Prvním letošním vítězem soutěže Visa Czech Top Shop se stala prodejna Be Lenka v pražském obchodním centru Arkády Pankrác, která zvítězila v lednovém kole. Slavnostního předání ocenění se zúčastnili zástupci soutěže, partnerů i samotné značky.
Prodejna Be Lenka na Pankráci představuje moderní retailový koncept, který klade důraz nejen na samotný produkt, ale především na celkový zákaznický zážitek a komunikaci značky. Interiér pracuje s dostatkem prostoru, přehledným vystavením sortimentu a výraznými prvky.
Zážitek z nakupování
„Prodejna Be Lenka v Arkádách Pankrác je skvělým příkladem toho, jak lze propojit kvalitní produkt s promyšleným prostorem a silným příběhem značky. Porota ocenila zejména přehlednost, práci s prostorem i to, jak přirozeně zde zákazník prochází celou prodejnou a získává komplexní zážitek,“ uvedla Markéta Němcová, Country Manager soutěže Visa Czech Top Shop.
Design, funkčnost i technologie
Kateřina Pauzarová, Senior Account Manager ze společnosti Visa, vyzdvihla nejen design prodejny, ale i její funkčnost: „S novým rokem vyhlašujeme vítěze lednového kola, kterým se stala právě prodejna Be Lenka. Ocenili jsme zejména způsob vystavení zboží, dostatek prostoru pro prezentaci značky i celkovou atmosféru prodejny. Samozřejmostí je také bezproblémové bezkontaktní placení.“
Vítězné prodejny lednového kola Visa Czech Top Shop
Lednové kolo soutěže Visa Czech Top Shop ukazuje tři různé cesty, jak dnes dělat retail dobře: kompaktní a promyšlený prostor Be Lenka v Arkádách Pankrác, první český formát Kaufland XS ve Veselí nad Lužnicí postavený na rychlém a plynulém nákupu, a pražský Arket na Na Příkopě, kde se kamenná prodejna mění v plnohodnotný brand experience. Měsíčním vítězem se stala Be Lenka, která se jako první letos zařadila do finálové dvanáctky pro rok 2026.
Radost z ocenění neskrýval ani Juraj Fehervari, CEO Be Lenka: „Velmi se těšíme z tohoto ocenění, je to velké zadostiučinění pro celý náš tým, který dlouhodobě pracuje nejen na produktech, ale i na podobě našich prodejen. Naším cílem je nabídnout zákazníkům nejen kvalitní produkt, ale také špičkový servis a silný zákaznický zážitek. Těší nás, že se nám to daří i zde v Praze.“
Retail nové generace
Na kvalitu prostoru i jeho potenciál upozornil také Daniel Kříž ze společnosti Global Payments: „Gratulujeme prodejně Be Lenka k vítězství v soutěži Visa Czech Top Shop. Jde o velmi zdařilý prostor, který má potenciál oslovit široké spektrum zákazníků. Jsme rádi, že i díky našim řešením můžeme být součástí moderních retailových konceptů, jako je tento.“
„Jsme přesvědčeni, že naše prodejna zákazníky zaujala nejen designem, ale i použitými materiály a celkovým propojením konceptu. Do budoucna chceme v rozvoji pokračovat – plánujeme další expanzi nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ naznačil budoucí plány značky Bohuš Korček, COO Be Lenka.
Vítězstvím v lednovém kole se Be Lenka v Arkádách Pankrác stává prvním finalistou letošního ročníku Visa Czech Top Shop a otevírá tak finálovou dvanáctku nejlepších prodejen roku 2026. O celkovém vítězi rozhodne odborná porota během slavnostního finále.
Únorové výsledky soutěže Visa Czech Top Shop 2026 ukazují, jak rozdílnými cestami lze budovat špičkový retail – od exkluzivního hodinářského butiku v historickém centru Prahy přes globální sportovní značku až po moderní telekomunikační prodejnu s kavárnou. Vítězové ukazují, že rozhoduje nejen sortiment, ale především celkový dojem, práce s prostorem a kvalita zákaznické zkušenosti.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Ceny elektřiny se po krizových letech sice uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak stojí před zásadním dilematem: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se může zdát, že nejhorší období je za námi. Realita je však složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív – a s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Energetický trh se po turbulentních letech stabilizoval a elektřina se nyní obchoduje zhruba za 90 až 100 eur za MWh, tedy přibližně 2200 až 2500 korun. Oproti krizovým letům jde o výrazné uklidnění.
