočím vám video“. Naopak – chce, aby vše působilo přirozeně a dávalo smysl oběma stranám. Aktuálně tvoří většina jeho příjmů právě ze spoluprací se značkami, ale do budoucna chce víc stavět i na YouTube a vlastních projektech.

Olympiáda jako nejlepší zážitek života

Silný moment přináší vzpomínka na olympijské hry v Paříži 2024, kde strávil čtrnáct dní a označuje je za nejlepší zážitek života, jenže právě tam mu kvůli použití záběrů, které spadaly pod přísná pravidla, zablokovali Instagram na tři dny. V olympijském tempu je to věčnost. I proto buduje přítomnost na více platformách a nechce být závislý na jediné.

Aktuálně se Matěj chystá na zimní olympiádu v Itálii, láká ho Milán, zákulisí a atmosféra her, a naznačuje, že rok 2026 má být „velký“ i kvůli vlastním novinkám. Nejdůležitější motivace se ale nemění: zprávy od lidí, kteří díky němu začali sportovat. „To je nejvíc,“ říká. A právě tenhle přesah dává jeho obsahu sílu – není jen o záběru a číslech, ale o energii, která dokáže zvednout lidi z gauče.

  • Dá se být součástí vrcholového sportu, i když nejste profesionální sportovec?
  • Co je při tvorbě obsahu důležitější – algoritmy, nebo vnitřní motivace?
  • Kde leží hranice mezi autentickou spoluprací a reklamou „za každou cenu“?
  • Jak bezpečné je stavět kariéru na jediné sociální platformě?
  • Lze si uchovat radost ze sportu, když se stane každodenní prací?

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Olympijský vítěz v rychlostní kanoistice Martin Doktor

VIP Eva Talks: Sportovci by si zasloužili rentu za reprezentaci, říká Martin Doktor

Přečíst článek

Veřejnoprávní média v Evropě pod tlakem. Škrty i útoky krajní pravice sílí

Česká televize
ČTK
 nst
nst

Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.

Ve Francii se situace vyostřila na konci listopadu 2025, kdy parlamentní vyšetřovací komise zaútočila na klíčové pilíře veřejnoprávního vysílání – France Télévisions a Radio France. Obě instituce nyní čelí obviněním pravicových poslanců z takzvaného „levicového úpadku“ financovaného z veřejných peněz.

Podle profesora komunikace na Kodaňské univerzitě Rasmus Kleis Nielsen sice Evropa není v tak extrémní situaci jako Spojené státy, kde prezident Donald Trump zrušil federální financování rozhlasu NPR a televize PBS, některé politické tlaky jsou však velmi podobné.

K dlouhodobé kritice ze strany politiků a soukromého sektoru se podle Nielsena přidala nová vlna útoků, související s nárůstem nacionalismu v několika evropských zemích. Kritici veřejnoprávním médiím nejčastěji vyčítají jejich přístup k tématům diverzity, menšin a migrace.

Koalice se shodla na zrušení poplatků za média, upravila harmonogram

Koalice chce zrušit koncesionářské poplatky, opozice varuje před ztrátou nezávislosti

Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

Přečíst článek

Trend začal v Maďarsku

Na systémový rozměr problému upozorňuje i Reportéři bez hranic. Podle Laure Chauvelové tento trend začal už před více než deseti lety v Maďarsku, kde jsou dnes veřejnoprávní média považována spíše za státní. „Tento model se postupně rozšířil i do dalších zemí Evropské unie,“ uvedla.

Napětí se projevuje například v Litvě. Na začátku prosince demonstrovalo ve Vilniusu asi 10 tisíc lidí proti zmrazení rozpočtu veřejnoprávní stanice LRT na roky 2026 až 2028 a proti reformě, která má usnadnit odvolání jejího generálního ředitele. Za návrhem stojí populistická strana Úsvit Němenu, třetí nejsilnější formace v litevském parlamentu.

Demonstranti přirovnávali situaci ke Slovensku, kde veřejnoprávní televize STVR prošla zásadní reformou po návratu premiéra Robert Fico k moci v roce 2023. Organizace Transparency International loni v listopadu uvedla, že STVR „stále více připomíná mluvčí vlády“.

Podobné obavy zaznívají i v Itálii. Organizace hájící svobodu médií kritizují rostoucí politizaci veřejnoprávního vysílatele Radiotelevisione Italiana od nástupu premiérky Giorgia Meloni do čela ultrakonzervativní koalice v říjnu 2022.

Vedle politických tlaků sílí i tlak finanční. Například ve Švýcarsku bude muset veřejnoprávní společnost SSR do roku 2029 zrušit 900 pracovních míst z celkových 7130. V Německu pak krajně pravicová strana AfD slibuje, že v případě nástupu k moci zruší koncesionářské poplatky.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Zaměstnancům ve veřejné sféře vzrostou platy. Schillerová řekla o kolik

Po měsících čekání přijde přidání. Vláda od dubna zvýší platy části zaměstnanců veřejného sektoru, rozdíly mezi jednotlivými profesemi ale zůstanou výrazné.

Přečíst článek

Pokles financí

Podle údajů Evropská vysílací unie činilo celkové financování veřejnoprávních médií v 27 členských státech EU v roce 2024 zhruba 29,2 miliardy eur. Po započtení inflace to znamená pokles o 7,4 procenta za posledních deset let.

EBU i organizace Reportéři bez hranic proto vítají Evropský akt o svobodě médií, který ukládá členským státům povinnost zajistit nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií.

Další výzvou je podle EBU regulace technologických gigantů, kteří jsou obviňováni z upřednostňování virálního obsahu na úkor důvěryhodného zpravodajství. „Bez důsledného vymáhání digitální regulace budou tyto platformy dál diktovat podmínky, za nichž veřejnoprávní média oslovují publikum, a oslabovat tak jejich demokratickou roli,“ varuje Richard Burnley, ředitel právních a veřejných záležitostí EBU.

Související

Doporučujeme