Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom agentura DPA.

„Naším zájmem musí být po uzavření příměří znovuzahájení dodávek energií z Ruska,“ řekl politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mediální skupině Funke. „Rusko musí být v budoucnu opět obchodním partnerem, aniž bychom se dostali do nové závislosti,“ dodal s tím, že hospodářské vztahy zvyšují i bezpečnost Německa.

Kretschmer se již dříve vyslovil pro obnovení dodávek ruského plynu po skončení války, za což čelil kritice i ve vlastní straně. Kvůli ruské válce proti Ukrajině uvalil Západ na Moskvu řadu sankcí. Moskva tvrdí, že těmito sankcemi trpí především sama Evropa.

„Musíme sankce proti Rusku posuzovat i z vlastního ekonomického zájmu,“ uvedl Kretschmer. Současná energetická politika v Německu podle něj vede k úpadku průmyslu.

Kretschmerův přístup vůči Rusku je v rozporu s postojem jeho stranického kolegy, kancléře Friedricha Merze, který podporuje další protiruské sankce, odmítá obnovení energetické závislosti Německa na Rusku a volá po využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Aktualizováno

Brusel uznal migrační tlak na Česko. To požádá o osvobození od solidárních příspěvků

Politika

Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků, uvedl úřad.

ČTK

Přečíst článek

Plánovat a připravovat se zodpovědně předem na situaci, kdy se stanou ve stáří nesoběstačnými, je ochotná jen menšina lidí v Česku. Většina Čechů, 53 procent, spoléhá na to, že náklady na jejich péči pokryje stát. Jen třetina je připravena nést náklady sama. Pomoc od jiných členů rodiny očekává 12 procent osob. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Mila a s NN Životní pojišťovnu uskutečnila agentura MindBridge mezi 1000 respondenty.

„Finanční příprava na stáří je stále spíš výjimkou než pravidlem. Přitom zajistit péči ze svého, nebo jen s pomocí blízkých, je velmi náročné,“ uvedl ředitel externí distribuce NN Životní pojišťovny Petr Němeček.

Dnešní třicátníci mají přitom podle odborníků poloviční šanci dožít se 95 let. Jen do roku 2050 se má počet lidí starších 75 let zdvojnásobit a zhruba třetina z nich bude dlouhodobou péči potřebovat. Jenže systém sociálních služeb s tímto vývojem nestíhá držet tempo, uvedli autoři průzkumu. Chybí podle nich pečovatelé i kapacity v domovech, a tak péče o seniory zůstává z velké části na samotných rodinách.

Podle průzkumu by 82 procent Čechů v případě potřeby dlouhodobé péče chtělo zůstat v domácím prostředí. Z toho 52 procent si přeje zůstat doma v péči rodiny a 30 procent doma s profesionálními službami. Zbylých 18 procent by upřednostnilo institucionální zařízení.

Negativní vlivy

Pečovat o své blízké je podle průzkumu ochotno 93 procent dotazovaných v produktivním věku. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí má s péčí o blízké má zkušenost 40 procent dospělých, nejčastěji žen ve věku 45 až 65 let. A přestože uvádějí, že postarat se o blízké je normální, tak až 61 procent z nich uvedlo, že tato činnost měla negativní vliv na jejich život i partnerské vztahy.

Česko by za deset let potřebovalo asi 34 tisíc nových lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Loni jich bylo zhruba 76 800. Do poloviny století by mělo přibýt dalších 29 tisíc míst. Důvodem je stárnutí a s ním spojené nemoci, vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému a výsledků predikcí, které v pátek představili ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Názory

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Karel Pučelík

Přečíst článek