Neznamená to ale návrat do dřívějších poměrů. Nejistota z trhu nezmizela, jen se přesunula jinam. Zatímco dříve ceny určoval především vztah nabídky a poptávky, dnes do nich výrazně vstupují geopolitické události, vývoj cen plynu, zásahy států i rychlá transformace celé energetiky. „Energetika už dávno není jen o komoditě. Je to geopolitická disciplína,“ upozorňuje analytik Pavel Janeček. Rozhodnutí, zda v roce 2026 fixovat cenu elektřiny, tak podle něj není jen otázkou aktuální ceny, ale především ochoty nést riziko.
Po extrémním růstu cen v letech 2021 a 2022 následoval pokles, zejména v roce 2024. Rok 2025 přinesl další výkyvy, ale ceny se nakonec relativně ustálily. Podobně se vyvíjejí i dlouhodobé kontrakty. Elektřina pro rok 2026 se obchodovala kolem 90,5 eura za MWh a ceny pro rok 2027 jsou velmi podobné. To vytváří dojem stability – ten ale může být klamavý.
„Trhy dnes nevědí skoro nic,“ říká Janeček. Podle něj stačí jediná geopolitická událost a ceny se mohou během několika dní výrazně změnit. Současná stabilita je tak spíše výsledkem opatrnosti než skutečné jistoty.
Fixace není sázka na cenu, ale řízení rizika
Dodavatelé i analytici se shodují, že fixace dnes neslouží k tomu „uhodnout“ budoucí vývoj cen. Jejím hlavním smyslem je stabilizace výdajů a ochrana domácího rozpočtu. „Fixace je v dnešní době hlavně psychologický komfort. Neplatíte nutně nejméně, ale víte kolik,“ popisuje energetický konzultant.
Zákazníci s fixovanými produkty nejsou bezprostředně zasaženi krátkodobými výkyvy, protože dodavatelé nakupují energii dopředu. Naopak u flexibilních tarifů se změny cen promítají téměř okamžitě – a to jak směrem nahoru, tak dolů.
„Trhy mají v popisu práce být trochu panické,“ připomíná Michal Macenauer z EGU. „Kdo nechce řešit každodenní výkyvy, měl by si cenu zafixovat,“ dodává.
Jaderné riziko na frontě. Záporožská elektrárna přišla o klíčové napájení
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o hlavní vysokonapěťové vedení a je nyní závislá pouze na jediném záložním zdroji elektřiny. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má v zařízení dlouhodobě svůj tým odborníků.
Podle expertů se jako nejpraktičtější řešení ukazuje dvouletá fixace. Roční fixace neposkytuje dostatečnou ochranu před výkyvy trhu, zatímco delší – například tříletá – může znamenat riziko, že zákazník bude při poklesu cen zbytečně přeplácet.
Dvouletá varianta tak představuje rozumný kompromis mezi jistotou a flexibilitou. Odpovídá i současné situaci, kdy je vysoká nejistota v krátkém horizontu, ale relativně větší stabilita ve střednědobém výhledu. „Dvouletá fixace dnes dává největší smysl – je to horizont, na který ještě dokážeme něco odhadnout,“ potvrzují analytici.
Vedle ceny samotné elektřiny hraje stále větší roli regulovaná složka, kterou určují státní instituce. Právě ta může v budoucnu růst rychleji než cena silové elektřiny. V roce 2026 domácnosti těží z odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což přineslo úsporu v řádu stovek až tisíců korun ročně. Tento efekt je však pravděpodobně jen dočasný.
Do budoucna se očekává růst regulovaných plateb, zejména kvůli nutnosti modernizace distribučních sítí, připojování nových obnovitelných zdrojů a investic do stability celé soustavy.
