Reklama

Vydali jsme nový magazín!

Objednávejte zde

Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně. Nejen zemědělcům to zkomplikuje život

Včela je pilná, ale při opylování „nepracuje“ šikovně, což může zkomplikovat život zemědělcům
Josef Tuček

Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.

Reklama

Jeden z nejužitečnějších druhů hmyzu na světě, včela medonosná, není při opylování květů příliš efektivní, dokazují biologové z Kalifornské univerzity v San Diegu. Zveřejnili o tom výsledky výzkumu v uznávaném periodiku Proceedings of the Royal Society B. Vyplynula z nich docela pozoruhodná skutečnost: z květů, které včela medonosná opyluje, vzniká méně semen a jsou míň kvalitní než z květů navštěvovaných jinými opylovači.

Proč? Včela medonosná stráví více času pilným poletováním mezi květy jedné rostliny než jiní opylovači. Po rostlině tedy šíří její vlastní pyl, což vede k příbuzenskému oplození a zhoršení budoucích vlastností přenášených vzniklými semeny. Lepší by bylo, kdyby více přelétávala z jedné rostliny na druhou a pyl (tedy samčí pohlavní buňky) šířila dál a dál.

Zatím to nijak zvlášť nevadilo. Jenže situace se mění.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Čelní sklo auta vypovídá o mizejícím hmyzu

Asi stojí za to připomenout, že včela medonosná není jediným opylovačem, tedy živočichem, který přenáší pyl. Dvakrát víc květů než ona opylují jiné druhy včel, čmeláci, motýli, brouci a další hmyz. V exotičtějších končinách opylování zvládají rovněž ptáci, nejen kolibříci, a také netopýři a kaloni, případně pyl přenášejí ještěrky nebo slimáci.

Ale vraťme se ke včelám medonosným. Vadí jim změna klimatu, ohrožují je nemoci a nesvědčí jim ani chemizace zemědělství. Nicméně právě proto, že jsou pro nás velice užitečné, snaží se je lidé ze všech sil udržovat při „normálním“ životě. Ale to nedělají s jinými opylovači a o vývoji jejich početního stavu už tolik nevědí.

Třeba úbytek motýlů se dá – nepřesně – zaznamenat prostým pozorováním. Ale u dalšího zdánlivě „neužitečného“ hmyzu se i ve vědeckých časopisech objevily postřehy o tom, že čelní skla aut jsou stále míň ušpiněna tělíčky hmyzu, který se o ně rozplácl. Entomologové ze stavu automobilových skel vyvodili, že hmyzu celkově ubývá, ale vzhledem k počtu jeho druhů nejsou schopni to sledovat podrobněji.

Piplavé sledování

A do této situace teď přicházejí autoři v úvodu zmíněné studie. Ekologové Joshua Kohn a Dillon Travis si dali tu piplavou práci, že pečlivě sledovali opylování květů místních rostlin – rostlinu vždy hlídali, dokud ji nenavštívil první opylovač. Pak květy obalili síťovým šátkem, aby se k nim už žádný opylovač nedostal. Pro srovnání navíc sami ručně opylovali některé květy štětečkem.

Vzniklá semena pak posbírali, zasadili ve skleníku a porovnali kvalitu vzniklých rostlin. Zjistili, že ze semen vzniklých opylováním včelami medonosnými vyrostly semenáčky s menším množstvím květů, a měly tedy méně semen a ke všemu ještě méně kvalitních, než při opylování jinými opylovači nebo ručně.

Opylování bublifukem

Co z toho vyplývá? Nepříjemný postřeh, že úbytek včel medonosných kombinovaný s úbytkem dalších opylovačů bude ohrožovat úrodu na polích. V situaci, kdy na světě žije osm miliard lidí, neboli osm miliard strávníků, je každé ohrožení zásobování potravinami mírně řečeno nepříjemné.

Ostatně třeba výzkumníci z Harvardovy univerzity dokazují, že už současný úbytek opylovačů vede ke ztrátě tří až pěti procent světové úrody ovoce, zeleniny a ořechů.

Ruční opylování štětečkem samozřejmě nemůže být masovým řešením. Vědci zkoumají i další možné náhrady opylovačů, třeba malinké robotické drony. Pro sci-fi je to jistě fajn námět, ale pro reálný život ekonomicky neschůdný.

Dákově řízený šváb-kyborg se vydává do schodů.

Napůl hmyz, napůl stroj. Japonští vědci si pohráli s přírodou - prý s dobrými úmysly

Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.

Přečíst článek

Japonští badatelé zase zkoušejí například přenášení pylu bublifukem, tedy mýdlovými bublinami, na nichž jsou nalepená požadovaná pylová zrnka.

Ale jako efektivnější se zřejmě jeví ochrana životního prostředí pro hmyzí opylovače, tedy nejen včely medonosné. Například pěstování původní vegetace na okrajích polí, aby se tam udržela aspoň část původního hmyzu, který pak může zaletět i mezi zemědělské plodiny.

A je to i úkol pro chemický průmysl. Představa, že by šlo nakrmit osm miliard lidí bez chemických hnojiv a postřiků, není příliš reálná. Jde o to najít a používat takovou chemii, která opylujícímu hmyzu nebude vadit.

Magazín Newstream CLUB

Je nový byznysově - lifestylový čtvrtletník o tom, jak žít bohatý a smysluplný život. Přináší inspiraci, osobnosti, miliardáře, rozhovory, life-hacky. Nedílnou součástí je fashion, design, travel, styl, food, filantropie a taky budoucnost.

Za hlavní téma PRVNÍHO čísla magazínu Newstream CLUB s titulkem Work is Life jsme zvolili radikální změnu, která se odehrává na poli práce. Ostatně i tento magazín je výrazem této změny. Ještě před několika lety by takový časopis zaměstnal velkou redakci na několik týdnů. Díky současným technologiím jej dokáže připravit mnohem menší tým. Pokud je dost efektivní a 100procentně oddaný pro věc.

Aktuální číslo magazínu Newstream CLUB představuje na titulní straně manažerku a podnikatelku Michaelu Bakala, která prozrazuje, že zvažuje novou kariéru. Vydala se proto studovat psychologii do Kalifornie.

Headhunter Jan Bubeník v prvním čísle mluví o tom, jak se v poslední době změnily nároky na šéfy. „Dnešní šéf je kapitán na rozbouřeném moři,“ říká.

Miliardáři a investoři Libor Winkler, Ondřej Fryc, Andrea Ferancová Bartoňová či Radim Jančura sdílejí své tipy, jak nakládat s penězi a investicemi.

V magazínu je sekce věnovaná filantropii – představují se top české nadace včetně Cibulky manželů Vlčkových a nadace rodiny Kellnerových. Objevují se v něm také články z prestižního Harvard Business Review, které redakce na základě licence jako jediná přináší českému publiku. 

K dostání je v síti trafik Lagardère. K dostání je také online i jako předplatné přes SEND.

Objednávejte zde.

Další číslo magazínu Newstream Club vyjde v prosinci 2023.

Související témata

Miliardáři

Filantropie

Leadership

Biohacking

Fashion

Design

Umělá inteligence

Work-life balance 

Reklama

Související

Naporcovaný tuňák na japonském trhu

Pavel Maurer: Zpomalený tuňák. Vědci opět zasahují pánubohu do jeho díla

Přečíst článek
Potraviny dramaticky zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Proč?

Lukáš Kovanda: Potraviny dramaticky zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Proč?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme