Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Odboráři se s vládou na růstu platů stále neshodli. Spoléhají, že nový kabinet „bude moudřejší“

Odboráři se s vládou na růstu platů stále neshodli. Spoléhají, že nový kabinet „bude moudřejší“
Profimedia
 ČTK

Vláda a odbory se ve středu zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo práce navrhlo původně šest variant přidání - o pět, nebo o sedm procent a pro hůř odměňované profese další buď čtyři, nebo šest procent navíc. Odbory požadovaly nejdřív růst tarifů pro všechny zaměstnance veřejných služeb a státu o deset procent. Ve středu žádaly nejvyšší z verzí, které předložil Jurečkův úřad - tedy navýšení o sedm procent a pro hůř placené k tomu ještě šest procent.

„Zatím jsme se nedohodli. Závěr byl, že budeme v tom jednání pokračovat v těch příštích dvou třech týdnech. Uvidíme, jestli se dokážeme dohodnout," řekl Jurečka.

Vláda navrhuje zvednout tarify o pět procent a hůř placeným přidat ještě další dvě procenta. Podle Jurečky je na tom v koalici shoda.

„My si myslíme, že rozdíl mezi naším stanoviskem a jejich stanoviskem (vlády) je přibližně deset miliard korun. To si myslíme, že je řešitelné,“ řekl novinářům po jednání předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Doufá v to, že vláda změní názor. „Vzdálenost mezi naším názorem a názorem vlády je ještě pořád značná,“ podotkl. Proti několika členům vlády ale podle něj stojí 700 tisíc zaměstnanců.

Podle podkladů k platovému nařízení vlády by na přidání o sedm procent a pro hůř odměňované a státní službu o 13 procent bylo potřeba 45,1 miliardy korun. Ministr uvedl, že i s penězi na platy ve školství a obraně je v navrhovaných rozpočtech ministerstev na přidání ale něco přes 20 miliard korun. Odboráři odhadované náklady počítají bez odvodů. Ty podle předáků stát hned dostane z výdělků zpět.

Odbory spoléhají případně na povolební kabinet, který by mohl ještě přidání upravit. „Máme přání, aby nová vláda byla moudrou vládou, takže já spoléhám na to, že nová vláda bude moudřejší než ta stávající,“ řekl Středula.

Podle Jurečky se blíží shoda na růstu platů učitelů. „Ta dohoda je myslím velmi blízko. Tam by to mělo být někde okolo plus minus sedmi procent,“ uvedl ministr. Pokryté je podle něj i navýšení výdělků v armádě.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají ještě státní zaměstnanci. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v červenci shodli na tom, že by růst tarifů v nejnižší tabulce měl být vyšší a měla by se do pár let spojit se stupnicí zdravotníků.

Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49 049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Téměř dvě pětiny platu tvořily odměny, příplatky a náhrady. Tarifní základ představoval 61 procent. Ve veřejném sektoru pracovalo 675 100 lidí, z nich 141 700 ve zdravotní a sociální péči, 221 500 ve vzdělávání, 269 300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24 200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala méně než 38 225 korun hrubého, ve zdravotní péči méně než 47 686 korun či ve vzdělávání méně než 44 535 korun.

Růst mezd v Česku překvapil i experty. Příští rok už ale zpomalí

Růst mezd v Česku překvapuje i experty. Příští rok ale zpomalí

Růst mezd v Česku citelně překonal všechna expertní očekávání. V příštím roce ale kvůli clům ochabne, i bez zvýšení úrokových sazeb ČNB.

Přečíst článek

Související

Levicová vláda Petra Fialy opět přidává na platech státních zaměstnanců

Dalibor Martínek: Levicová vláda Petra Fialy opět přidává na platech státních zaměstnanců

Přečíst článek

Jurečka navrhne zvýšit platy části úředníků. Polepšit by si měli i školníci či kuchařky

Přečíst článek

Na Wall Street nyní vládne chamtivost. Je však ještě zdravá?

Charlie Munger
ČTK
Marika Čupa

Na amerických akciových trzích už několik měsíců panuje chamtivost. Akciový index S&P 500 v srpnu překonal další rekord. Není nynější chování investorů iracionální? ptá se investorka Marika Čupa a odpověď hledá v jedné z psychologických pastí na investory, které popsala investiční legenda Charlie Munger (na snímku).

Americké akcie opět na historických maximech

Od května panuje na amerických akciových trzích dobrá nálada a ta investorům zůstala i v srpnu.

Americký akciový index S&P 500, který obsahuje 500 největších amerických společností, v srpnu vyrostl o 1,9 procenta a opět uzavřel měsíc na svém historickém maximu.

Historické maximum S&P 500 není ale jen číslo, odráží také aktuální náladu investorů, kterou ilustruje Fear and Greed Index: ten dlouhodobě zůstává v pásmu chamtivosti.

Fear and Greed Index

Růst indexu S&P 500 i vysoký Fear & Greed index ukazují, že dobrá nálada investorů dokáže trhy táhnout nahoru.