Fixace tak nepůsobí jen jako ochrana proti kolísání cen elektřiny, ale částečně i jako ochrana proti růstu celkových nákladů.
Přichází změna: za elektřinu se bude platit jinak
Zásadní proměna se netýká jen cen, ale i samotného principu účtování. Energetika se postupně posouvá od modelu založeného čistě na spotřebě k systému, kde hrají větší roli fixní platby. „Neplatíme za přehranou písničku, ale paušál,“ vysvětluje Macenauer.
To v praxi znamená, že roste podíl fixních poplatků, zatímco význam ceny za kilowatthodinu klesá. Zároveň se zvyšuje důraz na rezervovaný příkon a schopnost řídit spotřebu.
Budoucnost tak nebude jen o tom, kolik elektřiny domácnost spotřebuje, ale také kdy ji využívá a jak flexibilně dokáže reagovat na situaci na trhu. Například spotřeba ve špičkách může být dražší, zatímco flexibilní odběr může být zvýhodněn.
Nový faktor: fotovoltaika a vlastní výroba
Do rozhodování domácností stále více vstupuje i vlastní výroba elektřiny, zejména prostřednictvím fotovoltaiky. Domácnosti se solárními panely už neřeší celkovou spotřebu stejným způsobem jako dříve. Zaměřují se spíše na část, kterou musí pokrýt ze sítě – a právě zde hraje fixace jinou roli.
V létě mohou být více soběstačné, v zimě ale zůstávají závislé na dodávkách ze sítě. Zároveň zůstává nejistá výše výkupních cen přebytků, což komplikuje ekonomické rozhodování. Fixace tak i v tomto případě může dávat smysl, její význam je však spíše doplňkový.
ČEZ vydělal méně než před rokem. Zisk snížily vyšší odpisy
Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.
Na jednom se odborníci shodují poměrně jednoznačně: energie pravděpodobně nebudou dlouhodobě levnější. Důvodem jsou vysoké investice do infrastruktury, tlak na dekarbonizaci, odklon od levných fosilních zdrojů i rostoucí nároky na stabilitu sítě. „Levná energie byla historická výjimka, ne standard,“ upozorňují.
Fixace tak není jen reakcí na aktuální situaci, ale může být i způsobem, jak se připravit na postupný růst cen.
Komu se fixace vyplatí
Rozhodnutí o fixaci závisí především na typu domácnosti a jejím přístupu k riziku. U domácností s nízkou spotřebou se fixace často nevyplatí, protože případné zdražení má jen malý dopad na rozpočet.
Běžné domácnosti se nacházejí někde mezi – fixace pro ně může představovat rozumný kompromis mezi jistotou a možností využít případného poklesu cen.
Naopak u domácností s vysokou spotřebou nebo u těch, které hospodaří s napjatým rozpočtem, dává fixace větší smysl. I menší zdražení pro ně může znamenat výrazný zásah do výdajů, a stabilita tak má vyšší hodnotu.
Domácnosti s finanční rezervou nebo ty, které aktivně sledují vývoj trhu, si naopak mohou dovolit zůstat flexibilní a reagovat na aktuální situaci.
Rychlé rozhodnutí: co udělat právě teď
Pokud si nejste jistí, obecně se jako nejbezpečnější varianta nabízí fixace na dva roky. Pokud se obáváte zdražování, dává fixace smysl jako forma ochrany. Naopak při nízké spotřebě nebo dostatečné finanční rezervě může být výhodnější zůstat u flexibilního tarifu – stejně jako pro ty, kteří trh aktivně sledují.
Fixace elektřiny v roce 2026 tak není nutností, ale racionální volbou v prostředí, které zůstává nejisté.
V krátkodobém horizontu funguje jako pojistka proti výkyvům. Ve střednědobém pomáhá stabilizovat výdaje a v dlouhodobém může zmírnit dopady očekávaného zdražování.
