První sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení na českém území mohl být podle odbornice Jany Urbanovské příležitostí k posílení česko-německých vztahů. Místo toho se z něj stalo politické téma, které podle ní vrací veřejnou debatu k narativům z minulosti.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se příští týden poprvé uskuteční na českém území, představoval mimořádnou příležitost k prohloubení česko-německé spolupráce. Vzhledem k postoji vládní koalice ale zůstane z velké části nevyužitá, uvedla odbornice na vztahy obou zemí Jana Urbanovská z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Na sněm do Brna se chystají bavorský premiér Markus Söder a spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, oba z CSU. Zástupci české vlády ale podle všeho nepřijedou a v dolní komoře parlamentu se vládní strany snaží prosadit nesouhlasné stanovisko k pořádání akce.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Návrat do 90. let

„Každou takovou návštěvu bychom měli využít jako příležitost k prohloubení přátelských vztahů a důvěry. Je to něco, co se dalo uchopit konstruktivně, mohla to být skvělá událost, ze které budou mít prospěch lidé na obou stranách hranice. Místo toho je z toho takové absurdní divadlo,“ uvedla Urbanovská.

Vyhrocená veřejná debata o sjezdu sudetských Němců odbornici překvapila. Podle ní jde o návrat do 90. let, a dokonce až k narativům komunistické propagandy z dob studené války, která sudetské Němce vykreslovala jako revanšistickou hrozbu. Sudetoněmecké krajanské sdružení se ale podle Urbanovské s plynutím času proměnilo, distancuje se od nacionalismu a neusiluje o navracení majetku zabaveného po druhé světové válce.

8 fotografií v galerii

Potomci sudetských Němců mají podle odbornice silnou emoční vazbu k českým zemím, kde po generace žili jejich předkové. Snaží se uchovat jejich kulturní dědictví. Mluvčího sdružení Bernda Posselta vnímá Urbanovská jako autentického zastánce česko-německého smíření, který celý život bojuje proti nacionalismu a nezpochybňuje minulost. Sněmy jsou v posledních letech spíše folklorní záležitostí s hudbou, tanci a kroji. Průměrní účastníci jsou lidé v seniorském věku, doplnila odbornice.

Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy

Názory

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Výborné vztahy

Spolupráce mezi Českem a Německem na úrovni občanské společnosti, obcí, měst či spolků je podle Urbanovské na výborné úrovni. Vztahy obou zemí si v posledních letech chválili i politici. Jejich budoucí kvalitu podle ní neohrožuje konání sněmu na českém území, ale spíše politizace tématu představiteli vládní koalice tvořené hnutími ANO, SPD a Motoristy.

„Nerozumím tomu, proč se do toho rozhodli hodit takovou ‚bombu‘ a ohrozit to, co jsme si odpracovali za poslední desetiletí,“ uvedla odbornice.

Motivaci hnutí SPD Urbanovská chápe. Podle ní se snaží mobilizovat voličskou základnu a získávat politické body, podobně jako to dělalo v otázkách migrace a Ukrajiny. „Že na to nasedne hnutí ANO, to bylo pro mě překvapení. Měla jsem Andreje Babiše za pragmatického politika, který chce mít s Němci dobrý byznys,“ řekla Urbanovská.

Česko-německé vztahy podle odbornice nijak nekazí občanské iniciativy, které se snaží prohlubovat dialog a nastolovat smíření. Právě to je deklarovaným cílem festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do Brna pozval. „Odpovědnost nesou ti politici, kteří rozdmýchávají konfliktní potenciál, namísto aby lidem vysvětlili, že 81 let po válce se už nemáme čeho bát,“ uvedla Urbanovská.

Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.

Rusko výrazně zhoršilo odhad hospodářského růstu pro letošní rok. Hrubý domácí produkt země by se měl podle nové prognózy zvýšit pouze o 0,4 procenta. Dosud přitom ruská vláda počítala s růstem o 1,3 procenta.

V rozhovoru pro úterní vydání listu Vedomosti to uvedl ruský vicepremiér Alexandr Novak. Informovala o tom agentura Reuters.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Pomalejší růst i v dalších letech

Slabší výhled se netýká jen letošního roku. Vláda nyní očekává pomalejší růst také v roce 2027, kdy má ruská ekonomika vzrůst o 1,4 procenta. Předchozí odhad přitom počítal s růstem o 2,8 procenta. Pro rok 2029 vláda vychází z růstu HDP o 2,4 procenta.

Reuters na možné zpomalení ruské ekonomiky upozorňoval už dříve. Analytici oslovení agenturou například v březnu odhadovali, že se ruský HDP letos zvýší o 0,8 procenta. Ruská vláda v té době stále počítala s růstem o 1,3 procenta.

EU chystá nový úder na Rusko. V hledáčku je Putinova stínová flotila

Politika

Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.

nst

Přečíst článek

Ruské hospodářství dlouhodobě zatěžují vysoké vojenské výdaje spojené s válkou na Ukrajině i západní sankce. Masivní výdaje na válečné úsilí sice krátkodobě podpořily růst v roce 2022, zároveň ale přispěly k inflaci, zatížily části ekonomiky mimo válečný sektor a zvýšily ruský zahraniční dluh na nejvyšší úroveň za posledních 20 let.

V loňském roce ruská ekonomika vzrostla jen o jedno procento. Tempo růstu tak výrazně zpomalilo z 9,4 procenta v roce 2024. Úředníci navíc očekávají, že pomalý růst bude pokračovat i letos.

Statistiky zároveň ukazují, že ekonomika v prvních měsících letošního roku klesla. Na zpomalení růstu v dubnu upozornil také ruský prezident Vladimir Putin.