Není totiž žádnou novinkou, že krátkodobé pohyby trhů často určují právě emoce investorů. Optimismus či strach mají někdy větší sílu než samotné výsledky firem.

Co má vliv na psychiku investorů?

Dokonce i chytří a zkušení lidé podléhají zkreslenému úsudku. Charlie Munger (na úvodním snímku), dlouholetý partner Warrena Buffetta, ve své eseji „The Psychology of Human Misjudgment“ (Psychologie lidských omylů v úsudku) popsal 25 psychologických tendencí, které nás vedou k iracionálním rozhodnutím.

Tyto tendence si budeme postupně představovat, dozvíte se, jak se každá tendence projevuje a jak jí zkrotit. První z nich je tendence přehnaně reagovat na odměny a tresty.

Investoři už se Trumpa nebojí, jak dřív. Akcie to vyhnalo na další rekord

Nvidia se minulý měsíc stala první společností s hodnotou nad 4 biliony amerických dolarů a poslední červencový den se do čtyřbilionového klubu na chvíli připojil i Microsoft. Historické maximum zdolal i bitcoin a akciový index S&P 500 a jedním z rekordmanů jsou i akcie společnosti Palantir Technologies. Co vše přinesl na trzích rekordní červenec, se dozvíte v tomto článku.

Přečíst článek

Přehnaně reagovat na odměny a tresty

Tato psychologická tendence znamená, že investoři reagují velmi intenzivně na odměny jako je zisk či pochvala a zároveň mají silnou averzi vůči „trestu“, kterým je v investování ztráta, zklamání či pocit chyby.

Tato tendence je podle Mungera zakořeněná v evoluci, kdy odměny a tresty byly klíčové pro přežití. Například odměna ve formě peněz nebo úspěchu motivuje lidi k opakování chování, které k těmto odměnám vedlo.

Výsledkem této tendence bývají rozhodnutí, která nejsou racionální, ale jsou ovlivněná momentálními emocemi a pobídkami.

Tato tendence je tak silná, že i když jsme si vědomi jejího vlivu, stále na ni reagujeme. Ve firmách se často využívá: například bonusy a provize se používají k motivaci zaměstnanců, ale pokud nejsou správně nastaveny, mohou vést k neetickému chování.

Koblihy, kamery, reality a chaos. Drobasové si našli další oběti spekulací

Zatímco tradiční investoři řeší úrokové sazby a inflaci, online komunita se znovu vrhla na spekulativní tituly. Akcie firem jako Krispy Kreme, GoPro nebo Opendoor zažily raketový růst i prudké korekce. Podle analytiků jde o nebezpečný hazard, který ukazuje změnu nálady na trzích.

Přečíst článek

Jak se tato tendence může projevovat v investování?

Honba za ziskem

Investoři často prodávají akcie po dosažení malého zisku – chtějí si rychle užít „sladkou odměnu“. To může vést ke zmeškání dlouhodobého potenciálu kvalitních firem.

Když investor jednou vydělá na určité akcii nebo strategii, mozek to rovněž vnímá jako silnou odměnu. To vede k přehnané důvěře a k opakování stejného chování, i když se podmínky změnily. Typický příklad je nákup stejného titulu znovu a znovu jen proto, že „už jednou vydělal“.

Zlaté cihly ve švýcarské centrální bance

Odpočívá po silném růstu. Zlato však čekají další rekordy, věří analytici

Zlato v uplynulém roce zažilo prudký růst, který se letos zastavil. Investoři přesunuli pozornost k akciím, a vlivem silnější koruny či eura jeho hodnota v Evropě dokonce klesá. Přesto většina odborníků očekává, že do konce roku se drahý kov vrátí na rekordní úrovně.

Přečíst článek

FOMO neboli Fear of Missing Out

S honbou za ziskem souvisí i fenomén FOMO neboli Fear of Missing Out, tedy strach, že vám uteče příležitost. FOMO spouští touhu koupit akcii, která prudce roste a naskočit do rozjetého vlaku bez důkladné analýzy. Důvod? Strach, že vám vlak ujede a vy přijdete o odměnu, tedy nevyděláte peníze.

Vyhýbání se trestu (ztrátě)

Držení ztrátových pozic s vírou, že se situace obrátí, je další z pastí, do které investoři upadají. Důvodem je vyhýbání se trestu - investoři nechtějí být „potrestáni“ ztrátou, a proto ztrátové akcie drží až příliš dlouho.

Po velké ztrátě mají investoři tendenci buď úplně ztratit chuť investovat, nebo se naopak trhu pomstít a vydělat peníze zpátky agresivními obchody. Obě reakce jsou extrémní, nejsou racionální a nepřinesou vám ani klid, ani dobré finanční výsledky.

Každý z nás reaguje jinak na odměnu a trest, naše reakce si velmi často ani neuvědomujeme. Zkuste se proto zamyslet:

Jak reagujete na zisk a odměnu? Cítíte euforii nebo hrdost, když vaše portfolio vydělává? A je to výsledkem důkladné analýzy a zkušeností nebo jste měli jednoduše štěstí?

