Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Uvedl to podle agentury Belta zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko John Coale, který v zemi jednal o normalizaci vztahů.

„V souladu s pokyny prezidenta Trumpa ruší Spojené státy sankce na draslík. Myslím, že je to ze strany USA velmi dobrý krok vůči Bělorusku. Rušíme je nyní,“ citovala Belta amerického zmocněnce po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Podle Coalea jsou USA připraveny zrušit další sankce s tím, jak se budou dále „normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi“. Na otázku, co je třeba udělat pro další normalizaci vztahů, Coale odpověděl: „Přesně to, co už děláme. Rušíme sankce, propouštíme vězně.“

Agentura Reuters v pátek uvedla, že Coale přijel do autoritářského Běloruska jednat o propuštění politických vězňů v zemi. Trump dříve vyzval Lukašenka, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil 1400 lidí, které označil za „rukojmí“.

Když Coale naposledy v září navštívil Bělorusko, podařilo se mu přesvědčit Lukašenka, aby propustil 52 lidí, z nichž 40 bylo podle lidskoprávní organizace Vjasna politickými vězni. Na oplátku USA zrušily sankce vůči běloruským státním aeroliniím.

Okupace bez tanků. Bývalá politická vězeňkyně popsala, jak Rusko ovládlo Bělorusko

Politika

Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.

ČTK

Přečíst článek

Noví političtí vězni

Od té doby však Vjasna eviduje 167 nových politických vězňů. Exilová běloruská opozice viní Lukašenkův režim z toho, že ačkoliv některé politické vězně propouští, zatýká současně další a další lidi.

Coale podle agentury Belta dále uvedl, že s Lukašenkem hovořil o cestách, které vedou ke sbližování obou zemí, a také o válce mezi Ukrajinou a Ruskem a o situaci kolem Venezuely.

Uhličitan draselný se používá především při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mýdel a je také součástí pracích prášků. Využití nachází rovněž v potravinářství a při výrobě léčiv.

Boje mezi Thajskem a Kambodžou pokračují i po termínu, který jako dohodnutý čas jejich ukončení oznámil americký prezident Donald Trump. Uvedli to lídři obou zemí, kteří se opět vzájemně obvinili z rozdmýchávání násilností, napsala agentura Reuters.

Thajský premiér Anutin Čánvirakun oznámil, že jeho země bude pokračovat v útocích, dokud se nebude cítit bezpečná, a že konflikt podněcují útoky Kambodže ohrožující civilisty. Kambodžský premiér Hun Manet naproti tomu uvedl, že Kambodža je připravena boje ukončit a že útočí pouze Thajsko.

Trump v pátek uvedl, že si s oběma vůdci telefonoval a ti mu slíbili, že ještě v pátek boje ukončí. Šéf Bílého domu dal do souvislosti konec bojů a pokračování obchodů Thajska a Kambodže se Spojenými státy. Obchodní dohody s oběma zeměmi použil Trump jako páku při vyjednávání příměří v dohodnutého v létě.

Navzdory jeho snaze však pokračují prudké pohraniční střety, které začaly před šesti dny. Na několika místech podél sporné, 817 kilometrů dlouhé hranice se odehrávají jedny z nejtvrdších bojů od letošního července. Tento týden při nich zahynulo nejméně 20 lidí, více než 260 dalších bylo zraněno a z pohraničních oblastí se evakuovalo přes půl milionu obyvatel.

Karel Pučelík: Obětujeme lidská práva, abychom se zavděčili extrémistům. A pak stejně prohrajeme

Politika

Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Letošní vlna násilností se zvedla po smrti kambodžského vojáka, který zemřel 28. května na hranicích po přestřelce s thajskými vojáky. Situace se pak vyostřila 23. července, kdy Bangkok obvinil Phnompenh z nastražení min, které ve sporné oblasti zranily nejméně pět thajských vojáků.

Po diplomatické roztržce se vojska obou zemí začala následující den ostřelovat. Pět dní trvající ozbrojené příhraniční střety si tehdy vyžádaly 43 mrtvých a kolem 300 tisíc vysídlených osob na obou stranách. Obě země podepsaly 28. července dohodu o příměří, která následovala po Trumpově ekonomickém tlaku.