Důraz na globalizaci slábne, investičně mohou být zajímavé komodity, říká Vladimír Holovka z XTB
Investiční trhy jsou na první pohled relativně klidné, pod povrchem ovšem bublají rizika. Pokud se nenaplní velká očekávání kolem umělé inteligence, mohou přijít výprodeje v řádech desítek procent. „U investorů, kteří nemají dlouhé horizonty, bych byl opatrnější. Zvážil bych diverzifikaci do produktů staré ekonomiky, třeba do energetiky“ říká regionální ředitel XTB Vladimír Holovka.
Jaká je dnes situace na investičních trzích?
Nazval bych to klidem před bouří. Každý jako by tušil, že může přijít událost, která trhy zase rozvíří. Ostřílení investoři a burziáni vědí, že fundamentálně není trh v nejlepším pořádku.
Co v tuto chvíli hrozí?
Jednou z věcí jsou nepředvídatelné kroky ze strany administrativy Donalda Trumpa. Citlivost trhu se sice postupně snižuje, ale úplně nemizí. Druhá věc je vlna umělá inteligence, na kterou naskočily nejen velké technologické firmy. Teď vyvstává otázka, jestli se všechny investice vyplatí. Jsou tam velká očekávání, ovšem pokud se nenaplní, trh to může potrestat výprodeji v řádech desítek procent.
Ale z dlouhodobého hlediska si s tím trhy poradí, nebo ne?
Poradí. Teď se bavíme o krátkodobých efektech, které navíc ani nemusí přijít. Když se podíváme na delší horizont pěti nebo ještě více let, zůstávám velmi optimistický. Trhy už zvládly mnohem větší problémy, než jsou otazníky nad efektivitou investic do AI. Investor, který cílí na delší horizont, by se určitě neměl nechat znervóznit, případné tržní poklesy může naopak využít k dokupům zajímavých investičních příležitostí.
Takže v technologických firmách vidíte i navzdory možné „bublině“ potenciál?
Velké firmy, které do AI investují, jsou finančně velmi silné. Nedovedu si představit, že by případný pokles otřásl společnostmi jako Google, Microsoft, Meta nebo Amazon natolik, aby v horizontu pěti let nebyly vítězi.
Někteří investoři dnes sází čistě na ETF typu S&P 500. Je to správný přístup?
Pokud má investor opravdu dlouhé horizonty, pak to u běžného nebo začínajícího investora smysl dává. Indexová ETF mají nesmírnou výhodu, do svého koše dávají jen nejvýkonnější akciové tituly své doby. Dnes jsou výnosné technologie, za dvacet let tam může být zase úplně jiný sektor. Třeba vesmírné cestování nebo těžba zdrojů. ETF budou tyto změny v čase reflektovat.
Co říkáte na investice do technologických startupů?
Akciové trhy v posledních letech doručovaly téměř dvacet procent ročně, takže apetit investorů je obrovský. Se čtyřmi až pěti procenty ročně se nespokojí, proto jdou i do private equity, kde jsou potenciální výnosy vysoké. Je ale třeba velmi dobře vybírat. Nechci říkat, že potenciální bublina je právě ve startupech, ale bez ohledu na dobu platí, že ne každý startup zvítězí a doručí dobré výsledky. Úspěšnost je relativně malá, řekněme jedna ku třem nebo čtyřem. Navíc v oblasti AI startupů je konkurence vysoká. Každý uživatel vidí, že podobných služeb je na trhu nespočet, a logicky ne každá si najde své místo.
Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.
Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně
Reality
Jak na stávající situaci na trhu reagují zkušenější investoři nebo i fondy?
Určitým barometrem může být cena zlata, která sice roste dlouhodobě, nicméně efekt „Trump 2.0“ se sem nepochybně promítl. Kromě toho je více patrý důraz na diverzifikaci a i řada institucionálních investorů se dívá po regionech mimo Spojené státy.
Mají zájem hlavně o Asii, nebo i Evropu?
Evropa dostala pár takzvaných „wake-up callů“, aby se začala trochu hýbat, což se myslím pomalu i daří. Už proběhla i jistá revize Green Dealu a mám pocit, že globální investoři si toho všímají. Část jejich investic směřuje sem, část potom míří na „nové trhy“ v Asii. Japonsko si svou transparentností a vyspělostí drží prim, ale zajímavá je také Indie, která je vzhledem k velikosti trhu a spotřeby velmi perspektivní i do budoucna. Upozaďuje se naopak Čína, kde jsou dlouhodobě velké otazníky ohledně transparentnosti, navíc kvůli politice jednoho dítěte hrozí poměrně dramatické demografické problémy do budoucna.
Vraťme se ještě k trendům, které na trhu pozorujete…
Vidíme, že vzhledem k velkým geopolitickým tenzím se z globalizace pozvolna přesouváme k deglobalizaci a větší uzavřenosti trhů. To povede k většímu důrazu na komodity. Když je globální trh volný a můžeme se spolehnout na komodity z celého světa, ceny jdou obvykle dolů. Ale jakmile se svět uzavírá a každý si drží strategické zásoby, komodity zdražují.
Takže by investoři měli zvážit jejich přidání do portfolia?
Může to být zajímavá strategie. Ale nutno podotknout, že komodity jsou volatilnější než akcie, hýbou se nepředvídatelně nahoru a dolů. Smysl tak dávají především v dlouhých horizontech, protože nedokážete dopředu načasovat, kdy budou na svých maximech.
Které další komodity kromě zlata mohou být zajímavé?
