„Armáda snů“. Trump chystá masivní navýšení vojenského rozpočtu

V roce 2025 na český trh vstoupilo 40 nových brandů. Největší pozornost přitáhl luxus, který zaznamenal historicky nejvyšší počet vstupů. A také gastronomie, jež dál mění podobu maloobchodních center.

Český maloobchod potvrzuje pověst stabilního a odolného trhu. Podle pravidelného průzkumu společnosti Cushman & Wakefield vstoupilo v roce 2025 do Česka celkem 40 zahraničních značek. Jde o obdobný výsledek jako v předchozích letech, kdy se počet nových vstupů dlouhodobě pohybuje kolem této hranice. Výjimkou zůstává pouze rekordní rok 2024 se 47 značkami.

Zásadní změna ale přišla jinde. Hned pět nových brandů mířilo do luxusního segmentu, což je nejvyšší číslo, jaké kdy český trh zaznamenal. Nejvíce značek dorazilo z Německa, výrazně zastoupené byly také Itálie a Spojené státy.

Jídlo jako magnet

Největší pozornost přitáhl vstup amerického řetězce Five Guys. Jeho první česká pobočka v obchodním domě Máj se už během prvního týdne provozu zařadila mezi deset nejvýkonnějších poboček značky na světě. Ve stejném objektu otevřely také koncept zdravého stravování dean&david a restaurace Koykan se středomořskou kuchyní.

Nábytek z Temu? Ikeu drtí levná konkurence, bude asi zlevňovat

Zprávy z firem

Nový ředitel Ikey, Polák Jakub Jankowski, bude bojovat s poklesem zisku i tržeb. Půjde s menšími obchody do menších měst.

nst

Přečíst článek

Do centra Prahy zamířily i další zahraniční koncepty. Fine dining restaurace Seven North v hotelu SiR Prague, Piano Bar s živou hudbou v paláci Savarin nebo značky Cinnamood, Ciao Spritz či Sushi Circle. Stále častější je také vstup prostřednictvím hypermarketů: v síti Kaufland se objevily například Sushi Circle, Yuzu nebo francouzská Mai Sushi. Svůj minimarketový koncept představil také Wundermart v pražském hotelu Hilton.

„Český trh zůstává pro nové značky atraktivní a překvapivě odolný vůči ekonomickým výkyvům. Lidé dnes vyhledávají kombinaci gastronomie, zábavy a prémiového prostředí, což mění podobu obchodních center,“ říká Jan Kotrbáček, mezinárodní partner Cushman & Wakefield.

Luxus našel nové zázemí

Mimořádně silný rok má za sebou luxusní segment. Hlavním impulzem bylo otevření hotelu Fairmont Golden Prague v Pařížské ulici, který se stal novým magnetem pro prémiové značky. V jeho okolí otevřely své prodejny šperkařské domy Pasquale Bruni, Damiani či lotyšská značka Grenardi.

Luxus se ale neomezil jen na Pařížskou. V Široké ulici vstoupila na trh parfémová značka Nicolaï a v ulici Na Příkopě otevřel Chanel svou první českou prodejnu zaměřenou výhradně na parfémy, krásu a doplňky.

„Praha se dnes pevně zapisuje na mapu evropského luxusního retailu. Značky ji vnímají jako vyspělý trh s mezinárodní klientelou a přirozený vstupní bod do regionu střední a východní Evropy,“ doplnil Kotrbáček.

Móda, krása i levné řetězce

Vedle gastronomie a luxusu se dařilo také módě a kráse. Na trh vstoupily značky jako Kiko Milano, Bath & Body Works, švédský Arket nebo španělské šperkařství Miramira. Celkem přibylo 14 nových brandů v segmentu oblečení, obuvi a doplňků.

Pozornost spotřebitelů si získal i německý diskont Woolworth, který od začátku roku otevřel už 19 poboček a sází na cenově dostupné zboží do domácnosti, oblečení i potraviny. Spektrum novinek doplnily také VR aréna Another World, showroom automobilky BYD v Ostravě nebo německá značka hraček Small Foot.

Podle Cushman & Wakefield se český retail stále více posouvá od samotného prodeje k budování zážitku a vztahu se zákazníkem. Právě tento posun má být hlavním důvodem, proč zůstává český trh pro zahraniční značky dlouhodobě atraktivní.

Kde dneska ještě nakoupíte? Rohlík a Košík fungují nejdéle

Zprávy z firem

Větší nákupy na poslední chvíli bude dnes potřeba stihnout včas. Supermarkety mohou mít na Štědrý den otevřeno nejdéle do 12:00, většina řetězců ale provoz ukončí už dřív a jedinou možností, kde sehnat poslední nutnosti, budou malé večerky. Rohlík a Košík dnes rozvážejí jen do 14:00.

nst

Přečíst článek

USA zvažují různé scénáře, jak získat Grónsko. Vedle diplomatického řešení připouštějí i použití síly, což znepokojuje Evropu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se příští týden setká s představiteli Dánska, aby spolu jednali o Grónsku. Podle agentur Reuters a AFP to dnes řekl novinářům ve Washingtonu. Spojené státy za prezidenta Donalda Trumpa usilují o připojení největšího světového ostrova, který je autonomní součástí Dánského království. Nevylučují přitom ani použití vojenské síly.

Tuto možnost dnes připustil i šéf americké diplomacie. „Pokud prezident identifikuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, každý prezident si ponechává možnost na ni reagovat vojenskými prostředky,“ poznamenal. Rubio ale podle svých slov jako diplomat vždy upřednostňuje dohodu jiným způsobem a dal by jí přednost i v případě Venezuely, na kterou USA o víkendu zaútočily a zmocnily se jejího prezidenta Nicoláse Madura.

David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu

Názory

Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.

David Ondráčka

Přečíst článek

Kodaň i Nuuk žádají vysvětlení

O urgentní schůzku Rubia požádaly Grónsko i Dánsko, které postoj Washingtonu znepokojuje. Bílý dům v úterý uvedl, že USA zvažují různé možnosti, jak strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý ostrov získat.

Rubio v pondělí podle listu The Wall Street Journal (WSJ) členům Kongresu řekl, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a v tuto chvíli neplánuje vojenskou invazi. Zároveň dodal, že Bílý dům se svou rétorikou snaží přimět Dánsko k vyjednávání.

Evropa připravuje krizový scénář

Evropské země ale podle dnešních slov francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota připravují plán pro případ, že by Spojené státy na Grónsko zaútočily.

Jak Dánsko, tak Grónsko zastávají názor, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout výhradně jeho obyvatelé, kterých je přibližně 57 tisíc.