Jak reagujete na ztrátu? Jste otrávení, když vaše portfolio prodělává? Držíte ztrátové pozice za každou cenu, i když tušíte, že byste je měli prodat?

Nakupujete impulzivně? Cítíte nutkání koupit akcie, které rostou a jsou aktuálně „miláčci Wall Street“, jako je třeba Nvidia nebo Palantir? Pokud tyto akcie kupujete ne na základě podrobné analýzy, ale proto, že se chcete svézt a vydělat na nich hodně peněz, pak vás zřejmě ovládá FOMO.

Jak zkrotit přehnané reakce

Pokud chcete mít tendenci přehnaně reagovat na odměny a tresty pod větší kontrolou, můžete využít následující tipy:

  1. mějte jasný plán: definujte si dlouhodobou investiční strategii, váš investiční horizont i to, do čeho budete investovat. Investujte podle tohoto plánu, a ne podle momentálních emocí.
  2. vědomě pozorujte svou motivaci: dříve, než koupíte nějakou akcii nebo jinou investici, zeptejte se sami sebe: chci jí proto, že je to kvalitní akcie, nebo proto, že toužím po odměně? A podobně, pokud máte akcii, která je už několik let ve ztrátě, není strach z trestu náhodou důvodem, proč tuto akcii stále nechcete prodat?
  3. využívejte pravidlo tří nocí: pokud máte nutkání koupit akcii, která roste, několikrát se na to vyspěte. Možná zjistíte, že vaše původní motivace byla emoční, nikoli racionální a založená na důkladné analýze.

Tendence přehnaně reagovat na odměny a tresty je jen první z celé řady chyb lidského úsudku, které Charlie Munger popsal.

Vydrží investorům optimismus i v září? To se dozvíme v dalším článku za měsíc, ve kterém popíšeme další z Mungerových psychologických pastí, do kterých investoři často padají.

DISCLAIMER: Tento článek není oficiální analýza trhů ani investiční doporučení, abyste koupili nebo prodali nějaké investiční instrumenty. Investování vždy nese i rizika, proto si před nákupem akcií udělejte vlastní analýzu a vždy se rozhodujte na základě vašeho vlastního úsudku a vašeho investičního stylu.

Související

Americká burza cenných papírů

Týden tradera: Sazby podle Trumpa? Finanční krize by rázem byla na spadnutí

Přečíst článek

Růst mezd v Česku překvapuje i experty. Příští rok ale zpomalí

Růst mezd v Česku překvapil i experty. Příští rok už ale zpomalí
ČTK
Lukáš Kovanda

Růst mezd v Česku citelně překonal všechna expertní očekávání. V příštím roce ale kvůli clům ochabne, i bez zvýšení úrokových sazeb ČNB.

Vývoj mezd v České republice byl v letošním druhém čtvrtletí výrazně příznivější, než experti čekali. V reálném vyjádření totiž průměrná hrubá měsíční mzda přidala meziročně hned 5,3 procenta, nejvíce od loňského prvního čtvrtletí. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali, že to bude o celý procentní bod méně, tedy 4,3 procenta. Nejoptimističtější odhad zněl na 4,8 procenta, nejpesimističtější ovšem jen na 3,9 procenta.

Se vzestupem mezd o 4,3 procenta počítala také poslední prognóza České národní banky. I z hlediska ČNB je tedy skutečný růst mezd nečekaně příznivý. Byť zvláště právě ČNB za ním nutně spatřuje i potenciální silnější inflační tlaky. Vývoj mzdové úrovně je klíčovou složkou jádrové inflace, kterou ČNB ve své snaze o zajištění cenové stability bere na zřetel zvláště ostřížím zrakem.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

Mzdová úroveň v Česku tak už prakticky vymazala hluboký pokles reálných mezd, k němuž došlo zejména vlivem mimořádně vysoké inflace z let 2022 a 2023 a který byl prakticky nejhlubší mezi všem zeměmi OECD. Na mzdovou úroveň posledního předpandemického čtvrtletí, tedy čtvrtého kvartálu roku 2019, nyní mzdy v Česku ztrácí už jen necelé procento.

Výraznější než očekávaný růst mezd pro Českou národní banku nebude impulsem k uplatnění přísnější měnové politiky, ba dokonce ke zvýšení základních úrokových sazeb. Vývoj na mezinárodní scéně a zejména v oblasti cel totiž už letos v druhé polovině roku a také v roce příštím negativně dolehne na výkon tuzemského průmyslu a exportu a vytvoří tlak, jenž bude další růst mezd brzdit i bez zpřísnění měnové politiky ČNB. Zatímco letos tedy ještě mzdy reálně přidají zhruba čtyři procenta, v příštím roce už reálně jen přibližně tři procenta.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Květnová inflace v je nečekaně výrazná, překonala všechna expertní očekávání

Přečíst článek
Doporučujeme