Související
Ruský plyn Ukrajinou opět poteče, prognózuje americká Citigroup
Společnost Dr. Müller Pharma z Hradce Králové, která je významným českým vývozcem léčiv, zdravotnických prostředků a doplňků stravy, už dobyla více než pět desítek zahraničních trhů. Nyní se posouvá k budování vlastních zahraničních filiálek, první otevřela loni v Mongolsku. „Naším cílem je export, export a ještě jednou export. Chceme vývoz organizovat vlastními silami, nebýt závislí na lokálních partnerech a zakládat pobočky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz zakladatel a majitel firmy Vladimír Müller.
Skupina Dr. Müller Pharma je také největším výrobcem čajů v Česku, v roce 2020 dokončila akvizici společnosti Jemča. „V Jemnici, kde se čaje Jemča vyrábí, jsme realizovali opravdu masivní investice do technologií. Díky tomu se nám podařilo formou privátních značek vstoupit na trhy celé Evropy. Když jsme Jemču kupovali, export se podílel na výrobě čajů necelými čtyřmi procenty. Dnes už je to výrazně přes čtyřicet procent a rosteme dále,“ uvedl Vladimír Müller.
Společnost Dr. Müller Pharma můžeme zařadit mezi střední podniky, jste největší rodinnou firmou v českém farmaceutickém průmyslu a významným exportérem. Vyvážíte výrobky pod vlastní značkou, vlastním brandem, ale také nabízíte smluvní výrobu pro vaše partnery. Na které zahraniční trhy směřujete?
Náš export dnes míří do více než padesáti zemí. Pod vlastním brandem vyvážíme hlavně do severní Afriky, na Blízký východ, do Asie a na Balkán. V západní Evropě pod vlastní značkou prodáváme menší objem výrobků. Smluvní výrobu zajišťujeme pro velké mezinárodní farmaceutické firmy. Pokud jde o tyto takzvané privátní značky, orientujeme se především na západní Evropu.
Vyhovuje vám takový mix?
Skutečně jsme s ním spokojení. Není reálné, abychom se starali o naši značku ve všech zemích, kde jsme přítomni, ať už z marketingového, organizačního nebo logistického hlediska. S naším brandem jsme i v Holandsku nebo ve Francii, ale neděláme tam aktivní marketing. Privátní značky nám vždy zajišťují určitý objem výroby, což je dobře. Dobrou zprávou je i to, že si výrobu u nás zvolí renomované západní firmy – díky výrobním kapacitám, které rozvíjíme v Hradci Králové už více než třicet let.
Paliativa se týká každého z nás, ale zatím se o ní ve společnosti bavit nechceme, říká Radek Perman z Buřinky
Silné příběhy s konci, které jen málokdo označí za šťastné. Pro pacienty s neléčitelnými onemocněními ale může být odchod doma v kruhu blízkých největší výhrou. Umožňují jim to mobilní hospice. Postupně jich přibývá, musejí však bojovat se stigmatizací i nejistým financováním. „V hospicích jsou šťastní, když z veřejných peněz pokryjí půl roku fungování, zbytek si musí sehnat jinde. Velmi důležitou roli v jejich rozvoji hraje soukromý sektor,“ říká Radek Perman, místopředseda představenstva Buřinky.
Poptávka po našich výrobcích je velká a v některých segmentech bohudík rosteme tak rychle, že musíme kontinuálně investovat do nového vybavení i výrobních technologií. V Hradci Králové kromě toho chystáme už třetí závod na výrobu léčiv a zdravotnických prostředků.
„Bránil jsem se, ale máme dobrý brand“
Vraťme se k začátkům firmy před více než třiceti lety. Jak se zrodil váš rodinný byznys?
Na začátku devadesátých let jsem pracoval jako asistent na farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Bylo nás pět kamarádů a kolegů z fakulty, společně jsme založili firmu na výrobu bylinkové kosmetiky. Bezprostředně po revoluci nebylo možné privatizovat lékárny, my jsme ale byli mladí a chtěli jsme něco aktivně dělat. Naše firma se jmenovala Herbacos. Existuje dodnes, ale už má jiné vlastníky a jiný sortiment. Byl jsem v ní čtyři roky, zažil jsem první obchodní úspěchy, první profit i první velké názorové problémy mezi společníky. Odešel jsem a společně s mojí ženou jsme založili firmu Dr. Müller Pharma. Na začátku byl náš první úkol prostě přežít, uživit rodinu, začínali jsme bez kapitálu. Nějak se to povedlo a vyrostli jsme v docela velkou a silnou firmu.