Řekl bych, že téměř všechny včetně zemědělských. Poptávka po nich je poměrně stabilní, kdežto na straně nabídky může docházet k výkyvům. Některé komodity jsou citlivé na počasí – a když do toho navíc vstoupí deglobalizace, jakékoli výkyvy v zemědělských výnosech mohou vystřelit ceny nahoru. Zajímavé mohou být jak komodity typu kakao nebo káva, kde už jsme růst cen viděli v minulých letech, tak i ty tradiční, tedy pšenice nebo kukuřice. Kromě toho bych doplnil i klasiky jako energetické komodity nebo průmyslové kovy, například měď, zinek či stříbro.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Peníze za nic. Můžeme se ještě vyhnout základnímu příjmu?
Názory
Čemu byste se naopak v tuto chvíli coby investor vyhnul?
To je poměrně záludná otázka, protože jde o předvídání krize a to není nikdy jednoduché. Osobně nedávám velkou podporu krypto trhu, řekněme vyjma hlavních představitelů, Bitcoinu a Etherea. U investorů, kteří nemají dlouhé horizonty, bych byl opatrnější i s investicemi do zmiňovaných technologických firem. Na jejich místě bych zvážil větší diverzifikaci, například do produktů „staré ekonomiky“. Třeba do energetiky.
Když zmiňujete produkty staré ekonomiky, co evropský průmysl?
Jsem přesvědčený, že Evropa bude chtít svůj průmysl obnovit, zvlášť když trhy směřují k větší deglobalizaci. Čína byla dlouhé dekády továrnou světa, ale už přestává být levným zdrojem. Navíc i tam se budou od průmyslových odvětví přesouvat více k službám. To je přirozený vývoj jakékoli rostoucí ekonomiky. My dnes potřebujeme mít své zdroje, závody a i za cenu vyšších nákladů snižovat rizika spojená s přerušením dodavatelsko-odběratelských vztahů. Proto tam pro evropský průmysl vidím renesanci.
Kam dál diverzifikovat portfolio, když nemám dlouhé investiční horizonty na akcie?
To je otázka, na kterou se dnes odpovídá mnohem hůř než před pár lety. Dřív bych vám řekl klasický učebnicový příklad, tedy šedesát procent do akcií, čtyřicet do dluhopisů. Ale to platilo v době, kdy jsme měli nízkoúrokové prostředí. Potom přišla inflační vlna a úroky šly nahoru. Místo toho, aby nám dluhopisy vyrovnávaly propady akcií, padaly také. Diverzifikace nezafungovala. Dnes bych možná zvážil akciové tituly, které jsou méně citlivé na hospodářský cyklus. Může jít o stabilní firmy typu Coca-Cola, které dramaticky nerostou, ale ani nepadají. Dluhopisy bych si zařadil už jen jako menší, symbolickou část. A když už, tak zase raději státní, kde sice rovněž hrozí propady, alespoň rizikovost nesplácení je tam ovšem mnohem nižší než u korporátních dluhopisů.
Jak se liší přístup k riziku u jednotlivých skupin vašich klientů? Vnímáte třeba rozdíly v investičním chování mužů a žen?
Nerad bych generalizoval, jistě existuje celá řada výjimek. Nicméně z našich statistik a zkušeností opravdu vyplývá, že ženy obvykle přistupují k investicím trochu jinak. Jsou mnohem zodpovědnější, systematičtější, uvědomují si případná rizika a také si dokáží rychleji přiznat chybu. Pro investiční portfolio je to jedině dobře, protože rychleji přehodnotí ztrátovou nebo neperspektivní investici a uberou svou pozornost jinam.
Státní důchod většině lidí na zajištění důstojného stáří stačit nebude. Nová analýza XTB ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými způsoby spoření na stáří mohou po 30 letech dělat i miliony korun.
Důstojný důchod si Češi musí zajistit sami. Kdo nezačne investovat, prodělá miliony, ukazuje analýza
Money
Přesto dlouhodobě investují méně než muži. Čím to je?
Myslím, že za to mohou některé stereotypy a mýty. Třeba že je to hodně o matematice a je třeba rozumět všem finančním výkazům. To už dnes není pravda, protože investiční aplikace se zjednodušují. Kromě toho máme k dispozici ETF tituly, takže není nutné vybírat konkrétní akcie. Nejsou tam ani kapitálové bariéry, dá se začít s minimem v řádu stovek nebo jednotek tisíc a i náklady mohou být takřka na nule. To jsou faktory, které možná dříve hrály roli, ale dnes už neplatí a ženy do světa investic vstupují stále častěji. Historicky jsme měli kolem deseti procent investorek a devadesáti procent investorů, v posledních letech se poměr skutečně trochu mění. Loni to bylo kolem patnácti procent žen, poslední čísla hovoří dokonce o dvaceti procentech.
Vladimír Holovka
Vystudoval obor finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. V brokerské společnosti XTB působí od roku 2010. Působil mimo jiné jako regionální obchodní ředitel, od loňského roku pak vede celou společnost na českém, slovenském a maďarském trhu.
Burzy Trumpovým hrozbám nevěří a na další vývoj války v Perském zálivu hledí s opatrným optimismem. Akcie i zlato nyní rostou, ropa naopak klesá.
Lukáš Kovanda: Trump hrozí „peklem“. A burziáni to přijímají s chladnou hlavu
Trhy
Posádka mise Artemis II překonala dosavadní rekord v největší vzdálenosti lidí od Země, když čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion překročili hranici 400 171 kilometrů. Tím překonali maximum, kterého dosáhla posádka Apolla 13 v roce 1970. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Artemis II překonala rekord Apolla 13: lidé se dostali nejdál od Země v historii
Enjoy
