RECENZE: Ústřice, kaviár a belgické pivo. Les Moules dál hraje svou vlastní ligu

Soud v americkém státě Severní Dakota vynesl konečný rozsudek v případu žaloby na ekologickou organizaci Greenpeace, která musí za blokování stavby ropovodu zaplatit odškodné ve výši 345 milionů dolarů (7,2 miliardy korun). Zatímco firma Energy Transfer verdikt přivítala, Greenpeace se proti němu hodlají odvolat, píší světové tiskové agentury.

Rozsudek se týká stavby ropovodu Dakota Access Pipeline z let 2016 a 2017. Aktivisté blokovali budování potrubí vedoucího poblíž siouxské rezervace Standing Rock, za což je provozovatel zažaloval. Soudní porota nejprve loni souhlasila s výší odškodného 667 milionů dolarů, soudce James Gion jej poté snížil na 345 milionů, neboť podle něho některé náhrady byly duplicitní nebo nepřiměřené. Nyní odškodné definitivně potvrdil.

„Vystupovat proti korporacím, které poškozují životní prostředí, by nemělo být nezákonné,“ komentoval rozsudek Marco Simons z americké odbočky Greenpeace. Organizace podle něho požádá o nový proces, je připravena se i odvolat k nejvyššímu soudu Severní Dakoty.

Proč mají fosilní firmy tak silný vliv na COP30? Aktivisté zveřejnili kompletní data

Politika

Na 1600 účastníků klimatické konference COP30 v brazilském městě Belém má vazby na fosilní průmysl, tvrdí aktivisté z koalice Kick Big Polluters Out (Vyhoďte velké znečišťovatele). Podle nich firmy a organizace spojené s těžbou ropy, plynu či jiných fosilních paliv, mají na konferenci početnější zastoupení než jakákoliv jiná země vyjma hostitelské Brazílie.

ČTK

Přečíst článek

„Nezákonné a poškozující činy“

Společnost Energy Transfer označila rozsudek za důležitý krok ve snaze dosáhnout odškodnění za „nezákonné a poškozující činy“ Greenpeace. V prohlášení dále uvedla, že zvažuje i další právní kroky.

Ekologická organizace podle poroty poškodila dobré jméno firmy a dopustila se spiknutí a neoprávněného vniknutí.

Projekt v době výstavby vyvolal bouřlivé protesty tisíců lidí, do kterých byly zapojeny environmentální organizace a skupiny na ochranu práv domorodých obyvatel. Odpůrci tvrdili, že ropovod otráví místní vodní zdroje a umocní změnu klimatu.

Karel Pučelík: Historický triumf britských Zelených ukazuje, že časy se mění

Názory

Britská politika má za sebou další zlom, poprvé v doplňovacích volbách vyhráli dříve marginální Zelení, kteří se stávají stranou stranou celostátního významu. Ve výsledku klání se zrcadlí problém, který řeší takřka všechny tradiční strany v Evropě. Proč centristická politika najednou nefunguje?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Texaská společnost Energy Transfer podala žalobu na Greenpeace v roce 2017. Podle firmy organizace financovala lidi snažící se blokovat výstavbu ropovodu, opatřovala jim vybavení a šířila o stavbě nepravdivé informace. Protestní taktika stoupenců Greenpeace zdržela výstavbu potrubí Dakota Access Pipeline, kterým se začala přepravovat ropa v roce 2017, tvrdila firma.

Greenpeace před rokem podala protižalobu na Energy Transfer v Nizozemsku na základě evropského zákona, jehož cílem je omezit žaloby podávané za účelem obtěžování nebo umlčování aktivistů.

V Česku bude v příštích letech výrazně přibývat lidí, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Podle predikce sociálních služeb zveřejněné Národním zdravotnickým informačním portálem by se jejich počet mohl do deseti let zvýšit o více než třetinu.

Zatímco v roce 2024 pobíralo nejvyšší, čtvrtý stupeň dávky zhruba 73 800 handicapovaných a seniorů, v roce 2035 by jich mohlo být už 100 300. A růst má pokračovat i dál. V polovině století by mohlo mít nejvyšší příspěvek na péči až 123 300 lidí.

Miliony navíc, miliardy navrch

Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech stupních podle míry závislosti. Lidé, kteří jsou na pomoc zcela odkázáni, dostávají měsíčně 23 tisíc korun v zařízení nebo 27 tisíc korun v domácím prostředí. Třetí stupeň činí 16 100 korun pro děti a 14 800 korun pro dospělé.

Růst se však netýká jen nejvyššího stupně. Lidí s druhým nejvyšším příspěvkem bylo předloni 116 300. Do roku 2030 by jich mohlo přibýt o 20 tisíc a do roku 2035 o dalších téměř 20 tisíc. Do poloviny století by jejich počet mohl dosáhnout 190 800.

Předloni tvořili příjemci nejvyššího stupně 17 procent všech pobíratelů příspěvku, druhý nejvyšší stupeň pak 27 procent. Průměrný věk lidí s úplnou či těžkou závislostí byl 70 let, polovina z nich měla více než 79 let.

Dalibor Martínek: Kdy už dají důchodci nadechnout mladé generaci? Babiš živí jejich hořkost

Názory

Pětatřicet let po pádu režimu se bývalý komunistický funkcionář domáhal vyšší penze. Kvůli šesti stovkám korun zaměstnal soudy na roky. Ústavní soud jeho stížnost odmítl. Spor ale otevřel otázku odpovědnosti za minulost.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Náklady se už zdvojnásobily

Výdaje na příspěvky na péči za posledních deset let dramaticky vzrostly. V roce 2015 činily 21,2 miliardy korun. Předloni už 41,3 miliardy a loni přes 46,4 miliardy korun. Letos rozpočet počítá s částkou 47,5 miliardy korun a očekávají se návrhy na další navýšení.

Ministr práce Aleš Juchelka už dříve uvedl, že zajištění péče kvůli stárnutí populace bude znamenat ještě větší finanční zátěž než důchodový systém. „Budou to vysoké desítky miliard korun ročně,“ řekl nedávno novinářům. Zdroje financování zatím nepředstavil.

Změny až za další vlády

Vládní program ANO, SPD a Motoristů slibuje posílení dostupnosti péče, rozšíření zařízení, zapojení soukromých peněz i valorizaci příspěvku. Připravit se má nový model financování, který zohlední počet klientů a jejich nároky, a zavést se má i „hmotné zabezpečení“ pro pečující o blízké.

Nový zákon o sociálních službách má ministr Juchelka předložit do podzimu 2028. Samotný systém by měl začít fungovat od roku 2031 – tedy až za další vlády.