Platilo i nadále, že jste nevyužívali vnější kapitál?
Asi po šesti letech jsme dostali první úvěr od banky, ale nikdy jsme neměli žádného investora. Pořád jsme nezávislý rodinný byznys.
Dnešní terminologií by se dalo říct, že jste rozvíjeli startup – sami bez jakéhokoliv venture kapitálu.
Dnes je to moderní – startupy, všechno je orientováno na rychlý finanční výkon v čase a když se líbíte investorům, rádi do vás nasypou peníze. To tenkrát nebylo. Když ale nemáte vnější investory, jste odkázaný sám na sebe, nesete odpovědnost, což považuju za fantastickou věc.
Martin Růžička z Nobilis Tilia: Co vyrobíme, je do měsíce u zákazníka
V kosmetickém průmyslu je obrovská konkurence. Dlouhodobě mohou uspět jen ti, jejichž produkty skutečně fungují. To je i případ české společnosti Nobilis Tilia, která už třicet let vyrábí přírodní kosmetiku a aromaterapeutické oleje v srdci Českosaského Švýcarska. Vsadila na kvalitu. Vše, od suroviny přes technologie výroby až po výsledné produkty, má přísné certifikace. Věděli jste, že na jeden litr růžového oleje je potřeba pět tun okvětních lístků růže? Kde takový olej nakupují, prozrazuje šéf společnosti Nobilis Tilia Martin Růžička v rozhovoru pro server mistoprodeje.cz.
Museli jste si tvrdě vydělávat například právě na to, abyste rozšířili výrobní kapacity. To mohly být nervy a asi to trvalo dlouho…
Trvalo to samozřejmě déle. Když nemáte kapitál, musíte si ho vydělat. Nemáme žádné jiné ekonomické aktivity a celý náš byznys se oborově odehrává jen v rámci naší skupiny. A většinu našeho zisku také v rámci skupiny zpětně investujeme.
Libor Fojtík pro Export.cz, užito se svolením
Hodně startupů nakonec skončí. Vy jste aspoň vždy věděli, že děláte to, na co opravdu máte…
Přesně tak. Od počátku jsme se řídili pravidlem, že si nemůžeme nic objednávat, pokud nemáme peníze na účtě. Z dnešního pohledu je to pouze jedna z možných cest, jak rozjet byznys. Musím ale říct, že jsme měli velké štěstí na naše zaměstnance, naše spolupracovníky, kteří mají obrovskou zásluhu na tom, jak se posouváme dál. Na začátku jsme tu byli dva, tři a dnes je nás v celé skupině něco přes 400. A pořád se daří ve firmě držet dobrý vibe, dobrou atmosféru. Myslím, že lidé oceňují, jak se jako majitelé chováme. Prožíváme všechno společně, držíme pohromadě, chováme se k sobě korektně, což považuju za jednu z nejcennějších a nejkrásnějších věcí.
Na začátku někoho zjevně napadlo, že by součástí firemní značky mělo být vaše jméno. Kdo vlastně vymyslel název Dr. Müller Pharma?
Nepochází z mé hlavy. Vznikl při jedné neformální akci s přáteli. Když jsem poprvé uslyšel Dr. Müller Pharma, říkal jsem – na to zapomeňte. Nakonec jsem si ale řekl, proč ne. A ukázalo se, že to byl dobrý tah. Když na každé krabičce s vaším výrobkem vidíte své jméno, je to závazek. Tím spíše, že jsem studoval a poté také sedm let učil na farmaceutické fakultě, kde mě spousta lidí znala. Možná polovička z nich si ale naši firmu se mnou nikdy nespojila, protože její název zní docela německy.
To byla někdy i výhoda?
Před třiceti lety ano, tehdy nám to otevíralo dveře. Na druhou stranu jsme vždy zdůrazňovali, že jsme česká společnost. Dodnes je obrovskou výhodou, že jsme evropská firma. Evropa má pořád velmi dobrou pověst. Na asijských a dalších trzích můžete dosahovat poměrně rozumné ceny s rozumnou přidanou hodnotou.
Martin Jahn: Spalovací motory tu budou ještě desítky let
Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
Když řeknete Dr. Müller Pharma někde v zahraničí, vědí lidé, o co jde?
V zemích, do nichž exportujeme pod vlastní značkou, už většinou ano. Rád zajdu v zahraničí do lékárny a hledám nějaký náš výrobek. A většinou jsem úspěšný. Lékárníci vždy vědí – ať už je to třeba v Gruzii, Ázerbájdžánu nebo Vietnamu. Už dlouhou dobu jezdíme na jeden ostrov do Řecka, chodím tam do lékárny a tradičně si tam kupuji náš PantheNose spray. Říkám tomu umělé zvyšování poptávky (smích). Jsem rád, že i náš řecký partner s naším brandem kontinuálně pracuje i na ostrovech, kde je logistika obtížnější.
Čajové opojení
Dr. Müller Pharma se postupně rozrostla do celé skupiny. Jaké dnes máte další dceřiné společnosti?
Před deseti lety jsme koupili výrobce léčivých čajů Megafyt Pharma ve Vraném nad Vltavou. Je to krásná voňavá firma na výrobu léčivých bylinkových čajů s dlouhou tradicí a velmi dobrou pozicí a tržním podílem v českých lékárnách. V sortimentu je 27 čajových směsí, které jsou registrovány jako léčivé přípravky, což je vcelku ojedinělá záležitost. Megafyt Pharma má povolení k výrobě léčivých přípravků a odpovídající systémy jištění jakosti.
V roce 2020 jsme dokončili akvizici společnosti Jemča, čímž jsme vstoupili na retailový čajový trh. Dnes jsme díky vlastnictví obou společností největším výrobcem čajů v Česku. Držíme 25procentní podíl na českém trhu černého čaje pouze s jednou výrobkovou řadou Pigi čaj. A Pigi je také součástí názvu naší nově otevřené nanografické digitální tiskárny, která zajišťuje výrobu papírových obalů pro celou skupinu.
Šéf EGAP David Havlíček: My nabízíme lokomotivu, Korejci lokomotivu i s železnicí
Ukrajina je válečnou zónou, přesto tam české firmy obchodují více než před ruskou invazí. Exportní a garanční pojišťovna (EGAP) tam už pojistila obchody za 1,7 miliardy korun – a zatím bez jediné škody. Skutečný boj ale podle jejího šéfa Davida Havlíčka přijde až při poválečné obnově, kdy evropské firmy narazí na konkurenci států, které financují nejen export, ale i infrastrukturu.
V Jemnici, kde se čaje Jemča vyrábí, jsme realizovali opravdu masivní investice do technologií. Díky tomu se nám podařilo formou privátních značek vstoupit na trhy celé Evropy. Když jsme Jemču kupovali, export se podílel na výrobě čajů necelými čtyřmi procenty. Dnes už je to výrazně přes čtyřicet procent a rosteme dále.
Jak se vaše jednotlivé segmenty podílejí na celkových tržbách?
Loňský rok ještě nemáme uzavřený, ale předpokládáme, že tržby celé skupiny přesáhly 1,3 miliardy korun. Léčiva, zdravotnické prostředky a doplňky stravy se podílely necelými 900 miliony korun. Zbytek jsou čaje a jejich výroba dál významně roste.
Export, export a ještě export
Jaká je vaše „příští velká věc“, váš další velký cíl?
Sky is the limit. Cílem je export, export a ještě jednou export. Ve vybraných zemích chceme vývoz organizovat našimi vlastními silami, nebýt závislí pouze na lokálních partnerech. Řešením je zakládat pobočky, jejichž úkolem je rozvíjet obchodní příležitosti na lokálním trhu, budovat vlastní obchodní týmy, aktivně řídit marketing, reklamu a práci se sociálními sítěmi. Na trzích, kde už naše značka něco znamená, se ukazuje, že taková strategie má určitě smysl – nově mimo jiné i díky našim vlastním polygrafickým kapacitám.
Lokální partneři ale pro vás historicky byli hodně důležití…
A vždycky budou. Jsme schopni každý rok přidat vlastní pobočku v jedné další zemi, maximálně ve dvou. Takové filiálky vyžadují poměrně velké investice a důkladné organizační uchopení. Není reálné, abychom během pěti let zaplavili pobočkami půl Asie. Díky našim partnerům si navíc předem ověřujeme, že je na daném trhu pro naše produkty místo.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Předpokládám, že místní partner hraje významnou roli při registraci a schvalování vašich produktů, které trvá řadu let.
V některých případech nám opravdu hodně pomáhá. Máme vlastní silné registrační oddělení, které je schopné poskytovat podporu našim partnerům při komunikaci s lokálními autoritami. Tam, kde otevíráme vlastní obchodní zastoupení, chceme být držiteli registračních oprávnění pro uvádění na trh, abychom v jednotlivých zemích ještě zlepšili logistiku, mohli lépe ovlivňovat marketing a do našeho místního byznysu přímo investovat. Snazší je pak také komunikace s místními institucemi. Založení pobočky má navíc pozitivní vliv i na spolupráci s naším partnerem. Nikdy to není tak, že bychom mu vzali byznys. Naopak – našeho partnera tím podpoříme, protože v tu chvíli má veškeré zboží v příslušné jazykové mutaci obalů v lokálním skladě.
Mongolsko se loni stalo prvním případem, kdy jste se posunuli k vlastní pobočce. Proč právě tam?
Mongolský trh nepatří z našeho pohledu mezi největší, ale má obrovský obchodní potenciál. Výrazně tam stoupá životní úroveň, kupní síla a poptávka po našich produktech. Postupně roste střední třída, která má peníze a chce si dopřát kvalitní evropské produkty. V Mongolsku se učíme celý proces.
Co prodáváte v Mongolsku?
Podobně jako jinde jsme i v Mongolsku silní v řadě našich přípravků na kašel a nachlazení, včetně Müllerových pastilek. Dále jsou to přípravky pro oblast indikačních skupin gynekologie, urologie a dermatologie. Nebo například řada přípravků Ferrofruit, které jsou vhodné pro doplnění železa. Je toho docela dost.
Mongolsko je tedy taková první vlaštovka. Už chystáte další pobočky?
Chystáme ji ve Vietnamu, kde si od ní hodně slibujeme. A připravujeme také pobočku v Gruzii, která obslouží i Ázerbájdžán a Arménii.
Biohacking: Nálada není náhoda, ale chemický proces
Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.
Náš největší exportní trh je dnes Irák, býval to Kuvajt. Máme celou řadu podobných trhů střední velikosti, ale také hodně menších. Celé dohromady je to z našeho pohledu velmi dobrý mix. Cílem je nebýt závislí na několika velkých partnerech a při výpadku jednoho z nich neohrozit celkový objem exportu. Takhle to naštěstí není, máme diverzifikované a dobře vyvážené portfolio.
Jakou roli hraje ve vašem dobývání zahraničních trhů ekonomická diplomacie?
Velkou. Máme dobrou spolupráci s Hospodářskou komorou i se Svazem průmyslu a dopravy. Vždy nám pomohlo, když jsme se objevili v podnikatelské misi do země, kde už jsme měli nastartovaný byznys.
Podobné mise jsou tedy důležité spíše v případě, že už máte na daném trhu nastartovaný obchod, než když chcete najít úplně nový byznys?
Jsou důležité v obou případech. Když už jsme pracovali na určitém obchodu a objevili jsme se v dané zemi se suitou politiků a podnikatelů, mohli jsme vzít naše partnery na oficiální jednání s místní státní správou nebo třeba na recepci na české ambasádě. To fungovalo vždy dobře. Ale účast v misích nám zároveň otevírala dveře do zemí, kde jsme ještě neměli žádnou zkušenost. Můžu uvést příklad Súdánu nebo koneckonců i právě Mongolska. Kromě velkých misí považujeme za velmi přínosné také projekty ekonomické diplomacie PROPED, které organizuje ministerstvo zahraničí ve spolupráci s dalšími resorty. Tyto úzce zaměřené mise se vhodně doplňují s těmi velkými. Důležitá je také role velvyslanců a ekonomických diplomatů v jednotlivých zemích. Ve zmiňovaném Mongolsku nás hodně podporuje česká ambasáda a my se zase snažíme podporovat její aktivity. Je tam docela silná česká komunita a my jsme se přirozeně stali její součástí.
Není vývoj jako vývoj
Zmínil jste vaše pastilky. Ještě se vrátím k historii vaší firmy – v jednom z minulých rozhovorů jste mi říkal, jak důležitý milník byl, když jste spustili výrobu pastilek. Je to pořád vaše klíčová přednost?
Ve výrobě tvrdých medicinálních pastilek jsme opravdu dobří a silní. Medicinální pastilky jsou léková forma, na niž potřebujete výrobní technologii, která není úplně běžná. Výrobců farmaceutických tvrdých bonbónů v Evropě moc není, takových firem je asi osm. A mezinárodně silný brand, kterým dnes Müllerovy pastilky jsou, navíc potřebuje silnou výrobní i vývojovou kapacitu. Tu jsme si za ta léta naštěstí vybudovali.
Nemůžeme ani naznačovat (smích). Ale obecně můžu říct, že rozvíjíme základní aplikační formy jako pastilky, tekuté perorální přípravky, polotuhé přípravky pro aplikaci na pokožku a čípky. A také tablety, které nejsou vyloženě naší specialitou, ale jejich výroba v Hradci rozhodně není malá. V případě pastilek nebo čípků jsme hodně silní i vzhledem k tomu, že výrobců těchto lékových forem je celkem málo a výroba vyžaduje velmi specifické know-how.
Co všechno patří do portfolia vašich zdravotnických prostředků?
Jsou to například vaginální gely, lubrikační gely, nosní spreje, glycerinové čípky i zmiňované pastilky. Ve vývoji zdravotnických prostředků můžeme být hodně kreativní – třeba u pastilek se to týká různých obsahových látek z léčivých rostlin. V případě čípků se zaměřujeme především na generická léčiva. To znamená, že vždy existuje referenční přípravek, originál, ke kterému vyvíjíme generickou alternativu. Náš vývoj pak směřuje ke generickým léčivům v aplikační formě čípku, emulzního přípravku či pastilky. Podobné projekty klidně trvají šest nebo sedm let, než je hotovo. Dnes pracujeme na něčem, co se ekonomicky zúročí až za poměrně dlouhou dobu.
Výsledkem vašeho vývoje tedy nemusí být něco úplně nového na trhu. V čem jsou pak přednosti těchto léčiv?
Naše generická léčiva můžeme vyrobit levněji, a tím nabídnout na lokálním trhu kompetitivní cenu v porovnání s originálním výrobcem, kterého případně takový trh z různých obchodních důvodů nezajímá. Nebo ho například může považovat za příliš malý.
Mluvil jste o vaší alma mater. Spolupracujete ve vývoji s univerzitami?
Skutečně dlouhodobě spolupracujeme s Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové. V posledních dvou letech rozvíjíme vztahy s Farmaceutickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně a máme z toho radost. Studenti k nám chodí dělat diplomové práce nebo v rámci doktorandských studií pracují na výzkumných úkolech, které souvisejí s našimi vývojovými projekty.
Občas v případě jiných oborů ekonomiky slýchám, že spolupráce mezi byznysem a výzkumníky příliš nefunguje. Jak ji vnímáte vy?
Nevidíme perspektivu ve výzkumných projektech, u nichž je podmínka, že jejich výsledky musí mít nutně ekonomický výstup v průmyslu, a pak jsou na ně navázané nějaké dotace či granty. V 99 procentech případů totiž takové projekty nezapadají do našeho byznys plánu. Když ale víme, že můžeme využít například speciální analytické metody některého akademického pracoviště nebo jeho technologické vybavení v rámci našeho vývoje, dokážeme nastavit win-win model a využít výsledky univerzitního výzkumu i v naší praxi.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group
